Ani Vyvolený, ani Rozpolcený. M. Night Shyamalan ve Skleněném roztřískal svou pověst

poster
Základní figury Skleněného: zleva Samuel L. Jackson jako Elijah Price/Mr. Glass, James McAvoy coby Kevin Wendell Crumb/The Horde a Bruce Willis jako David Dunn/The Overseer, foto: Universal Pictures

Než obrátíme pozornost ke snímku, který vstoupil do tuzemské distribuce 17. ledna, musíme projít režisérovu tvorbu. Posléze bude jasné proč.

Nejsilnější scéna z filmu Šestý smysl, který režiséra M. Nighta Shyamalana (*1970) na konci devadesátých let proslavil, není závěrečný twist, jenž odhalí skutečný stav psychologa Malcolma. Je to scéna, v níž Cole, zázračné dítě, které vidí duchy, zjistí skutečnou příčinu smrti dívky jménem Kyra. Na nalezené videokazetě bez dechu sledujeme, že Kyru dlouhou dobu pozvolna zabíjela její matka, která jí dávala do jídla jed. Režisér Shyamalan tu vytvořil mistrně děsivý moment, který nás zaskočí nejen svou nečekaností, ale i konstatováním, jakého zla jsou lidé schopni.

trailer
Trailer k snímku Vyvolený, podle Antonína Tesaře dosud nejlepšího filmu režiséra Shyamalana, foto a video: Touchstone Pictures

Podobně brilantní je konec Shyamalanova dosud nejlepšího filmu Vyvolený. Zlomený, smutný, osamělý hrdina David zjišťuje, že komiksový fanoušek Elijah, jenž Davida přesvědčil, že má superhrdinské schopnosti, je ve skutečnosti šílenec zodpovědný za množství teroristických útoků. Je to podobně závratný pohled do propasti šílenství a fanatismu. V roce 2000 byl Vyvolený v mnoha ohledech výjimečný snímek. Dotýkal se tématu superhrdinů, které pro popkulturu od té doby začalo být čím dál důležitější, a byl značně kritický vůči přehnaně nadšeným superfanouškům. Na svou dobu byl také neobyčejně ponurý a v tomhle ohledu mimořádně důsledně natočený – včetně nezvykle pomalých, v dlouhých záběrech inscenovaných akčních scén.

O devatenáct let později se Shyamalan ke svému vrcholnému dílu vrací. A už dávno tento v USA usazený tvůrce není jednou z nadějí mainstreamového hororu. Naopak, původem indický filmař se nachází ve zvláštní pozici, kdy jeho tituly kritika pravidelně pohřbí, ale většina z nich si v tržbách vede solidně až velmi dobře. Ve snímcích Znamení, Vesnice a Stalo se jen rozmělňoval svou pověst režiséra temných děl, který dokáže překvapit publikum dějovými zvraty. Ale teprve unylá, překombinovaná Žena ve vodě přinesla hodně vlažné zisky z návštěvnosti kin. V Posledním strážci větru a Po zániku země Shyamalan „prokázal“, že opravdu nemá talent pro fantastické spektákly určené pro celou rodinu. Přesto tyto blockbustery (natočené s rozpočty přesahujícími sto milionů dolarů) vygenerovaly návrat k velmi dobrým tržbám.

trailer rozpolceny
Trailer k snímku Rozpolcený, který navazuje na Shyamalanovy rané filmy., foto a video: Universal Pictures

Do tvůrčí formy se Shyamalan vrátil roku 2015 ve vynikajícím odlehčeném, komorním, nízkorozpočtovém hororu The Visit a v solidním thrilleru Rozpolcený (2016), který se stal jedním z největších hororových kasovních hitů posledních let. Právě Rozpolcený asi nejvíc navazuje na Shyamalanovy rané filmy; jde o tísnivý psychothriller celkem nápaditě narušující pravidla hry. Nesnaží se překvapit „nečekaným zvratem“, to by u Shyamalana už totiž žádné překvapení nebylo; Rozpolcený graduje absurdní, ale zároveň funkční nápady. Do značné míry ten film stojí na hereckém výkonu Jamese McAvoye, který tu zvládá náročné zadání: ztvárnit groteskně excentrickou postavu trpící mnohočetným rozštěpem osobnosti.

Ve Skleněném Shyamalan spojuje postavy z Vyvoleného s hrdiny Rozpolceného. Na řadu recenzentů to působí jako pokus vybudovat z několika starších filmů společné univerzum, které bude tvůrce v dalších snímcích rozvíjet.

