Králové pragmatismu na Hradě. Jak funguje dopamin. Prózy velkých jmen. Výlet do Kaliningradu
Knižní podzim aneb Výběr knih pro mírně pokročilé čtenářstvo a výš
Přítomná knižní osma obsahuje kromě jiného plod novinářské investigace, poprvé do češtiny přeložené prózy dvou zásadních spisovatelů dvacátého století, práci o molekule, která prý určuje osud lidstva, anebo také návod, jak si pořídit vrtiče ocasů pro líné psy. Tak si vyberte.
Rubrika Knižní podzim má napomoci v orientaci na trhu, a to právě v čase, kdy se prodává nejvíc knih v kalendářním roce. Jde o tituly jak vydané právě teď, tak i před nějakou dobou, které však podle nás stojí za upozornění. Běží tudíž o subjektivní výběr, v němž stranou necháváme to, co považujeme za vyslovené čtivo.
Postávala, pozorovala, ptala se
Investigativní novinářka Zdislava Pokorná (* 1997), pracující v Deníku N, velmi cílevědomě a dá se říci, že přímo urputně, sledovala dění na Pražském hradě během druhého mandátu Miloše Zemana. Stávala na třetím nádvoří, z něhož se vstupuje do kanceláře Pražského hradu, a pozorovala, jaké vozy tam přijíždějí, kdo z nich vystupuje, kdo se s kým baví; v reportážích pro Deník N to pak dokládala i fotkami, které pořizovala.
V knize Zemanovo finále, která je sumarizací autorčina „hradního“ angažmá, se nachází i plánek areálu, kudy se k Vratislavu Mynářovi a Martinu Nejedlému, jež provozu na Hradě vládli, dalo dostat a kde přesně měli kanceláře. Pokorná nejprve stručně načrtává Zemanovu životní dráhu, daleko větší pozornost následně věnuje životopisu Martina Nejedlého, o jehož minulosti se až tak příliš neví. Následuje profil Vratislava Mynáře. Tím jsou představeni hlavní aktéři. Pak přichází na řadu – zjednodušeně řečeno – popis toho, kdo si na Hradě podával dveře, a mapování mocenských vazeb. Pominuto není dění kolem Zemanových vážných zdravotních komplikací. Autorka pro knihu zvolila formu koláže, která chce dění nahlédnout z různých úhlů. Prostupuje jí několik interview, například s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou, s mluvčím Jiřím Ovčáčkem či s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, který neměl k Zemanovu Hradu daleko. Uprostřed paperbacku je na odlišném šedém papíře vytištěný oddíl Jak Mynář a Nejedlý řešili na Hradě vlastní byznys.
Obálku vytvořila Eva Škrovinová, repro: ČT art
Zdislava Pokorná: Zemanovo finále
Fotografie různí autoři. N media, Praha 2023, 304 stran, doporučená cena 399 korun.
Prostě Nabokov
Je skvělé, jak nakladatelství Paseka nevzdává svoji snahu, skoro by se chtělo říct svůj boj, o zprostředkování dalších a dalších do češtiny dosud nepřevedených děl fenomenálního rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova (1899–1977), nadto v „provedení“ špičkového překladatele Pavla Dominika. Toto je osmnáctý svazek (!) nabokovovské volné řady, která odstartovala v roce 2009. Nejnovější přírůstek přináší překlad útlého románu Průzračné věci, jenž v anglickém originále vyšel roku 1972. Hlavní postavou je redaktor Hugh Person, který v průběhu let čtyřikrát přijíždí do Švýcarska, do (fiktivního) městečka Trux, přičemž každá ta návštěva mu přináší něco jiného, vždy však dramatického a podstatného. Nabokov tu na minimálním textovém prostoru „maximalizuje“ významy, prolíná časové roviny, přes povrch a průzračnost nahlíží hlubiny paměti a nejednoznačnost lidské existence. Rychle tu vplujeme do světa tohoto ojedinělého tvůrce, který si s textem famózně pohrává, aniž by exhiboval, nýbrž dává zakoušet slast z psaní i bolest z uplývajícího času.
Autorem grafické podoby edice knih Vladimira Nabokova v Pasece je Vladimír Nárožník, repro: Paseka
Vladimir Nabokov: Průzračné věci
Přeložil a vysvětlivkami doplnil Pavel Dominik. Doslov napsal Jiří Pelán. Paseka, Praha 2023, 120 stran, doporučená cena 299 korun.
Děti, alou ke strojům!
