Řízný industriál aneb mytizace Birminghamu v seriálu Peaky Blinders

poster
Seriálová verze Birminghamu. Industriál v pozadí i kouř byly dotvořeny digitálně. Záběr z Peaky Blinders, foto: BBC

Představte si scénu. Jezdec v elegantním třídílném obleku pomalu projíždí na koni kolem slévárny, šlehající plameny vykreslují siluety dělníků zahalené v kouři a v pozadí řeže své riffy Nick Cave. Kdo je onen záhadný muž a kde se tato cool industriální scéna odehrává? Je to snad uhlobaron na obhlídce svého vítkovického panství v nějaké trezorové epizodě První republiky? Nikoli. Nacházíme se v meziválečném Birminghamu seriálu Peaky Blinders.

Historická klasika, anebo rock’n’roll?

Seriál Peaky Blinders z produkce BBC vypráví vzestup stejnojmenné birminghamské kriminální skupiny z pouličních rváčů na gangstery mezinárodní úrovně. Vychází z reálné minulosti tohoto „druhého města“ britského impéria, místních osobností a zvyků, ale rozhodně není pokusem o věrnou historickou rekonstrukci. Autoři seriálu sledují zcela jiný cíl. Jejich nakládání s historií ovšem není ani tak nepřesné, jako spíše ambiciózní.

Birmingham
Podívejte se na trailer k seriálu Peaky Blinders, foto a video: BBC / YouTube

Kreativní uchopení této části britské meziválečné historie dosvědčují slova hlavního tvůrce a spoluautora scénářů Stevena Knighta: „Američané se nebojí mytizovat svou historii: ze zemědělců 19. století se stali kovbojové. Chtěl jsem, aby Peaky Blinders měli stejnou smělost, jakou vidíme v amerických westernech.“ Není tedy náhoda, že první série Peaky Blinders se inspirovala právě v tomto ikonickém žánru. Mytizace se tu stala ústřední tvůrčí myšlenkou a je to patrné na podobě fiktivního Birminghamu, jehož industriální spektakulárnost by jistě nadchla nejednoho režiséra socialistických budovatelských filmů.

Tato architektonická přehnanost jde ruku v ruce se sice stylovými, ale neautentickými obleky, které členové gangu Peaky Blinders nosí, a jejich výraznými účesy, jež jsou čirou invencí kostýmní návrhářky Stephanie Collie. Nejpatrnější je v tomto ohledu soundtrack hrající vedle zmíněného Nicka Cavea zejména Jacka Whitea a množství dalších současných rockových interpretů. Je to výsledek Knightova záměru vykreslit hrdiny seriálu jako postavy veskrze modernějšího střihu, než by historicky odpovídalo postavám žijícím před bezmála sto lety. Spolu s režisérem Otto Bathurstem a jeho kolegy nechtěli natočit „klasické“ historické drama, jakým je například úspěšné Panství Downton (2010), nýbrž vytvořit vlastní atraktivní svět, který se zdá současný. Peaky Blinders tedy nejsou klasikou. Členové gangu mají být rockové hvězdy své doby a jejich prostředí s tím rezonuje.

Hra podle not i improvizace

Důvodem pro volné zacházení s architektonickými reáliemi ovšem nebyl jen tvůrčí záměr, ale také produkční nutnost: historický Birmingham byl takřka srovnán se zemí nejprve bombami a následně projektanty. Rozpočet seriálu neumožňoval postavit potřebné exteriérové kulisy. Filmový architekt Grant Montgomery musel využít lokace různých měst severní Anglie (což poněkud limituje současné birminghamské turistické průvodce po „reálných“ dějištích Peaky Blinders). Jako vhodný se ukázal zejména Liverpool, který poskytl dva zásadní exteriéry.

