poster
Svět bleších trhů. Jaký je? Druhý díl rubriky ANALOG, foto: Artzóna.cz

E-shopy, aplikace, prodej po telefonu, a taky, božínku, teleshopping.

Anebo tváří v tvář, z ruky do ruky, pěkně za peníze, tedy cash. Každý víkend se v rozlehlém areálu v pražských Vysočanech scházejí lidé, kteří mají něco na prodej s těmi, kteří jsou nostalgičtí, stýská se jim po obrazech v zažloutlém rámu, trpí Diogenovým syndromem, anebo prostě a jednoduše chtějí ušetřit.

Popularita bleších trhů v českých a moravských krajích je setrvale vysoká už několik desítek let. Kdysi to byl jediný možný způsob, jak na centrálně řízený trh dopravit zboží, které socialistické továrny vyrobit neuměly nebo nechtěly. Třeba trička s Michaelem Jacksonem, videopřehrávače nebo LP desky „zakázaných kapel“. Jen se tehdejším blešákům říkalo burzy a konaly se pod záštitou například i Socialistického svazu mládeže.

A proč tak vznosně, burzy? „Bleší trhy“ byl totiž název zavánějící populární kratochvílí ve znepřátelených zemích: „blechy“ se proháněly na Flohmarktu v Německu a v Rakousku, na marché aux puces ve Francii, ve flea marketu ve Velké Británii,  v mercato delle pulci v Itálii,  v mercado de pulgas ve Španělsku, a dokonce i ve Spojených státech amerických, tam ve Flea Marktu. Víte, proč vlastně jsou bleší trhy bleší? Není to tím mumrajem, tím množstvím lidí a rychlým pohybem zboží. Je to proto, že ve středověku, kdy obvykle panovníci přenechávali své staré oblečení poddaným, s ním tito pak dále obchodovali, a kromě ošacení tak šířili i blechy.

Blešáky tudíž fungovaly coby jakýsi reduce – reuse – recycle model už v dobách, kdy to ještě nebyla enviromentální skoropovinnost.  V lepším případě tak fungují dodnes: jako místo, kde se zbavit „přebytků“. Obrazů, na něž se nechcete dívat už ani na chalupě, podivuhodných dědictví, přežitých knih nebo nábytku, který nahradily hezčí kousky. V druhé, naštěstí výrazně menší části, se nově staly místem odbytu pro prodej zboží nakoupeného „za účelem dalšího prodeje“.

Tenhle díl Analogu jsme natáčeli na blešáku s jeho provozovatelem Romanem Cilečkem. Chodící encyklopedie burz a trhů dob od  Československé socialistické republiky po současnost, možná trochu drsný, ale asi svého druhu spravedlivý vládce polností za pražskou Elektrou, nás vzal na cestu rozlehlým areálem.

Pokud vás tenhle svět, který voní kouřem z netěsnícího grilu a zní flašinetem, taky baví, někdy na viděnou v Saint Ouen v Paříži,  v londýnském Camdenu, na Feira da Ladra v Lisabonu, na kodaňském Østerbro… Anebo právě na místě z nejpoetičtějších – ve Vysočanech za Elektrou!

blesaky
Vládce slavných blešáků za pražskou Elektrou, Roman Cileček. Provedl nás po podivuhodném tržišti a prozradil i pár hodně velkých divností, foto: Artzóna.cz

Související