Laureáti CJCH 2021: Valentýna Janů

Valentýna Janů
Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého 2021 Valentýna Janů, zdroj: web ČT art

Valentýna Janů (* 1994) je absolventkou oboru fotografie na pražské FAMU, následně studovala na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér intermediální tvorby II/škola Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové). Její evokativní instalace často kombinují výpravná videa či videoeseje s prostředím dotvářeným textiliemi a dalšími materiály nebo objekty. Pohrávají si s velkými životními otázkami určovanými světem technologie, patriarchálním uspořádáním nebo změnou klimatu. Valentýna Janů hledá vztahy mezi každodenními starostmi jednotlivců a globální perspektivou, a přestože je její práce v mnohém kritická, je také až obsesivně romantická.

Who Looks Out of the Window, 2021, galerie Lítost

„Zahradničení začíná uvnitř. Díváme se z okna, dokud se nestane interiérem. Sad jako metoda. Pěstování naruby, uvnitř čehokoli. Okna uvnitř místnosti. Dveře v nás. Horizont jako součást interiéru, s duhou. Design jako touha, nedobrovolný, náhlý. Ovoce je sladké, takže rozdáváš semínka. A semínka?“

Z výstavního textu

Max the Weather Girl, 2020, Galerie AVU

„Krátký film Max the Weather Girl je montáží příběhů a obrazů nabízející mnohovrstevnaté vyprávění o světě, s nímž stále nejsme jako lidský druh schopni žít v symbióze. Narativ na rozhraní mezi realitou a fikcí vychází z antropocentrické perspektivy přítomné v běžných životních situacích: žijeme v představě, že existujeme mimo přírodu a její procesy; ta nás však často zaskočí nečekanými přírodními jevy. Trojice vypravěčů, které spojuje vzpomínka na známou televizní moderátorku zpráv o počasí, popisují vlastní příběhy plné náhlých změn povětrnostních podmínek, zážitků ze zahradničení a dalších trablí, při nichž se lidský a mimolidský svět nečekaně setkávají.“

Z výstavního textu

NEWS, 2020

„Video performance News vychází ze skutečných denních zpráv, které autorka převedla do sugestivních krátkých básní. Scéna připomíná newsroom pokrytý módním leopardím vzorem. Ten by dnes, v době šestého masového vymírání divoké zvěře, mohl působit i jako špatný vtip.“

Z výstavního textu

Is Your Blue the Same as Mine?, 2018, GHMP

„Is your blue the same as mine?“ ptá se dívka z videa. Lze vidět dvěma páry očí stejnou barvu? Naše reality se vzdalují, každý žijeme svůj život ve své vlastní dimenzi. Naše životní rytmy, citová očekávání, politické postoje i vnímání sebe sama se odvíjejí od vzájemně mimoběžných trajektorií. Ve vesmíru je jich nekonečně mnoho. Je nějaká šance, že právě ty naše se protnou? Každý člověk má odlišný zrakový aparát, individuální strukturu mozkových synapsí, které zpracovávají informace odlišně, a především odlišnou srovnávací kulturní bázi, tedy jiné zkušenosti pro definování barev… Podle některých průzkumů se současná generace dvacátníků ze všeho nejvíc bojí toho, že nenajde partnera…“

Z výstavního textu Jitky Hlaváčkové

Poslední profily