Praha Berlín Waršava: Závod míru

Šlo o patrně nejslavnější etapu v historii Závodu míru. V květnu 1987 se závodníci potkali na startu časovky, která je v Harrachově zavedla až do areálu skokanských můstků. Na závěr museli zdolat více než 30% stoupání. Mnozí tak učinili nikoliv v sedle, nýbrž po svých. Stoupání jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži.

Ročník 1969 se jako jediný odehrál bez družstva ČSR. Praha tehdy ve svém odmítání vytrvala navzdory politickým tlakům. Naopak v roce 1986, deset dní po havárii v Černobylu, jsme již na startu v Kyjevě nechyběli. Zajímaly nás příběhy za odporem i konformitou.

Na každý ročník Závodu míru před startem upozorňovaly plakáty: zpravidla neotřelé, neokoukané, překvapivé. Bylo tomu tak především u našich severních sousedů, kde se tamní Polska szkoła plakatu těšila mezinárodnímu ohlasu. Odborník na tvorbu československých a polských afišistů Pavel Rajčan nám vysvětlil, jak se stalo, že tu za minulého režimu vznikaly tak výtvarně hodnotné plakáty.

Německá demokratická republika se mezi organizátory Závodu míru zařadila v roce 1952 a závodu dala hned v prvním ročníku jeho nejslavnější stoupání. Vydali jsme se do saského Meerane, abychom zjistili, proč jezdcům místní Steile Wand naháněla takový strach. Poslechněte si třetí díl série Praha Berlín Waršava.

Na Závodu míru nikdy nestartoval, přesto mu stál blíže než kdokoliv jiný. Karel Tocl byl téměř po třicet let jeho duší a hlavním hybatelem, ale zjistili jsme, že jeho životní příběh není tolik zmapovaný. Zkusili jsme tedy tuto křivdu napravit. Pátrání nás zavedlo až na Dálný Východ. Poslechněte si druhý díl podcastové série Praha Berlín Waršava.

Poslechněte si první díl osmidílné podcastové série o Závodu míru, cyklististickém etapovém závodě, který se mezi lety 1948–2006 konal především na území tehdejšího Československa, Polska a NDR. Autory zajímala nejen jeho sportovní historie, ale především přesahy do jiných oblastí – ať už do politiky, umění, tajných služeb nebo veloprůmyslu.