Legendární komiks Eternaut láká na melancholickou invazi z vesmíru i zpustošené Buenos Aires

Čas od času se stane, že se nějaké dílo z jiného jazyka než globálně dominantní angličtiny dostane na literárním trhu do centra pozornosti desítky let po svém původním vydání. Příkladem může být Kodaňská trilogie dánské autorky Tove Ditlevsen, jejíž souborné vydání vyšlo padesát let po dokončení originálu v anglickém překladu a následně se z knihy stal fenomén. Takřka pravidlem je, že jakmile taková kniha prorazí v angličtině, následně se začne překládat do dalších jazyků, a tak trojice knih Ditlevsen vyšla před čtyřmi roky i u nás.

Autoři komiksu Eternaut: scenárista Héctor Germán Oesterheld (1919–1977) a kreslíř Francisco Solan López (1928–2011), zdroje: Página & Planeta de Libros

Podobnou cestu urazil komiks Eternaut argentinského scenáristy Héctora Germána Oesterhelda (1919–1977) a kreslíře Francisca Solana Lópeze (1928–2011). Osud tohoto díla je však ještě barvitější, neboť scenárista se stal nepohodlným argentinskému vojenskému režimu a byl – obdobně jako jeho dcery – pravděpodobně zavražděn (jeho tělo se nikdy nenašlo). I to vedlo k nejasnostem týkajícím se autorských práv a, jak na webu nakladatelství Host píše redaktor Lukáš Růžička, cesta komiksu na globální trh tak byla poněkud trnitá. Teprve v roce 2015 byla kniha přeložena do angličtiny, o rok později byla vyznamenaná v rámci prestižní Eisnerovy ceny a došlo i na adaptaci Netflixu. Česky vyšel komiks letos po prázdninách.

Zápletka Eternauta je relativně jednoduchá: Rámuje jej situace, kdy za komiksovým scenáristou dorazí záhadný Eternaut, muž putující časem, který začne vyprávět svůj příběh. Na začátku šedesátých let čelila planeta Země záhadnému apokalyptickému útoku. Na města se začaly snášet smrtící vločky, které zahubily každého, kdo s nimi přišel do kontaktu. Eternaut měl ovšem štěstí: s dcerou a manželkou a partou přátel byl doma, okna byla zavřená a vločky se k nim nedostaly. A protože byl jeden z jeho přátel profesor fyziky, povedlo se jim prvními hodinami invaze proklouznout. Zhotovili si obleky, díky nimž mohli prozkoumávat okolí a pátrat po zásobách, plánovali odjet z města, protože se báli, že se mezi lidmi rozpoutá lítý boj.

Jenomže záhy se ukázalo, že lidé, jakkoli by byli krvelační, představují mnohem menší nebezpečí než všechny zbraně a všichni tvorové, které proti lidstvu používají záhadní „oni“. Lidstvo totiž čelí vesmírné invazi a přeživších je jako šafránu. Eternaut s přáteli putuje po Buenos Aires, přidává se k místní prořídlé armádě a přežívá jednu šarvátku za druhou, zatímco ostatní spolubojovníci jeden po druhém padají. Eternaut vznikal na konci padesátých let, v době studené války a strachu z jaderné eskalace, což se odráží v ničivé síle, jíž lidé čelí a proti níž jsou zdánlivě bezmocní.

Pohled na české vydání komiksu Eternaut, foto: Host

Komiks připomíná až RPG počítačovou hru. Jakmile protagonisté odstraní jednoho nepřítele, jakmile vyzrají na jednu děsivou zbraň, už si „oni“ chystají další a smyčka kolem vzdorující skupinky se čím dál víc utahuje, přičemž autoři částečně odkrývají i působivou mytologii vetřelců. O těch se dozvíme jen málo, je ale jasné, že tvorové, kteří se potulují po zničených ulicích argentinské megalopole, jsou ovládáni tajemnou entitou svrchu.

Jak již bylo řečeno, Eternaut začal vycházet takřka před sedmdesáti lety a je to znát. Pro dnešního čtenáře může být jeho tempo poněkud pomalé, text je místy patetický – především když protagonista uvažuje nad svou dcerou a ženou –, jindy zase postavy vysvětlují hypotézy místo toho, aby spíš jednaly, jak jsme z dnešní narace zvyklí. Občas kulhá i logika děje (například vetřelci by své zbraně mohli využívat mnohem důmyslněji).

Pohled na české vydání komiksu Eternaut, foto: Host

Na vyprávění tohoto komiksu je zkrátka třeba se trochu naladit, což na druhou stranu není těžké. Jednak proto, že má kniha tři sta padesát celkem hustě pokrytých stran, takže to není jednohubka na večer, jednak proto, že jestli něčím Eternaut zaujme a strhne od prvních scén, je to hutná, příznačná, melancholická atmosféra.

Ta atmosféra vyvěrá z dost specifického námětu, ze scén odehrávajících se na vylidněných prostranstvích, ale také z černobílé kresby Francisca Solana Lópeze, která se dost liší od typických sci-fi komiksů. Sází totiž na velmi realistické zachycení postav a jejich výrazů, ale i prostředí Buenos Aires. Ve tvářích protagonistů zřetelně čteme strach, vyčerpání, místy třeba i chvilkovou naději. A překvapivou lidskost dokázal kreslíř vetknout dokonce i některým vetřelcům. Je proto pochopitelné, že se k Eternautovi hlásí takoví autoři jako Frank Miller, autor legendárního Sin City, nebo tuzemský Jaromír 99, známý především jako kreslíř Aloise Nebela.

Obálka českého vydání komiksu Eternaut, repro: Host

Tak jako protagonista komiksu, tak i kniha samotná na české pulty doputovala z jiného časoprostoru. Kvůli tomu je třeba jít jí trochu naproti, ale odměnou je dílo, které sugestivně zprostředkovává tíseň a bezvýchodnost skupiny lidí, kteří bojují s nelidsky mocným protivníkem do roztrhání těla, ačkoli si kolikrát pomyslí, jestli to má vůbec smysl.

Héctor Germán Oesterheld, Francisco Solano López: Eternaut

Přeložil Stanislav Škoda. Host, Brno 2026, 360 stran, doporučená cena 849 korun.