Hackování Spotify píše soudničky ze světa digitálního streamování

poster
O peníze jde až v první řadě, zdroj: Leeds.tech

Streamovací služby jako Spotify nebo Apple Music dnes dominují v distribuci hudby. Muzikantům, autorům i vydavatelům generují nemalé částky. Žádný div, že se čím dál častěji objevují pokusy, jak systém Spotify oklamat a vydělávání peněz urychlit. Zprávy o digitálních podvodech vypadají jako technologická soudnička pro 21. století.

Spotify posluchačům na konci každého kalendářního roku generuje seznam jejich nejposlouchanějších interpretů a písní. Někteří ve svých výročních žebříčcích našli jména muzikantů, které neznali. Neznal je ani vyhledávač Google – ti muzikanti obskurních jmen nikdy neexistovali. Uživatelé se stali obětí hackerů, kteří přes jejich software vygenerovali přehrání svým falešným interpretům, jejichž písně netrvají déle než třicet vteřin (po půlminutě totiž systém započítá jedno přehrání). Vypadalo to na dokonalý plán včetně zahlazení stop. Podvodníci však nepočítali právě s výročními statistikami.

Jiná záhadná jména se předloni začala objevovat v populárních „relaxačních“ playlistech, jako je třeba Chilled Out. Kdo si rozklikl interpreta generických klavírních melodií, zjistil, že má obvykle pouze jednu skladbu a Google jeho jméno nezná. Vzhledem k tomu, že šlo o oficiální playlisty sestavované přímo kurátory Spotify, začali někteří novináři spekulovat, že falešné interprety si vytváří služba sama a šetří tak skrze ně platby skutečným muzikantům. Fanoušci podobných muzakových playlistů stejně nic nepoznají. Firma Spotify obvinění popřela a falešní interpreti vzápětí z playlistů zmizeli. Záhada tu však zůstala.

Streamovací služby platí muzikantům (a majitelům autorských práv) za přehrání písní. Konkrétní částky se liší podle typu smlouvy, ale základní pravidlo zní: čím častěji si píseň pustíte, tím víc peněz dotyční inkasují. Že někdo vymyslí důmyslnou „továrnu“ na přehrávání, bylo nejspíš jen otázkou času. Stačí několik počítačů, které za pomoci přídavného algoritmu dokola přehrávají jeden track (pokaždé minimálně třicet vteřin), případně celý playlist. Tím dochází k akumuluaci drobných částek, z nichž se při delším trvání oné operace může stát pořádný balík. Spotify se podvod podařilo odhalit, ale společnost předtím údajně přišla o milion dolarů, který musela vyplatit. Na podobných praktikách není nic nezákonného. Na veřejnost pronikly kusé informace o tom, že „bagry“ na přehrávání byly umístěné v Bulharsku. Na světě asi není moc míst, kde by se díky ceně za elektrický proud podobný podvod vůbec vyplatil.

beyonce Nejprve na Spotify nechtěla, pak pochopila – zpěvačka Beyoncé, foto: Grammy

Zatím posledním případem „hackování“ systému Spotify – tentokrát v širším smyslu tohoto slova – se stala kauza písně Kid Cudi od amerických rapperů Playboie Cartiho a Younga Nudyho; v půli letošního května vyskočila na číslo jedna virálních hitů streamovací služby. Problém vězel v tom, že atlantští rappeři ani jejich nahrávací společnost píseň na Spotify nikdy nenahráli. Na internet prosákla v nedokončené podobě a namísto autorů ji na streamovací službu nahrál jistý Lil Kambo, pod jehož jménem se píseň dostala do zmíněného žebříčku. Program nemá šanci poznat, jestli ten, kdo ji do systému nahrává, na ni má i autorská práva. Pravděpodobný důvod, proč píseň oficiálně nevyšla, byl ten, že sampluje jednu japonskou popovou píseň z osmdesátých let a Cartimu s Nudym se zřejmě nepodařilo sampl „vyčistit“. Anonymní uploader si s tím nemusel dělat hlavu. Než Spotify píseň stáhlo, vykázala dva a půl milionu přehrání.

Podobné „predátorské“ účty byly běžné v době, kdy někteří slavní muzikanti odmítali své písně na Spotify zveřejnit. Objevující se a zase mizející amatérské coververze Taylor Swift, Beyoncé nebo Led Zeppelin plnily poptávku po jejich nedostupné hudbě. Dnes už všichni zmínění na Spotify jsou; a možná právě zjištění, že někdo parazituje na jejich jménu, některé z tvůrců přinutilo změnit na streamovací službu názor. Seznam hvězd bojkotujících Spotify se postupně ztenčil na pár jmen. Chybí tam kupříkladu diskografie metalistů Tool nebo rappera Jay-Zho, který ovšem vlastní majoritní podíl v konkurenční službě Tidal (nicméně na Spotify lze najít většinu jeho hitů v podobě lepších či horších coververzí).

Na Spotify je v současnosti ke slyšení přes padesát milionů písní. Každý den tam muzikanti nahrávají tisíce dalších. Je nasnadě, že při takovém množství se bude dít něco nekalého. Pokusy, jak oklamat monetizační algoritmy služby, nejspíš budou přibývat. Kriminalisté nové doby musí svá klepeta zacílit i sem.

Související