Pro děti 6+ je určena kniha Munariho stroje, která v italském originále vyšla v roce 1942 a nynější česká edice převzala původní formát i grafické pojetí. Grafik a designér Bruno Munari (1907–1998) vytvořil pro děti řadu knih, které – jak píše překladatelka nyní vydaných Munariho strojů Alice Flemrová – „dnes představují klasiku evropského ‚zlatého fondu‘“ literatury pro děti, přesněji určitého jejího druhu. Takového, jenž chce rozvíjet tvořivost a imaginaci a zapojovat všechny smysly. V Munariho strojích autor nabídl sestavu podivuhodných zařízení, která popisuje slovem (to vždy na sudé stránce) i obrazem (na protilehlé, liché stránce). Jde vlastně o návody, jak si takové stroje vyrobit a zacházet s nimi, přičemž je jasné, že jde o hru, je to taková malá laskavá učebnice hravosti a smyslu pro absurditu. Dítě se tak může dozvědět, jak si vyrobit „zařízení na krocení budíků“, „mechanismus na čichání k umělým květinám“ nebo „zařízení na předbíhání úsvitu“ či „vrtiče ocasů pro líné psi“.
Českou verzi graficky upravila Kristýna Tučková, vychází však z původní podoby knihy, repro: ČT art
Bruno Munari: Munariho stroje
Přeložila Alice Flemrová. Ivana Pecháčková – Meander, Praha 2023, 28 stran, doporučená cena 348 stran.
Myslet na Ukrajinu
Reportérka i fotoreportérka Lenka Klicperová (* 1976) se vyznačuje tím, že kvalitně píše i fotí. Tato dvojkolejnost je nadále vzácná, i když dnes prakticky fotí každý a třeba taková šéfová mediálního domu Economia si myslí, že redaktor(ka) dnes musí umět psát, fotit i filmovat; otázka je, co z toho pak bude dělat pořádně… Ale to teď nechme stranou a věnujme se Lence Klicperové, která od počátku války na Ukrajině jezdí do této země a přináší reportáže z týlu i z bojové linie, které se říká nulová – a tak také pojmenovala svoji knihu, v níž jsou text a fotografie rovnovážnými složkami. „Nulová linie znamená to nejhorší válečné peklo. Je to linie, kde se v kontaktním boji utkává ukrajinská a ruská pěchota. V zákopech, v bahně, v zimě, v nepohodlí jsou zakopaní Rusové i Ukrajinci. Ze zákopů podnikají výpady a útoky, jako za první světové. Nulová linie je jako výlet do historie,“ píše v úvodu knihy Klicperová.
Pěkně graficky upravená a vytištěná publikace obsahuje na dvě desítky kapitol-reportáží. Upozorňujeme na Nulovou linii i proto, že je v české společnosti cítit, jak podpora Ukrajiny upadá, jak dosedá únava z „tématu“ a neochota se zajímat, aniž však reálně zesláblo ruské nebezpečí i směrem k České republice, spíše naopak.
Knihu graficky upravila Jana Vahalíková, repro: Euromedia Group – Universum
Lenka Klicperová: Nulová linie. Reportáž z války na Ukrajině
Fotografie autorka, Patrick Chauvel, José Hernández. Euromedia Group – Universum, Praha 2023, 288 stran, doporučená cena 449 korun.
Románový debut první dámy modernismu
Britská modernistka první poloviny minulého století Virginia Woolfová (1882–1941) byla v českém kontextu do konce osmdesátých let přítomna spoře, vyšlo několik svazků jejích kratších próz. Od devadesátých let je zde její dílo překládáno a zpřítomňováno hojněji a je tu vnímána coby svého druhu iniciační autorka, která do modernistické prózy vnesla ženskou senzitivitu a také tematizovala postavení ženy obecně (a ženy-tvůrkyně) v patriarchálních pořádcích. V posledních letech dochází na překlady jejích rozsáhlých románů. Předloni v edici Knihovna klasiků přinesl Odeon autorčin poslední román (z roku 1937) Roky – a Zuzana Mayerová za převod obdržela překladatelskou Cenu Josefa Jungmanna. Letos v téže edici a v překladu téže ženy vyšel naopak první román Woolfové (z roku 1915) – Plavba.
Mladá Rachel Vinraceová s rodinou pluje do Jižní Ameriky a pozvolna poznává, jak to v životě funguje. Právě od toho ji totiž konzervativní otec, jenž ji vychovával sám, odstiňoval. Na jihoamerický kontinent se Rachel skutečně dopraví, ale ve zralou ženu nedospěje. Proč, to nebudeme spojlerovat. Říct však můžeme a musíme, že se tu nejen objevují témata, která procházejí autorčinými pozdějšími díly, ale objevují se tu i vyšší středostavovští manželé Richard a Clarissa Dallowayovi, k nimž se Woolfová vrátila v románu Paní Dallowayová, na němž pracovala v letech 1923–1925 a stal se jejím asi nejznámějším dílem.
Spartánská podoba svazků Knihovny klasiků je dílem letos zesnulého grafika Zdeňka Zieglera, repro: Euromedia Group – Odeon
Virginie Woolfová: Plavba
Přeložila Zuzana Mayerová. Euromedia Group – Odeon, Praha 2023, 488 stran, doporučená cena 599 korun.