Skleněný se dost možná stane komerčním hitem, protože v momentální nabídce kin nemá vážnější konkurenci. Zároveň z prvních, silně negativních recenzí je jasné, že kritika Shyamalana rehabilitovat nehodlá. Není divu: ve Skleněném nabízí ve všech směrech nebetyčnou fušeřinu.

trailer Skleneny
Trailer k snímku Skleněný, foto a video: Universal Pictures

Po rychlém úvodu se přeneseme do psychiatrické léčebny. Eliah alias pan Skleněný spolu s Davidem z Vyvoleného a se schizofrenním hrdinou Rozpolceného se mají společně léčit z něčeho, co jejich terapeutka považuje za superhrdinskou mánii. Je přesvědčená o tom, že všichni tři si své nadlidské schopnosti vymýšlejí. Dál by nebylo moudré příběh vyprávět. Ani ne tak proto, že bychom vyzradili překvapivé zvraty. Spíš jde o to, že absurdní a protiřečící si jednání postav a podivná pravidla panující v psychiatrické léčebně by z takového popisu dělaly čím dál bizarnější čtení. Zejména ve finále se překotně vrství přebujelé interpretace pravidel superhrdinských vyprávění, šestákové psychologie a konspiračních fantasmagorií. Shyamalan zde doputoval do blábolivé sebeparodie. Lze se jí buď vysmát, anebo nad ní nevěřícně kroutit hlavou, ale vážně ji nelze brát ani s největším sebezapřením.

Režisér, který na přelomu tisíciletí přišel s osobitým rukopisem, tu kromě toho skládá záběry za sebou v únavně rutinním stylu kopírujícím stovky béček odehrávajících se v několika místnostech. Obzvlášť odbytě film působí z dramaturgického hlediska. První část, odehrávající se v léčebně, přežvýkává s otravnou repetitivností a variabilitou stále tytéž informace a kvarteto postav jede své mantry: psycholožka trpělivě a komisně vysvětluje, že trojice hrdinů trpí bludy, Rozpolcený exhibuje svoje různé identity, Vyvolený se snaží působit zodpovědně a Skleněný bezvýrazně tupě zírá. Finále má podobu časoprostorově neukotveného pobíhání a náhodných potyček na dvorku před sanatoriem – vyhlíží to jako potácení bláznů, kterým se podařilo prchnout před brány ústavu.

Glass Samuel L. Jackson jako Elijah Price/Mr. Glass, foto: Universal Pictures

Děsivě působí i herecké výkony všech tří hvězd. Bruce Willis už byl slabinou Šestého smyslu a Vyvoleného. Ve Skleněném pokračuje v bezmocných snahách napasovat omezený rejstřík šibalských grimas na postavu, jež má vyzařovat úplně jiné emoce. Jeho David Dunn navíc úplně ztrácí tragičnost, která postavu pohlcovala ve Vyvoleném, a stává se spíš fádním věšákem na jednoduchý superhrdinský kostým s pláštěm. Postava Jamese McAvoye dostává nesmyslně velký prostor, který obvykle zabírají scény, v nichž jen předvádí různé osobnosti svého hrdiny, ale nedozvídáme se vůbec nic dalšího. McAvoyovy herecké výstupy tak bez dramatických situací vyznívají jako pitvořivě okázalé přehrávání. Samuel L. Jackson jako pan Skleněný první zhruba hodinu filmu pouze bezvýrazně zírá. A když se konečně dá do pohybu, předvede jen unavenou variaci na mnoho svých předchozích charismatických padouchů.

Roku 2000 se Shyamalanovi dařilo diváky nevídaně zasáhnout. Přesně věděl, kdy se vyplatí mírně čeřit vodu a kumulovat napětí a kdy odpálit emocionální nálož. Tak silných scén, jako byly ony hrozivé momenty Šestého smyslu a Vyvoleného, se ve Skleněném nedočkáme. Ten při nejlepší vůli snese srovnání s rutinními béčkovými horory. Třeba poslední díl série s vraždící panenkou Chucky jménem Chuckyho kult se rovněž odehrává v blázinci a vzdor všem možným chybám je mnohem lépe napsaný, má větší spád a vtip než Shyamalanův letošní kus.

Skleneny Bruce Willis, který hraje Davida Dunna, a režisér M. Night Shyamalan při natáčení Skleněného, foto: Universal Pictures

Skleněný (USA, 2019, 129 min)
Režie a scénář:
M. Night Shyamalan, kamera: Mike Gioulakis, hudba: West Dylan Thordson, střih: Luke Ciarrocchi, Blu Murray, scénografie: Chris Trujillo, kostýmy: Paco Delgado. Hrají: Samuel L. Jackson, Bruce Willis, James McAvoy, Anya Taylor-Joy, Sarah Paulson, Spencer Treat Clark, Luke Kirby, Jane Park Smith a další.

Jiný pohled na týž film nabízí náš sesterský web ČT 24 ve své kulturní sekci.

Související