Neptun vytváří šedou zónu na pomezí reality a absurdna
Snímek režisérky Adély Babanové Neptun vychází z mystifikační kampaně, kterou rozjela v šedesátých letech StB pod krycím názvem Akce Neptun. Příběh o novinářce, která odhalí spiknutí, jež má zdiskreditovat západoněmecké politiky, vyfabulovává celou kauzu do absurdních rozměrů. Film se bude promítat tento čtvrtek v pražském kině Ponrepo.
Na okrajích české kinematografie pracuje čím dál zajímavější a také stále viditelnější skupina absolventů výtvarných škol, kteří se originálními způsoby chápou filmové režie. Videoarty Marka Thera, celovečerní úvaha nad vztahem kinematografie a skutečnosti Jako z filmu (2017) od Tomáše Svobody nebo sabotáž mýtu moravské lidovosti Morava, krásná zem (2015) a Morava, krásná zem II: Zrození fašismu z ducha fašaňku (2016) Petra Šprincla se podstatně liší od filmů natočených autory, kteří prošli FAMU nebo jinými filmovými univerzitami. Výtvarníci jsou vůči filmovému médiu daleko podvratnější, ať už jde o vyprávění, nebo o zacházení se samotným obrazem, a často si zakládají na absurditě. K těm nejdůmyslnějším patří i bývalá studentka AVU Adéla Babanová , která letos – premiérově na Febiofestu – uvedla svůj zatím nejrozsáhlejší projekt, čtyřicetiminutový snímek Neptun.
Babanová dlouhodobě spolupracuje se svým bratrem, scenáristou Džianem Babanem a jeho kolegou Vojtěchem Maškem. Baban a Mašek jsou autory vynikající komiksové trilogie počínající knihou Sloni v Marienbadu, která podnikala fantasmagorické výlety do české minulosti. Něco podobného dělají i filmy Babanové. Ve volné trilogii, která končí právě Neptunem, se Babanová vrací k polozapomenutým normalizačním kauzám, které samy o sobě měly bizarní nádech. Režisérka jen prohlubuje jejich absurdní auru. Třináctiminutový snímek Návrat do Adriaportu (2013) vychází ze skutečného plánu architekta ze sedmdesátých let vybudovat tunel vedoucí z České republiky až na pobřeží Jugoslávie. Z vytěžené hlíny se pak měl vybudovat umělý ostrov. Babanová dovedla tuto fabulaci do konce a nabídla nám mimo jiné i pohled na fiktivní ostrov Adriaport, kde byla prý k vidění i neuvěřitelně exotická zvířata. V dalším, dvanáctiminutovém snímku Odkud spadla letuška? (2014) navazuje na případ sestřelení letadla nad československým územím v roce 1972. Film rozvíjí konspirační teorii, podle níž letadlo bylo omylem sestřeleno československou armádou. Režisérka také často pracuje s archivními materiály, které kombinuje s nově natočenými scénami, nebo je různě deformuje. Obzvlášť Návrat do Adriaportu je v tomhle ohledu důmyslnou, surreálně působící koláží, v níž se vzájemně míchají statické fotografie, animace a hrané scény.
Černé jezero, tajemná hladina. Záběr z filmu Adély Babanové Neptun, foto: archiv Febiofestu
Ve filmu Neptun Babanová vychází z následující reálné kauzy. V roce 1964 byly z Černého jezera na Šumavě vyloveny bedny s tajnými nacistickými materiály. Ve skutečnosti šlo ovšem o podvrh zinscenovaný StB za účelem kompromitovat západní, především německé politiky. Celá tajná operace získala název Akce Neptun. Babanová opět míchá dohromady autentické záběry z dobových reportáží a nově natočené scény. Tentokrát však vypráví stylizovanou špionážní krimi, kde hlavní postavou je novinářka, které se podaří odhalit celé spiknutí. Do vyfabulovaného žánrového příběhu mistrně vkládá několik nadreálných detailů, jako samovolně se spouštějící psací stroj. Obdobně jako v titulech Návrat do Adriaportu a Odkud spadla letuška?, tak ani v Neptunovi není snadné rozlišit, co vychází z dobových kauz a co je čistá fabulace autorů. Právě vytváření těchto šedých zón, kde se absurdita všednosti prolíná s absurditou fantaskní, je jádrem originální trilogie Adély Babanové.
Projekce středometrážního snímku Neptun se koná ve čtvrtek 26. 4. 2018 ve 20 hodin v kině Ponrepo v rámci probíhajícího festivalu Týden umění. Film uvede kurátorka Národního filmového archivu Sylva Poláková. Projekci doplní dobové filmové ukázky, které okomentuje historik Petr Cajthaml, vedoucí Archivu Univerzity Karlovy.
Neptun (ČR / Německo, 2018, 38 minut)
Režie: Adéla Babanová, námět a scénář: Džian Baban, kamera: Lukáš Hyksa, hudba: Džian Baban, střih: Hedvika Hansalová, zvuk: Michaela Patríková, architekt: David Dubenský, kostýmní výtvarnice: Tereza Kopecká, masky: Barbora Potužníková, hudba: Džian Baban, VFX supervizor: Michal Křeček, Magiclab, producenti: Tomáš Vach, Adéla Babanová, Bratři s.r.o., koproducenti: Česká televize, Magiclab, hrají: Gabriela Míčová, Jiří Vyorálek, Tomáš Petřík, Martin Ryšavý, Ladislav Hampl.
