Kandinskij a jeho barvy, Šeherezáda jako balet, příběh Benátského pavilonu i film o pedofilovi

ČT art v týdnu od 12. října

Obraz Vasilije Kandinského Žlutá, červená, modrá z roku 1925, o němž je také řeč v dokumetu Kandinskij: zvuk barev, foto: (c) Centre Pompidou, MNAM

Pondělí 12. října, 20:15

Šeherezáda
2025, 75 minut, režie: Mauro Bigonzetti, Petr Vejslík

Záznam baletu choreografa Maura Bigonzettiho, vytvořený pro soubor Baletu Národního divadla v Praze na motivy příběhů Tisíce a jedné noci a na hudbu Nikolaje Rimského-Korsakova. Choreograf a režisér Mauro Bigonzetti patří k inovátorům moderního tance a ve své „pražské“ choreografii klade velký důraz zejména na dvě hlavní postavy: krále Šahrijára a Šeherezádu. Ti reprezentují mužský a ženský princip, jejich konflikt, nedůvěřivý kontakt, ale i rodící se rovnováhu a autentický vztah. Je to zároveň i Bigonzettiův velmi osobní pohled na současné postavení ženy ve světě. V hlavních rolích se objeví Alina Nanu a Paul Irmatov, spoluúčinkují členové Baletu Národního divadla v Praze.

Z baletu Šeherezáda Z baletu Šeherezáda, foto: Národní divadlo v Praze

Úterý 13. října, 20:15

Kandinskij: zvuk barev
2025, 53 minut, režie:  Pierre-Henri Gibert

Životopisný dokumentární portrét malíře Vasilije Kandinského (1866–1964), který vyzdvihuje propojení hudby a malířství v jeho tvůrčím zrání. Obdobně jako hudební skladatelé 19. století se Vasilij Kandinskij již v počátcích své tvorby nechal inspirovat tradicemi lidového umění, aby se pokusil vytvořit jakýsi nový jazyk malířství. Je příznačné, že to byl právě prožitek při návštěvě Wagnerovy opery v roce 1896, který ho přiměl opustit Rusko i původně zamýšlenou kariéru, aby se mohl věnovat studiu výtvarného umění v Mnichově. Postupně si budoval renomé. Jeho obrazy dostaly čestné místo na prestižním pařížském Podzimním salónu, kam byl vybrán tři roky po sobě. Seznámil se s Gabriele Münterovou. Cítil, že barvy a tvary nabývají na síle – jako by se dostával k podstatě věcí, překračoval vnější podobu a odhaloval skryté vibrace. Dokument vznikl v koprodukci ARTE a Centre Pompidou.

Malíř Vasilij Kandinskij Malíř Vasilij Kandinskij, foto: archiv ČT

Úterý 13. října, 21:10

ArtZóna
2026, 52 minut, uvádí: Saša Michailidis

Hlavním hostem této ArtZóny je rapper Michal Opletal aka Miky Vorel aka Orion, který představí svou novou sólovou desku. Dojde na zhodnocení  prestižního ocenění Gramophone Awards pro Pavel Haas Quartet i recenzi slovenského dramatu Láska a v rubrice Fenomén bude řeč o tom, proč se českým tvůrcům příliš nedaří natáčet žánrové filmy.

Rapper Michal Opletal aka Orion Rapper Michal Opletal aka Miky Vorel aka Orion, foto: ČTK / Petr Švancara

Úterý 13. října, 22:05

Slečna Austenová (2/4)
2025, 51 minut, režie: Aisling Walshová

Britské historické drama podle úspěšného románu Gill Hornbyové, v němž se objevuje literární záhada Cassandry Austenové, která po smrti své mladší sestry, slavné spisovatelky Jane Austenové, zničila část její korespondence. Seriál představuje živé vzpomínky Cassandry Austenové na léta strávená s Jane a prostřednictvím dochovaných i domyšlených dopisů postupně odkrývá vztah obou sester. Vypráví tak nevyřčený příběh nejdůležitějšího člověka v Janině životě, vzdává Cassandře zasloužené uznání a přivádí k životu ženu stejně podmanivou jako kterákoli z hrdinek Jane Austenové.

Ze seriálu Slečna Austenová Ze seriálu Slečna Austenová, foto: archiv ČT

Středa 14. října, 20:15

Benátský pavilon
2026, 52 minut, režie: Bára Kopecká

Příběh ikonické stavby architekta Otakara Novotného, která už sto let představuje české a slovenské umění světu na jedné z nejvýznamnějších přehlídek současného umění – Benátském bienále.

