Christo změnil londýnský Hyde Park

Tento manželský pár umělců se proslavil velkorysými instalacemi, proměňujícími na určitou dobu vybrané místo. Značné pozornosti se dostalo například zahalení budovy Německého spolkového sněmu, jež proběhlo v roce 1995. Pod oponou se nacházel čtrnáct dní, použito bylo 100 000 čtverečných metrů látky. Projekt hradili umělci za svého, tak jako ty další. Peníze získali z prodeje skic, modelů a jiných přípravných prací. Ze zásady nikdy nepřijímají finance od dárců ani sponzorů. Stejně tak je pro ně důležité, aby jejich projekty neměly žádný ekologicky škodlivý dopad na prostředí. Před každou realizací probíhají rozsáhlé odborné výzkumy a po ukončení je samozřejmý návrat k původnímu stavu. Použitý materiál je následně recyklován.

Podívejte se na videa, která ukazují průběh realizace, video: Vimeo, foto: www.christojeanneclaude.net

Nejinak tomu je i v případě The London Mastaba – Londýnské mastaby. Vystavěna je ze 7506 horizontálně poskládaných, speciálně upravených barelů. Upevněny jsou na plující základně umístěné na vodní ploše protínající park. Nabarveny byly dle konkrétního rozvržení. Jakkoliv by se mohl zdát výsledný objekt rozměrný, z celkové plochy jezera zabírá asi jen jedno procento. Jednoduchý název odkazuje k tvaru monumentální instalace. Jako mastaba bývá označována stavba, která v některých aspektech připomíná pyramidu. Prapůvodně sloužila rovněž jako pohřební úložiště, šikmé stěny tohoto umělého vrcholu však zpravidla bývají zakončeny rovnou plochou. Mastaba byla ve starověkém Egyptě chápána jako „dům pro nekonečno“. Její podobu měly původně hrobky králů, respektive faraonů. Později od ní ustoupili ve prospěch pyramid, původní tvar však nadále používal prostý lid.

Dle výkladu slova by se tak mohlo zdát, že jde o možný odkaz či poctu paní Jeanne-Claude, která zemřela na mozkovou příhodu v roce 2009. Motiv mastaby ale není v tvorbě uměleckého dua ničím novým. Podrobně to ukazuje výstava v přilehlé Serpentin Gallery s názvem Christo and Jeanne-Claude: Barrels and The Mastaba 1958–2018 (Christo a Jeanne-Claude: Barely a Mastaba 1958–2018). Jak je zřejmé již z názvu, s tímto tvarem i materiálem (barely) umělecká dvojice pracovala už od samého počátku své kooperace. V roce 1958 se bulharský umělec Christo Javačev usadil v Paříži, kde se seznámil s Jeanne-Claude Denat de Guillebon. Osudovost spojení potvrzuje i datum jejich narození – oba přišli na svět ve stejný den: 13. června 1935. Deset let od jejich setkání realizovali první mastabu v Institutu současného umění ve Philadelphii. Použito na ni bylo 1240 barelů od oleje. Tvar původně vycházel zcela jednoduše ze způsobu, jakým jsou běžně barely skladovány. Na výstavě se dále dozvíme, že umělecká dvojice se od té doby snažila vytvořit ještě mnohem větší mastabu. Například v Abú Zabí ve Sjednocených arabských emirátech.

The London Mastaba, foto: Z příprav a stavby londýnské Mastaby, foto: www.christojeanneclaude.net

Jednu podobnost nyní v Londýně najdeme i s předchozí uskutečněnou realizací. Christův projekt z roku 2016 se rovněž nacházel na vodě. Plovoucí molo na italském jezeře Iseo bylo vytvořeno ze žluté lesknoucí se látky. Celkem měřilo, včetně pozemních částí, přibližně 5,5 kilometru, a pokud jste se po něm chtěli projít, bylo nutné rezervovat si návštěvu předem. Molo bylo přístupné od 18. června do 3. července, tedy pouze šestnáct dní. V okolí panovala speciální opatření, poněvadž zájem byl veliký a fronty dlouhé. Přilehlou dopravu řídili strážníci, kteří auta posílali na blízká odstavná parkoviště, z nichž jezdily autobusy. I tak vás do areálu pustili jen s platnou rezervací. To Londýnská mastaba je zcela volně přístupná, stejně tak výstava v Serpentine Gallery. Dokonce si můžete zapůjčit šlapadlo a na instalaci se přijet podívat zblízka. K vidění je do 23. září. Pak, jako všechny předchozí realizace, bude pečlivě rozebrána, materiál recyklován a místu vrácena původní podoba.

Autorka je historička umění a umělecká publicistka