Mechanismus, o němž je dobré vědět
Dvojice Američanů – Daniel Z. Lieberman, profesor klinické psychiatrie a behaviorálních věd a Michael E. Long, vystudovaný fyzik, který se obrátil na scenáristickou a spisovatelskou dráhu – v této knize, jejíž originál vyšel před pěti lety, z různých úhlů nahlížejí na roli dopaminu v našich životech. Tedy na roli látky, která přirozeně vzniká v mozku a funguje jako neuropřenašeč. Objevena byla v padesátých letech minulého století. Věhlas, snad až popularita dopaminu souvisí s tím, že hraje zásadní roli při mechanismu emocí, tužeb a pocitu odměny. Kromě krátkého úvodu obsahuje kniha, jež v češtině nese název Dopamin. Molekula, která určuje osud lidstva (anglický titul je sice o dost delší, zato věcnější: The Molecule of More: How a Single Chemical in Your Brain Drives Love, Sex, and Creativity and Will Determine the Fate of the Human Race) sedm kapitol: Láska, Drogy, Nadvláda, Kreativita a šílenství, Politika, Pokrok, Harmonie. Už jejich názvy napovídají, kudy se autoři při výkladu ubírají. Struktura výkladu je kolážovitá. Souvislý text je sem tam „narušen“ grafem či ilustrací a mnohokrát je obohacen o informační boxy, jež jsou pro větší přehlednost vybaveny šedým podtiskem. Autoři o dopaminu příliš neteoretizují, daleko více se věnují lidským projevům, které s tou látkou souvisejí.
Obálku společně vytvořili Jan Kárník a Michal Puhač, repro: ČT art
Daniel Z. Lieberman, Michael E. Long: Dopamin. Molekula, která určuje osud lidstva
Přeložil Pavel Pecháček. Dokořán a Argo, Praha 2023, 304 stra, doporučená cena 399 korun.
Bez paměti žilo by se… Jak?
Sylvě Fischerové, která debutovala v roce 1986 básnickou sbírkou Chvění závodních koní coby velký mladý příslib, se podařila úžasná věc: ačkoliv minulý měsíc oslavila šedesátiny, za celou tu dobu neměla jediné období, kdy by se co do kvality svých textů propadla nebo učinila nějaký publikační „úlet“. A to píše poezii, prózu, knihy pro děti, eseje, studie. Jejím nejnovějším titulem, jenž vyšel právě v měsíci jejího životního jubilea, je básnická sbírka s „dvojnázvem“ Jiný život. Wittgenstein. Odkazuje ke dvěma ve svazku obsaženým skladbám, mezi nimiž se nachází oddíl Zlatá láska zkratek. Jako ukázku ze sbírky, jejímž ústředním tématem je paměť (co nám zanechává a co nám bere), jsme zvolili stejnojmennou báseň otevírající jmenovaný oddíl:
Oči mají ruce
a jsou čím dál vláčnější.
Jasná znamení
úhlu střechy. V mokrém vzduchu
ti zprůsvitněly ruce, mají
to fluidum, které jsem našla a ztratila
na konci lesa.
Oči jsou v mozku a srdce všude.
Zlatá láska zkratek,
kdy naráz víme všechno.
Vizuální stránka knihy je dílem Luboše Drtiny, repro: ČT art
Sylva Fischerová: Jiný život. Wittgenstein
Druhé město, Brno 2023, 78 stran, doporučená cena 249 korun.
„Jejich“ město „u nás“
Reportážní kniha o městě, které v roce 1255 založili křižáci na počest českého krále Přemysla Otakara II. na místech, kde vládce předešlý rok porazil v bitvě u Rudavy pohanské Prusy. Město během své historie spadalo pod různé státy a vlády, proto je známé jako Königsberg (německy), Królewiec (polsky), Karaliaučius (litevsky) a Kaliningrad (rusky). Právě ten ruský název je dnes nejrozšířenější, a to proto, že Královec (jak zní český název) je hlavním městem Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace mezi Polskem a Litvou. Nyní půlmiliónové město bývalo metropolí Východního Pruska, po druhé světové válce připadlo s přilehlou oblastí Sovětskému svazu a po jeho rozpadu Rusku.
Paulina Siegień (* 1986), polská novinářka, překladatelka, etnografka a rusistka, pravidelně Kaliningradskou oblast navštěvovala a o této mimořádně exponované oblasti psala reportáže pro deník Gazeta Wyborcza. Předloni pak publikovala knihu Královec. Město pohádka. Kombinuje v ní svá osobní pozorování a setkání s historickými exkurzy. Přibližuje specifickou atmosféru a nejednoznačnou identitu obyvatel. Vzhledem k aktuální geopolitické situaci a tomu, že moskevský režim udělal z Kaliningradské oblasti baštu prostoupenou těžkými zbraněmi, do níž není snadné se dostat a v níž je obtížné se pohybovat, jde o knihu tím spíš hodnou pozornosti.
Publikaci společně graficky upravili Pavlína Morháčová a Michal Lašán, na obálku použili fotografii Juraje Koudely, repro: ČT art
Paulina Siegień: Královec. Město pohádka
Překlad Michala Benešová. Absynt, Žilina 2023, 264 stran, doporučená cena 399 korun.