| | | Podzimní rozhovory: Politický masakr na Slovensku a film jako platforma pro změnu Může ještě v dnešním individualizovaném světě umění podnítit společenskou změnu? I o tom je rozhovor s režisérem Viktorem Taušem. Jeho film Amerikánka chce mimo jiné otevřít debatu o úpravě zákonů o ústavní péči u nás. Politiku a umění spojuje i rozhovor s Adamem Dragunem, frontmanem kapely Berlin Manson, podle kterého se nyní na Slovensku odehrává politický „masakr“. Přečíst si můžete také rozhovor s Josefem Bolfem o jeho nové výstavě v DOXu nebo s českými vítězi studentského Oscara. | | | | Osud dívky, která se stala předobrazem Amerikánky, si režisér Viktor Tauš poprvé zapsal do deníku v květnu 2000. Od té doby ztvárnil její život na divadle, ve filmu naživo i divadle ve filmu. Hledání nyní vyvrcholilo v podobě celovečerního filmu. Téma naděje a víry v příběhu mladé dívky prodírající se dětskými domovy v době normalizačního Československa doprovází snaha podnítit debatu o změně existujících zákonů upravujících ústavní péči. | | | | | Adam Dragun je frontmanem jedné z nejžádanějších formací v rámci české a slovenské alternativní scény – Berlin Manson. Rozhovor s ním se ale netýká jen hudby. Značnou měrou se stočil také k politice ve středoevropském regionu. „To, co se děje na Slovensku mezi koalicí a opozicí, není politický boj. Jde o životy, je to masakr,“ říká. | | | | | Paneláková sídliště, neznámé galaxie i osoby bez tváří. Josef Bolf své obrazy popisuje jako sny – do kterých se ovšem připletlo to, co jste prožili během dne. O světě, který zobrazují, stejně jako o dětském i dospěláckém strachu a panelácích jsme se bavili v jeho ateliéru na pražském Starém Městě. „Je pravda, že během malování si člověk spoustu věcí uvědomuje, ale ne v jasně racionálním, uchopitelném sloganu, nedá se to jednoduše říct větou,“ říká v rozhovoru. | | | | | Česko má dalšího studentského Oscara! Minulý měsíc ho získali studenti písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka (FAMO) Pavel Sýkora a Viktor Horák za snímek Krajan. „Vyrůstám kilometr od sudetské hranice a v těch vesnicích a rodinách je historie velké téma, dodnes tam najdete domy po sudetských Němcích. Máme tu historické kapitoly, na které bychom neměli zapomínat,“domnívá se jeden z tvůrců. | | | | | | | | |