Rozhodla jsem se vytvořit fotografickou knihu, která odráží mé pocity a zkušenosti ze studijního pobytu Erasmus v Berlíně. Jde o osobní projekt zachycující chvíle samoty, objevování a vnitřního růstu v novém prostředí.

V práci Efeméra se zaměřuji na spojení mezi přírodou a člověkem. Lidské tělo a příroda jsou dvě entity v neustálém vývoji, které se navzájem utvářejí a proměňují. Prostřednictvím svých fotografií se snažím zachytit nejen jejich vizuální podobnost, ale také jemné posuny a interakce, ke kterým mezi nimi dochází. Tento neustále se měnící vztah odráží jak jednotu, tak rozdělení a vybízí diváka k zamyšlení nad plynulou hranicí mezi lidskou podobou a světem přírody.

Přírodu vnímám jako nepolapitelný hluboký prostor bytí, v němž nacházím něco transcendentního. Na určitých místech zažíváme jedinečný pocit, jako bychom byli vytrženi z toku času. Je těžké tento pocit popsat, ale pozvedá a očišťuje. Směs svobody a přináležitosti, velikosti i malosti.

Snažila jsem se zachytit fragmenty přírody, jejichž tvar mi připomíná něco jiného, než čím ve skutečnosti jsou. Příroda je mnohem složitější, než co vidíme na první pohled, a nabízí nám mnoho možností interpretace.