Profil: Dominika Dobiášová

Vítězka soutěže Artelier

Malířka Dominika Dobiášová, foto: ČT art
Malířka Dominika Dobiášová, foto: ČT art

Představujeme další z vítězů a vítězek soutěže Artelier, kam se mohli přihlásit umělci do 33 let. Z celkového počtu 430 zaslaných uměleckých děl vybrala odborná sedmičlenná porota vždy čtyři nejlepší v každé z pěti kategorií. Dvacítka mladých umělců se tak nyní představuje nejen na webu ČT art, ale jejich díla můžete postupně spatřit také na televizních obrazovkách.

Dominika Dobiášová je výraznou představitelkou nastupující generace malířů a malířek. Její malby odkazují na různé styly z dějin umění, tyto formy však narušuje osobitým současným rukopisem, který vytváří napětí mezi zobrazovanými tématy a použitou technikou. Dobiášová absolvovala magisterské studium na brněnské FaVU v ateliéru Malby 1. V roce 2024 se zúčastnila rezidenčního pobytu v bukurešťském A.R.C, její práce byly představeny na skupinových výstavách v 8smičce, Pragovce, v AM180 a na Zlínském salonu mladých. Mezi její sólové výstavy patří: Wish to Live Well (Commune, Vídeň, 2025), What Hangs in the Palm of Our Hands (hunt kastner project_room, Praha, 2024), Reap The Sown (eastcontemporary, Miláno, 2023), Bring Me a Flower, I Will Reward You (Zaazrak Dornych, Brno, 2022) anebo Sanctuary for Each of Them (Galerie mladých TIC, Brno, 2022).

Hunter, Witch and Picker / 2024 / 2035 × 1410 mm / akryl na plátně, autorský rám, dubové dřevo / foto: Matěj Doležel

Postavy na obraze představují archetypy, zobrazující vnitřní mechanismy moci a hierarchie ve společenských strukturách. Lovec zde není klasickým hrdinou, ale spíše symbolem neustálé touhy po ovládání, i přesto, že odráží historickou roli lovce jako dobyvatele přírody, čelí neukojené touze po dominanci, ocitá se v momentu zaváhání o významu své role. Tímto kontrastem jsou aktivity jako sběr, organizování ochrana a způsob uchovávání sběrače. Čarodějnice se v mém díle vztahuje k historické roli ženy jako oběti, ale zároveň i jako odporu vůči patriarchálním strukturám. Odkazuji zde na otázky, jak bylo tělo ženy po staletí využíváno jako nástroj vykořisťování a kontroly. Čarodějnice na obraze se staví proti těmto mocenským strukturám. Je však ztracená i přes sílu formovat svou vlastní moc nyní padá. Nelineárně zkoumám širší univerzální otázky o zodpovědnosti, vině a vztazích mezi jednotlivcem a kolektivem, člověkem a přírodou. Vycházím zde z myšlenek autorek S. Federici a U. K. Le Guin.

In the Thrall of Mutual (V zajetí vzájemného) / 2023 / 810 × 1625 mm / akryl na plátně, autorský dubový rám / foto: Matěj Doležel

Obraz pracuje s tématem vytváření identity čarodějnice a zkoumá vztah muže k této nezávislé ženské postavě. Zobrazuje postavu Lilith, která je v židovské mytologii považována za první Adamovu ženu – příliš svobodnou a nespoutanou na to, aby se podrobila. Později je symbolicky přetvořena v hada, který svádí submisivnější Evu k ochutnání zakázaného ovoce ze stromu poznání. Malba však nenabízí tradiční výklad. Zaměřuje se na přímé propojení Adama a Lilith – dvou vůdčích energií, které jsou si v mnohém podobné, a přesto se navzájem vnímají jako hrozba. Dominantní Adam si musí svou mocenskou pozici chránit tváří v tvář Lilith, jež mu s vědomím vlastní síly podává jeřabiny. Ty nesou znak pentagramu jako symbol ochrany.

Witness to a Brawl (Svědek rvačky) / 2024 / 2040 × 1340 mm / akryl na plátně, autorský dubový rám / foto: Matěj Doležel

Obraz zobrazuje moderní podobu měšťanstva zasazenou do prostředí kabaretu – útočiště, kde se mohou svobodně setkávat odlišní lidé z různých subkultur a undergroundové scény, bez ohledu na věk či charakter. Scéna ale zároveň otevírá vážnější rovinu – dotýká se témat ignorace, agrese a společenských projevů spojených s genderovou identitou a mocenskými dynamikami. Uprostřed kabaretního dění propuká potyčka, namísto zásahu nebo zájmu okolí panuje však v obraze atmosféra pasivity – postavy působí odevzdaně, jakoby byly s vyhrocenou situací ve svém prostředí smířené. Ústřední postava vystupující performerky pak ilustruje zahleděnost do vlastních zájmů – vědomí své pozice, ale i vnitřní konflikt nejistoty spojený s tím, zda svoji pozici využít a případně jak.

For Higher Purpose (Pro vyšší účel) / 2024 / 1047 × 1730 mm / akryl na plátně, autorský dubový rám / foto: Matěj Doležel

Obraz se věnuje tématu zneužití pomoci ze strany těch, kteří mají moc – tedy pomáhajících, jejichž zásahy často neřeší skutečnou podstatu problému, ale spíše upevňují jejich vlastní pozici. Mocenské struktury tak spoluvytvářejí podmínky, které mohou být pro část populace znevýhodňující, a přesto se tváří jako záchranné síly. Nabízená pomoc se v tomto kontextu jeví spíše jako prostředek sebezviditelnění a posílení autority než jako skutečný akt solidarity. Tento paradox obraz ztvárňuje symbolicky: v popředí sedí žena, která přilévá vodu na ruce topících se – místo pomoci situaci zhoršuje, a přitom zůstává v pozici aktivního činitele. V pozadí sedící muž natahuje ruku směrem k tonoucím, ale jeho gesta naznačují neschopnost účinně zasáhnout. Děj doplňuje postava poslední ženy – její útěk vypovídá o pocitu bezmoci a o hranici, kdy se pozorování promění v únik před realitou, jež se stává neúnosnou.

Recruitment (Nábor), Common Site (Společná síť), The Trial (Soudní řízení) / 2022 / 690 × 970 mm, 1055 × 1510 mm, 930 × 1530 mm / akryl na plátně, autorský bukový rám / foto: Dalibor Novotný

Série obrazů se věnuje prostředí úředních institucí a mechanismům moci, které formují a omezují jedince. Inspirací je Kafkův Proces, v němž se zrcadlí tísnivá atmosféra byrokratického labyrintu, anonymní kontroly a nejasného obvinění. Vizuální pojetí balancuje mezi biomechanickým surrealismem a metafyzickým prostorem, přičemž je použita hieratická perspektiva připomínající egyptské reliéfy. Postavy nejsou realistické – nejsou z masa a kostí, ale připomínají herní figurky umístěné na deskové ploše, s možností být kdykoli přesunuty, nebo smeteny ze stolu. Obrazy tak vytvářejí dojem existence bez skutečné autonomie, podřízené neviditelnému systému pravidel.

Poslední profily