Birmingham Řadovky, ve kterých se nachází základna gangu. Industriál v pozadí i kouř byly dotvořeny digitálně. Záběr z Peaky Blinders, foto: BBC

Prvním z nich jsou řadovky dělnických domů, kde mají členové gangu své sázkařské doupě. Montgomery pro tento účel zvolil jednu z opuštěných liverpoolských ulic, která sice spadala do adekvátní doby, ale vyžadovala značné úpravy. Bylo nutné pokácet přilehlé stromy, vyměnit okna a dveře, navézt historický posyp cesty, a především nabarvit všechny fasády na černo. Dobový průmyslový smog totiž ovlivňoval cihelný materiál natolik, že všechny domy v Birminghamu získaly poněkud pohřební odstín. O důkladnosti architekta Montgomeryho svědčí fakt, že své pracovníky přiměl aplikovat tu „špinící“ barvu nikoli stříkacími pistolemi, nýbrž štětci, a navíc cihlu po cihle, aby spáry zůstaly netknuté. Výsledný set tím získal stylizovaně jednotnou, až komiksovou podobu. Malé úpravy pak umožnily tento prostor použít i jako další části čtvrtě Small Heath, ve které se děj Peaky Blinders odehrává. Kuriozitou je, že během natáčení započala renovace celé oblasti, takže ve druhé sérii tvůrcům seriálu zbyla už jen půlka ulice.

Dalším výrazným exteriérem se staly opuštěné liverpoolské doky Stanley Dock. Tato oblíbená filmařská lokace se už dokázala proměnit například na Londýn ve snímku Sherlock Holmes (2009) režiséra Guye Ritchieho či na New York v marvelovském filmu Captain America: První Avenger (2011). Podle režiséra Bathursta byla pro rozpočet seriálu liverpoolská lokace příliš nákladná, ale „vymohl“ si ji producent Brian Kaczynski. Ten rovněž navrhl, aby sem umístili hospodu Garrison (jejíž skutečná předloha se v Birminghamu nachází zcela mimo průmyslovou zónu). Volba vzešlá z paradoxní situace, kdy producent přemlouvá režiséra, aby utratil víc peněz, se ukázala jako trefa do černého. Prostor Stanley Dock se v seriálu stává zvláštním urbanistickým hybridem, kde plameny pecí šlehají přímo na ulici a dělníci v kožených halenách se mísí s prostitutkami i bezelstnými kolemjdoucími.

Garrison Členové gangu před hospodou Garrison. Ulice se prostupuje s továrnami. Záběr z Peaky Blinders, foto: BBC

Bizarní industriálně volnočasový charakter setu vystihuje zmíněná hospoda Garrison umístěná přímo mezi haldami uhlí. Interiér zkonstruovaný ve studiu je kopií vesměs náhodně zvoleného amerického prohibičního baru, který je v duchu žánrové inspirace první série částečně stylizován do westernového saloonu. Matně zlatá výmalba slouží záměrně jako vizuální metafora ambicí gangu a zároveň dodává vnitřku určitou nadčasovou atmosféru, která se hodí k meziválečné Anglii i americkému Západu.

Volume doprava!

Pracné hledání lokací i důsledné historické rešerše vytvořily základ, na němž tvůrci Peaky Blinders postavili svou verzi Birminghamu. Skutečné stavby tvoří doslova podstavec pro industriální kolos. Celé prostředí je v seriálu značně amplifikované co do rozměrů i co do výraznosti průmyslové architektury. Birmingham v Peaky Blinders tudíž není ani tak městem s továrnami, jako spíše továrnou s ulicemi. Velkoleposti, kterou seriál předkládá, totiž Birmingham nedosáhl ani v dobách své největší průmyslové slávy, kdy byl výrobním centrem impéria a přezdíván „továrna světa“. Gigantické měřítko je patrné zejména na digitálně dotvořeném městském panoramatu. Zodpovědné animační studio nejprve navrhlo realistický horizont založený na dostupných dobových fotografiích, ovšem ten neodpovídal vizi tvůrců Peaky Blinders. Ti zamýšleli připodobnit Birmingham fiktivním megaměstům ze sci-fi snímků Blade Runner (1982) či Soudce Dredd (1995). Animátoři dostali pokyn otočit volume doprava.

Instrumentalizace prostředí

„Dělnické“ prostředí Peaky Blinders je unikátní jak z pohledu britských historických seriálů, které se soustřeďují spíše na milieu aristokracie a vyšší třídy, tak ovšem i z pohledu gangsterek. Například seriál HBO Impérium – Mafie v Atlantic City, odehrávající se ve shodné době na opačné straně Atlantiku, uvádí diváka do prostorů hotelů, heren, barů… Továrnu zde ovšem neuvidíme ani z vlaku; nejbližší náznak průmyslu jsou nelegální destilerie.

