Samčo, brat dážďoviek

Samčo s kytarou a muchomůrkovým kloboukem

Když vloni vystupoval v rámci doprovodného programu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji-hlava, byl v anotaci vystoupení charakterizován takto: „Manický, akustický i technologický, improvizující i konstruující, groteskní i výstižně kritický: to je Samčo, patrně nejdůležitější hudební rebel dnešního Slovenska, skrytý pod kloboukem muchomůrky.“

Komplexněji Samčovu tvorbu určil autor blogu Endemit Archives – raw music / hudba v syrovém stavu: „Jeho hudební styl je těžko popisovat, je to hudební a sonická všežravost, mající pravděpodobně za cíl přijít s co největším úletem. Urputný humor může být také největší překážkou při poslechu Samčových děl. Ne každý ocení gymnaziální dadaismus nebo humorné kousky jako třeba technofolklórní vokoderovou zpívánku Profil na fejsbuku. Ale při procházce spletitým Samčovým hudebním světem narazíte jak na rozjančené křížení Ivana Mládka s Jandekem a infantilní popěvky, tak na remix katolické mše a elektronické experimenty, nebo freak-folk a plunderfonické orgie či jakousi pseudooperu Hommage á Justin Bieber. V písni Babi, šak už prestaň! třeba můžeme zaslechnout ozvuky barretovských Pink Floyd prošpikovávané smrští hlasových samplů, skládajících nad kostrou písni nové dialogy z útržků televizních debat. Kytara je jedním ze Samčových hlavních nástrojů, tím nejhlavnějším by pak asi byl jeho hlas, či samply hlasů jiných lidí. S občasnou falší či chybou si Samčo hlavu neláme, což může být pro někoho další překážkou při poslechu, ale mně se zdá, že nechtěné chyby jsou tady spíše kořením. U takto rozsáhlé produkce se také na drobné chyby nehledí…“

Samčova diskografie je skutečně monstrózní, představu o ní si můžete udělat ZDE nebo TADY. Třeba k tomu dodat, že Samuel Szabó alias Samčo používá také aliasy Samuelko lenivý, Samčo z odtemnenej izby, či Samčo rozpľasnuty. Vedle toho působí ve skupinách a projektech zvaných kupříkladu Vyschlí sysli, tISKA, Death-Jazz Trio, Vzorodev, Qbasic Orchestra, Pentagramček (jejich relativně úplný seznam najdete ZDE).

V roce 2015 Samčo na Slovensku získal Radio_Head Awards v kategorii experimentální hudba – jde o ceny, které vznikly v opozici k tamním mainstreamovým cenám Slávik a Aurel.

Verejné deti: Proces nezastavíš, on má na to oné (2019, 16:39 minut)

Autor k tomu: „Krátky prírodopisný/cestovateľský/hudobný film z môjho obľúbeného regiónu zameraný na pasívnu hudbu a hudbu krajiny. Natočené v prírode, na záhrade, v meste, aj cestou. Počúvajte ideálne cez slúchadlá.“

Kôň v nás (2020, 03:28 minut)

Autor k tomu: „Slovenský pop, reakcia na rekonštrukciu železničnej stanice v Prešove, meste, ktorého symbolom je kôň.“

Kristína, k tabuli! & planéta opíc s.r.o. (2012, 03:52 minut)

Autor k tomu: „Plastelínový film, ktorý som vytvoril ako 17ročný. Hudbu som urobil na drobunkom synťáčiku Yamaha Portasound, keď som mal 14 a vysamploval som v nej scénku zo školského imatrikulačného plesu. Film je o žiakoch, ktorí cez prestávku kompletne zdemolujú budovu školy.“

Slovensko… krajina, kde sa cítite bezpečne (2015, 05:38 minut)

Autor k tomu: „Kvôli tomuto videu som bol na polícii vypočúvaný za hanobenie rasy/národa, taktiež sa ocitlo na pár európskych festivaloch/konferenciách. Všeobecne toto malo zo všetkých mojich videí asi najväčší dosah.“ Pro doplnění kontextu zacitujme z rozhovoru s autorem, který zveřejnil Denník N v březnu 2016: „Vo svojich kolážach si rovnako rád uťahujete z xenofobóv, pomýlených vlastencov a fašistov s ich folklórom z internetu. Prekvapil vás Kotleba a jeho úspech vo voľbách? – Mňa skutočne nie. Musel som to predýchať už skôr, pred troma rokmi, keď si tieto názory začali nachádzať podporu na sociálnych sieťach a Mariana Kotlebu zvolili za župana. Je to zvláštny pocit, žiť v jednej krajine a chodiť po ulici s ľuďmi, ktorí majú čosi také v hlave. A pritom si uvedomovať, že nepriamo, ako práve vo voľbách, rozhodujú aj o vašom živote.“

Poslední profily