Helena Huber-Doudová, kurátorka sbírky architektury, v dokumentu Benátský pavilon Helena Huber-Doudová, kurátorka sbírky architektury, v dokumentu Benátský pavilon, foto: archiv ČT

Středa 14. října, 21:35

Knižní kód (6/8)
2026, 39 minut, režie: David Slabý

Šestý díl literárně-knižní talk show Michaela Rozsypala se zaměří na literaturu, u níž podstatnou roli hraje kresba nebo ilustrace. Řeč bude o knižních ilustracích, zejména u dětských knížek, a také o českém komiksu. Jak úspěšní jsou naši tvůrci a tvůrkyně v těchto literárních oborech v mezinárodním měřítku a jak se prezentovali ve Frankfurtu? To nám přiblížila výtvarnice a ilustrátorka Renáta Fučíková, která se jako vedoucí ateliéru didaktické ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni podílí na výchově mladé ilustrátorské generace, spolu s ilustrátorkou a spisovatelkou dětské literatury Andreou Tachezy. Pavel Kořínek pak vysvětlí divákům rozdíl mezi komiksem a graphic novel. Všichni hosté se zamyslí nad rozdílem četby postavené jen na textu a čtení bohatě ilustrovaných knih.

Literárně-knižní talk show Michaela Rozsypala Literárně-knižní talk show Michaela Rozsypala, foto: ČT

Středa 14. října, 22:20

První dojem 4/12 – České Budějovice: Anselm Neft

2026, 15 minut, režie: Haruna Honcoop

Jak vypadá Česká republika očima současných německojazyčných spisovatelů? Co dokáže pohled zvenčí odhalit o místech, která my sami považujeme za samozřejmá? Dvanáct předních autorů přijíždí do dvanácti českých krajských metropolí. Jejich úkolem je poznat pro ně neznámé prostředí a napsat o daném městě povídku. Dokumentární série propojuje literaturu s osobní zkušeností autorů a realitou českých měst. Čtvrtá epizoda patří spisovati Anselmu Neftovi (* 1973) a jeho návštěvě Českých Budějovic.

Natáčení dokumentárního cyklu První dojem, foto: archiv ČT

Čtvrtek 15. října, 20:15

Literární místopis (5/13): Středočeský kraj
2025, 26 minut, režie: Petr Smělík

Jaroslav Rudiš se tentokrát vydává do Středočeského kraje. První cesta ho zavede do města Sázava, kde se ve vile Drábovka odehrává příběh rodiny jistého Quida. Ano, řeč je o románu Báječná léta pod psa Michala Viewegha. Příběh báječné rodiny žijící ve špatné době je vyprávěný s neuvěřitelným nadhledem, humorem a ironií. Do kraje kolem Mladé Boleslavi zasadil Vladislav Vančura svůj román Markéta Lazarová, který patří k vrcholům české literatury. Vypráví příběh dívky, která má odejít do kláštera, ale místo toho je unesena do světa loupežnických rodů, kde vedle násilí nachází i nečekaný cit a zvláštní pravidla cti. O románu si Rudiš povídá s literárním historikem Jiřím Holým. V nymburském pivovaře strávil dětství a část mládí Bohumil Hrabal. O jeho vztahu k Polabí nám poví publicista Jiří Peňás. Mezi Poděbrady a Kolínem leží Velký Osek – jedno z míst, kde se odehrává román Děda česko-amerického spisovatele Jana Nováka. Autor, který do svých šestnácti let vyrůstal v Polabí, se v knize vrací ke svému dětství i rodinné historii. Vypráví o svém dědečkovi, hrdém sedlákovi, kterému komunisté vezmou statek, práci i milované koně. Pohledem malého vnuka sledujeme, jak se vyrovnává s ponížením, ale zároveň si drží vlastní hrdost.

Spisovatelé Jaroslav Rudiš a Michal Viewegh Spisovatelé Jaroslav Rudiš a Michal Viewegh v cyklu Literární místopis, v díle věnovaném Středočeskému kraji, foto: Petr Hrubeš

Sobota 17. října, 22:45

Michael
2011, 92 minut, režie: Markus Schleinzer

Michael je spořádaný rakouský úředník, který žije svůj osamocený, pedanticky uspořádaný život v malém rodinném domku s garáží… a sklepem. Každý večer se zatahují rolety a za nimi se začíná odehrávat příběh, který má zůstat Michaelovu okolí zcela utajen. Ve sklepě se totiž skrývá tajemství, které pověst spořádaného muže staví do úplně jiného světla. Film Markuse Schleinzera, bývalého castingového režiséra Michaela Hanekeho, jehož novinka Rose je nyní v kinech, vyvolal ve své době bouřlivý odpor pro svůj observační přístup k tabuizovanému tématu sexuálního násilí. Schleinzer částečně čerpá z Hanekeho klinického stylu, ale přidává k němu velmi temný humor. Nejde o žádný voyeurismus, ale detailní portrét vyšinutého člověka a jeho pečlivě budované masky, kterou nejlépe vystihuje Michaelův oblíbený song, rozjásaný šlágr Sunny od Boney M.

Z filmu Michael Z filmu Michael, foto: archiv ČT

Související