Požár

Předlohou pro film byl román Jukia Mišimy, který vyšel z autentické události – požáru Zlatého pavilónu v Kjótu roku 1950. Strůjcem činu je mladý rozhněvaný muž, který se nemůže smířit s pokrytectvím a degenerací mnišského řádu, představujícím starou císařskou dobu. Film je složen z útržkovitých reminiscencí jednotlivých událostí, které vedly k požáru. Přísný řád, ve kterém jsou skutečnosti na sebe skládány jako svědectví, mnohdy až patologický detail nemocné psychiky postav děje a jednoznačný symbolismus jsou příčinou strohé působivosti snímku, která je zvýrazněna obrazovou složkou (kamera Kazuo Mijagawa; mj. Rašomon, 1950; Povídky o bledé luně po dešti, 1953). Film je snímán s vytříbeným smyslem pro rozsah odstínů mezi černou a bílou barvou, čímž obraz nabývá hloubky a vytváří představu basreliéfů. Formálně jeden z nejpropracovanějších Ičikawových filmů byl natočen v systému Daiescope, širokoúhlém formátu vyvinutém produkční společností Daiei.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.