Jakub Dvořák (* 1998) je malíř, občasný kreslíř a grafik. Absolvoval studium v Ateliéru malířství 1 na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně pod vedením Vasila Artamonova, Tomáše Hlavenky a Marie Štindlové. Ve své tvorbě upírá pozornost k běžným, všedním, každodenním, civilním či zdánlivě banálním motivům – náměty hledá v prostředí maloměstské periferie či příměstské kulturní krajiny. Od roku 2023 systematicky rozvíjí možnosti malířské spolupráce společně s malířkou Michaelou Novákovou, se kterou tvoří autorskou dvojici.
Vítězné dílo
Obraz je součástí cyklu maleb z diplomové práce s názvem: Kdo najde malíře/malířku, najde poklad, která představuje autorskou spolupráci malíře a malířky – Jakuba Dvořáka a Michaely Novákové. Programově se věnují společnému malování jednotlivých obrazů, přičemž výsledek vychází z několika rovin: samotného vizuálního obsahu, ve kterém se prolínají malířské rukopisy obou autorů a z procesu neustálé vzájemné komunikace, hledající společný konsenzus během tvorby – od samotného výběru námětu po rozdělování malířsky pojednávaných ploch. Společně vytvářené obrazy tematicky zobrazují výjevy z prostředí (pří)městské krajiny maloměsta na Vysočině.
Portfolio
Obraz vytvořený autorskou dvojicí – Michaelou Novákovou a Jakubem Dvořákem – znázorňuje scénu z jednoho letního odpoledne, kterou lze běžně vidět téměř kdekoliv v prostředí českých měst. S určitou představivostí zde lze nalézt paralely s Hopperovými Nočními ptáky. Štamgasty u hospody obalené vizuálním smogem nicméně neobklopuje potemnělá ulice, nýbrž rozpálené parkoviště, dopravní značky a paneláky s pestrobarevnou fasádou ve stylu geometrické abstrakce.
Obraz představuje pohled do ulice na periferii. Prostředí převážně rodinných domů postavených svépomocí ve druhé polovině minulého století a jejich současné proměny mi jsou studnicí malířské inspirace a prostředkem k výpovědi o současném českém maloměstě a lidovosti – břízolitová omítka, sgrafita, eternitové střechy, plastová okna, luxfery, zateplené fasády natřené do sytých meruňkových odstínů, podezdívky z lámaného kamene, komíny, satelitní přijímače, svařovaná zábradlí a ploty s ornamenty, skleníky, pouliční osvětlení, zámková dlažba, auta zaparkovaná na chodníku…
Popředí obrazu vytvořeného autorskou dvojicí – Michaelou Novákovou a Jakubem Dvořákem – tvoří zahrada staršího domku a přilehlé okolí. Vybrali jsme si námět s bohatou skladbou různých motivů, tak abychom vytvořili dostatečný prostor pro vyjádření obou našich rukopisů – ty se někde projevují výrazněji, jinde se naopak jemněji proplétají či překrývají. S pečlivostí a s vzájemně respektujícím vyjednávaným společným postupem bylo naším cílem vytvořit kompaktní dílo, jehož výrazným obrazovým prvkem je rezivějící konstrukce podomácku postavené větrné elektrárny.
Malba komornějšího formátu je součástí širšího a postupně rozšiřujícího se cyklu s pracovním názvem Příměstská krajina, ve kterém zachycuji výjevy z prostředí příměstské kulturní krajiny s jejími charakteristickými rysy – všudypřítomné elektrické vedení (v případě tohoto obrazu vedení vysokého napětí), meliorovaná pole posetá drenážními skružemi, hospodářské lesy po kůrovcové kalamitě či méně obvyklé, ale o to o to bizarnější situace, například v podobě plynovodu překračujícího meandrující potok, a podobně.