Konečně se začalo konkrétně hovořit o finančních podmínkách v „běžném“ kulturním a uměleckém provozu, tedy nikoliv u hvězd se speciálními příjmy. Přítomná diskuze nastiňuje současnou situaci překladatelů a překladatelek umělecké literatury. Josef Chuchma se ptal nakladatelské editorky a redaktorky Niny Hřídelové a překladatele z angličtiny Viktora Janiše.

Gersinovy básně ve sbírce Nespoutaná radost jako by vzývaly čtenáře na jízdu úzkým a hrbolatým koridorem, kde nemusí tolik rozumět sdělovaným výjevům. Stačí, když bude ochotný nechat se pozvat na jízdu strašidelným zámkem a otlouct se výmoly a překážkami, které se rachotícímu čtyřkoláku staví do cesty – přece taková je podstata zábavy.

Osud Alexandra Litviněnka, jenž byl s požehnáním Kremlu otráven radioaktivním poloniem, ožil v Plzni. Příliš drahý jed, hru britské dramatičky Lucy Prebble, uvádí Divadlo J. K. Tyla na své Malé scéně jako druhé v republice (do konce stávající sezony je rovněž k vidění v pražském Švandově divadle v režii Thomase Zielinského).

„Všemocný stát versus bezprávný člověk – tento protiklad je, myslím, základem pro pochopení Sovětského svazu i Ruska,“ míní jedna z mezinárodně nejznámějších současných ruských spisovatelek v prvním rozsáhlejším rozhovoru, který poskytla tuzemským médiím. Její romány byly přeloženy do řady jazyků včetně češtiny.

Čtyři překladové nebeletristické tituly, čtyři paperbacky. Tři první vydání, jedna reedice. Historie, přítomnost a (možná) budoucnost. Civilizace, životní prostředí, dějiny vůbec i dějiny divadla, psychologie. To jsou některé z rysů přítomné čtveřice knih.

Operace Anthropoid v tarantinovském stylu a v podání režiséra Tomáše Dianišky, Penélope Cruz v roli ženy bojující s rakovinou prsu či kostelník, který se souhrou náhod vydává za venkovského faráře v jednom z klíčových filmů československé nové vlny šedesátých let. A navrch ochutnávka z nových talentů českých filmových škol. To jsou některé z pořadů, které nabízí ČT art tento týden.