Peaky Blinders vyzdvihuje mezi gangsterkami právě ona přiznaná mytizace, která vyšla průmyslové minulosti Birminghamu vstříc, uchopila ji jako tvárný materiál a udělala z ní instrumentální součást příběhu i prostředí. S tím, jak v dalších sériích narůstá význam gangu a dosah jeho aktivit, navyšuje se i počet exteriérových lokací. Zvětšuje se velikost setů i celkové měřítko seriálu a klaustrofobní efekt továrních uliček částečně mizí. Souvisí s tím i změna v žánrovém směřování. Zatímco pro první sérii byl inspirací epický western Nebeská brána (1980), ve druhé řadě seriálu je to již Coppolův Kmotr (1972). Posun je vidět na příkladu hospody Garrison, jejíž interiér se proměnil ze saloonu na luxusní podnik s novobarokním ostěním a vínovými draperiemi.

Garrison Interiér hospody Garrison lehce stylizovaný do westernového saloonu. Záběr z Peaky Blinders, foto: BBC

Přesto zůstává průmyslová architektura jedním z hlavních prvků, který udal tón celého seriálu. Syrové industriální prostředí poskytlo sugestivní vizuál, který v kombinaci se zvuky elektrických kytar působí přirozeně a společně se vzájemně umocňují.

Staronová debata o kritériích kvalitní filmové architektury se až příliš často utíká k poněkud alibistickému tvrzení, že má jít o takové prostředí, které slouží příběhu a diváka neruší. Sloužit příběhu a být nenápadný jsou však dvě odlišné věci. Industriální Birmingham Peaky Blinders je nápadně přehnaný, ale přesně zapadá do celkové vyhrocenosti seriálu. Je to mytické město, v němž se bobíci prohání na koních a znepřátelené gangy se dostávají do přestřelek mezi vysokými pecemi. V rámci nostalgicky věrných historických seriálů, jakými je zmíněné Panství Downton nebo tuzemská První republika (2014), je tento mytizační přístup příjemnou změnou. I přes všechny dýmající komíny je architektura Peaky Blinders vlastně svěžím závanem.

Autor je historik umění a badatel v oblasti vizuální kultury.

Peaky BlindersNatáčení seriálu Peaky Blinders v liverpoolské Powis Street, foto: BBC

Vysvětlivka: termín (filmový) set autor používá proto, že v češtině pro něj nenašel vhodný ekvivalent. V anglické terminologii „film set“ zahrnuje veškerou architekturu – nejen postavenou, nýbrž i reálnou, upravenou pro účel scény, a rovněž veškeré vybavení. Termín funguje také sice jako obecné označení pro místo, kde se natáčí (on the set, na place), ale pro psaní o filmové architektuře je film set podle autora nejvhodnější. Scénografie i kulisa, napsal nám Tomáš Kolich, „znějí poněkud divadelně a vyvolávají dojem kulisy jako něčeho plošného v pozadí, nikoliv komplexní filmový prostor; scénografie je navíc příliš obecný termín, stejně jako filmová architektura“.

Peaky Blinders (Velká Británie, 2013–2019)
S tímto seriálem vyrukovala BBC v roce 2013. Běží o příběh Tommyho Shelbyho (hraje jej irský herec a hudebník Cillian Murphy) a jeho široké rodiny. Provozují drsný byznys. Název jimi založeného gangu – Peaky Blinders – je odvozen od poznávacího znamení jeho příslušníků: zašívají si žiletky do kšiltů svých čepic. Peníze získávají sázkami mimo dostihové závodiště, vybíráním výpalného či loupežemi. První i ostatní tři dosavadní „sezóny“ měly po šesti dílech (na letošní rok je nahlášena nová šestice dílů); každá epizoda má bez pár desítek vteřin hodinovou stopáž. Hlavním tvůrcem seriálu je letos šedesátiletý britský scenárista, spisovatel, dramatik i režisér Steven Knight. O popularitě seriálu svědčí i to, že na jeho základě nyní vzniká počítačová hra; pracuje na ní britské studio FuturLab a hotova by měla být příští rok.

Související