Lucie Medřická (* 1996) je absolventkou Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem, kde studovala v ateliérech Přírodní materiály a Sklo. V současnosti vyučuje na základní umělecké škole. Ve své tvorbě se soustředí především na krajinu, kterou nejen tematizuje, ale také z ní čerpá materiál pro své experimenty v médiu objektu, kresby a malby. Její umělecké projekty jsou výsledkem dlouhodobé, intenzivní a intuitivní práce, při níž hledá a nachází hloubku života i tvůrčího procesu.

Vítězné dílo

Na kraji jiný krajiny / 2021 / bronzové odlitky / 20 – 100 mm / foto: Filip Švácha

Prostřednictvím subjektivního pohledu hledám podobnosti mezi vnější a vnitřní krajinou: mezi oblastí Lužických hor, kde jsem vyrůstala a stále žiji, a tou, jež sídlí uvnitř mě. Snažím se nacházet archetypy své vnitřní krajiny – les, hory, skály… Ty poté materializuji jako drobné kovové odlitky přírodnin, mrtvých těl živočichů i jejich trusu nebo detailní perokresby inspirované horninami, pro které používám vlastní vyrobené inkousty.

Portfolio

Bobkový list / 2020 / instalace / přírodní papír / A4 / foto: Jáchym Myslivec a Filip Švácha

Materiálový experiment spočívající v práci s papírem vyrobeným z trusu lesní zvěře. Zvířata po sobě zanechávají stopy v podobě trusu, který časem splyne s prostředím a zmizí. Nasbírané lesní „stopy“ jsem vařila několik hodin, aby se hmota desinfikovala. Následně jsem s ní pracovala stejně jako s papírovinou – čerpala z kádě na síto, lisovala a sušila.

Druhé housle / 2023 / procesuální výstava / perokresby a básně na papíře / 300 × 300 mm / foto: Petra Widžová

Procesuální výstava pro Ukradenou galerii Děčín Podmokly. Galerie se asi na měsíc stala mou veřejnou nástěnkou, kde jsem připínala své zápisky a skici z procesu tvorby předešlých děl. Více v rozhovoru s Petrou Widžovou.

Kreslení odněkud někam / 2019 / instalace – objekt, kresba / ruční papír, tuš / objekt 2 × 3 × 5 m, papíry B1 / foto: Jiří Dvořák, Filip Švácha, Bohdana Medřická

Instalace z ručně vyráběných papírů a tušových kreseb. Kresba stála na počátku celé práce a tvorbu provázela. Následně se jako skeleton vepsala do jiného formátu. Ze své konvenční role plošného obrazu tak expandovala do prostoru, a to za pomoci stejného materiálu, na kterém bývá běžně zachycena – tím je papír.

Vejce z bezčasí / 2019 / objekt / hliník, bukové dřevo, čedičový kámen / 300 × 150 × 150 mm / foto: Filip Švácha

Třídílný objekt elipsovitého tvaru ze tří materiálů. Vejce se do sebe vkládají na způsob ruských matrjošek. Během tvorby se pro mne čas jakoby zastavil nebo vymizel. Martin Zet to jednou krásně vyjádřil: „Když se vesmír redukuje na jednu činnost, zmizí čas.“