Kdo spatří Miss Hanoi, lituje. Nikdo není uražen, nikdo není spokojen

poster
Pátrání po vrahovi se rozmělňuje do plejády nikam nevedoucích scén o tom, jak vyšetřování mezi jejími známými komplikuje „miss“ Anh její soukromý život, foto: Falcon.

Z námětu krimi filmu Miss Hanoi se dalo vytvořit ledacos. Nemuseli jsme zrovna doufat v realistickou sondu do života Vietnamců v dnešní české společnosti. Stačila by i docela obyčejná promyšlená detektivka, něco na způsob „buddy movies“ (parťácké filmy) jako 48 hodin nebo Křižovatka smrti, kde detektivové z různých prostředí společně řeší případ. Nestalo se.

Protřelý kapitán Kříž se potkává s mladou začínající policistkou vietnamského původu Anh na případu vraždy, která je brzy zavede do pražské vientamské komunity. Pokud bychom čekali, že snímek zaujme ke vztahu mezi Čechy a Vietnamci jasná stanoviska, čekali bychom marně. Spíš se snaží o „vyvážený“ pohled, plný stereotypů na obou stranách. Kříž je prototyp buranského drsného policajta, který pronáší věty o tom, že všichni Vietnamci vypadají stejně a jedí smrdutá jídla s psím a kočičím masem. Anh ho za to pravidelně s velkou mírou upjatosti a nulovým humorem napomíná, nicméně nikdy v tomto filmu nenastane moment, který by Křížovy vyloženě rasistické názory důrazně vyvrátil. Celá detektivní zápletka s hodně zamotanou pointou se vlastně rasismu netýká – ve výsledku jde daleko spíš o policejní korupci a o zločiny páchané samotnými Vietnamci.

Různé formy rasismu v české společnosti, které do velké míry ovlivňují chování vienamské menšiny, jsou ve filmu ukázány vlastně jen ve formě jedovatého láteření hodně stylizované figury Kříže. Pohled do „světa“ Vietnamců žijících u nás má zase nádech fascinovaného exotismu (záběry z pohřební ceremonie nebo komunitního centra Sapa), anebo znovu sklouzává ke stereotypům (Vietnamci jako lidé z večerek). Miss Hanoi se tématu Vietnamců žijících u nás zkrátka jen nesměle dotýká, a to tak, aby neurazila kohokoli, kdo na film půjde do kina. Nebo spíš, kdo na něj náhodou přepne, až ho bude Nova reprízovat v televizi.

Film totiž ze všeho nejvíc připomíná novácké produkty jako Kriminálka Anděl. Používá stejné tmavé filtry, stejné předělové záběry krajiny a především stejné scenáristické fígle. Miss Hanoi je především dialogová záležitost. Najdeme v ní všehovšudy jednu akční scénu, zbytek musí postavy oddebatovat nebo vyjádřit pomocí zádumčivých pohledů ve sprše, při běhání či na stylově zchátralém nádraží. Dávkování nových informací také není právě svižné. Pátrání po vrahovi se rozmělňuje do plejády nikam nevedoucích scén o tom, jak vyšetřování mezi jejími známými komplikuje „miss“ Anh její soukromý život. Samotná policejní práce také není příliš důmyslná – postup řešení zločinu je v podstatě závislý na tom, jak se kriminalistům daří nacházet kompromitující videa, která si pachatelé kdovíproč ukládají na svých noteboocích.

Miss Hanoi David Novotný jako kapitán Kříž, muž s nepřetržitě rozhořčeným výrazem, foto: Falcon

Režisér a scenárista Zdeněk Viktora (*1976) zatím natočil několik málo epizod v seriálech typu Ordinace v růžové zahraděModrý kód; před čtyřmi roky vytvořil šestasedmdesátiminutový „noir/krimi/erotický/ thriller“ Raluca, dnes již zcela zapomenutý. Viktora má problém ustát střihovou skladbu a snímání standardních dialogových scén, nadto si zbytečně komplikuje práci samoúčelným snímáním z ruky mírně roztřesenou kamerou. Film chtěl možná dát prostor televizní herečce Ha Thanh Špetlíkové, která vystupuje v Ordinaci v růžové zahradě. Kdyby dostala možnost hrát charismatičtější a osobitější postavu, možná by snímek přispěl ke zrodu česko-vietnamské herecké hvězdy.

Miss Hanoi tematizuje menšiny a dává prostor hercům (když už ne tvůrcům), kteří do nich patří. Výsledek však těžko můžeme považovat za přínosný v jakémkoli smyslu. Vietnamská komunita tu slouží jako exotický prvek dodávající trochu osobitosti jinak beznadějně nevýrazné detektivce.

Miss Hanoi (Česko/Slovensko, 2018, 90 minut)
Režie a produkce: Zdeněk Viktora, scénář: Zdeněk Viktora, Adéla Kabelková, Marek Grajciar, kamera: Aleš Hart, hudba: Jiří Hájek, střih: Jakub Voves, Emil Pawinger, zvuk: Lukáš Moudrý. Hrají: Ha Thanh Špetlíková, David Novotný, Ján Jackuliak, Miroslav Hruška, Jiří Kocman, Radim Madeja, Jan Maršál, Natálie Topinková, Miro Mráz, Sofie Viktorová, Marek Grajciar, Jiří Weberschinke, Zdeněk Viktora a další.

Související