Glosa: Nový šéf Národní galerie Praha si zahrává s čísly a politikou

Pověřený ředitel Národní galerie Praha (NGP) Ivan Morávek na začátku tiskové konference zástupce médií požádal, ba na ně apeloval, aby tolik neakcentovali kauzu odvoleného ředitele Jiřího Fajta. Měli by více reflektovat výstavní program a to, co instituce chystá. Ostatně totéž stojí v tiskové zprávě, kterou novináři dostali u vchodu a posléze byla i zaslána do redakcí: „‚Kauza Fajt‘ je politickou kauzou a je žádoucí ji nadále nespojovat s vlastním fungováním a dalším směřováním NGP. Její další medializování a spekulace ohledně způsobu a důvodů odvolání Jiřího Fajta naši instituci zbytečně poškozují a vytvářejí dojem nestability. Na tomto místě bych chtěl apelovat na novináře a média, aby více reflektovali náš výstavní program a další aktivity, jako je například letní program Anežka LIVE!, a byli trpěliví s nastavením řádné struktury managementu řízení instituce, který by měl minimalizovat riziko jejího budoucího řízení jako ‚one man show‘.“

Na tiskové konferenci seděli šéfové a šéfky jednotlivých sbírek NGP, kteří chystané akce představili, fakticky je spíše jen vypočetli. V tiskové zprávě je oněm akcím však vyhrazeno minimum místa, celých třináct řádek. Většina prostoru v textu se věnuje tomu, kterak ředitel Morávek hodnotí současnou situaci NGP „jako značně nepříznivou“. „Saldo mezi závazky pro rok 2019 a reálnými zdroji činí více než 30 milionů korun. Bude proto třeba instituci řídit velmi efektivně a hospodárně a kde to bude možné také maximálně snižovat náklady,“ praví tisková zpráva například. Totéž Morávek zopakoval ústně. A dodal, že úspory budou znamenat kupříkladu to, že u chystaných výstav se bude probírat položka po položce. Když jsme se spolu s Janem Skřivánkem z časopisu Art + Antiques ptali, jak nové vedení došlo k částce třiceti milionů, vyplynulo z odpovědí pověřeného ředitele, že k uvedenému saldu by NGP dospěla tehdy, pokud by hospodaření letos probíhalo stejně jako doposud.

Což znamená, že běží o číslo hypotetické. Proto jsem se Morávka dotázal, zda jsou příjmy ze vstupného pro NGP natolik zanedbatelnou položkou, že je úplně jedno, zda třeba na chystanou výstavu proslulého sochaře Alberta Giacomettiho přijde dejme tomu dvacet, anebo devadesát tisíc návštěvníků. Ředitel sdělil, že to jedno není, že vstupné je důležitým zdrojem příjmů. Galerie podle něj počítá u Giacomettiho s návštěvností třicet, maximálně pětatřicet tisíc lidí. Jinými slovy: pracuje se s hypotézou. Dotázal jsem se ředitele také, zda avizované úspory při přípravě výstav znamenají, že se za Jiřího Fajta plýtvalo. To by rozhodně tvrdit nechtěl, odpověděl Morávek, ale ušetřit se dá vždy. Zároveň oznámil, že hledá pro NGP dodatečné zdroje, protože marketing zde nebyl na náležité úrovni, galerie by o svých akcích měla dávat víc vědět.

Ivan Morávek v této souvislosti dvakrát vyslovil pozoruhodnou informaci. Vyjednává se sponzory, kteří by se podíleli na propagaci dané výstavy a po dosáhnutí jisté návštěvnické výše by měli podíl částce vybrané ze vstupného. To by tedy byl, poznamenejme, velmi inovativní přístup u příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury ČR.

Tolik dílčí nahlédnutí na první veřejnou prezentaci pověřeného šéfa Národní galerie. Na závěr se vraťme k pasáži z tiskové zprávy citované v úvodu glosy. „‚Kauza Fajt‘ je politickou kauzou a je žádoucí ji nadále nespojovat s vlastním fungováním a dalším směřováním NGP,“ zní podstatná věta. Podstatná proto, že obnažuje jádro pokrytectví. Ivan Morávek tím říká: Já nic, já muzikant, já jen instrument, já pouhý technolog, který s politikou a politikařením nemám nic společného! Ano, „kauza Fajt“ je výsostně politickou kauzou, aniž je třeba éru Jiřího Fajta jakkoliv adorovat, čemuž se zde budeme (mezi jiným) věnovat v příště glose. Fajt ovšem byl odstraněn očividně z politické (z)vůle. A Ivan Morávek chtě nechtě je součástí této politické kauzy a s ním i celá Národní galerie Praha. Bylo by svatouškovstvím namlouvat si cokoliv jiného.  Příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury ČR jsou totiž zasaženy politikou ze samé své podstaty, respektive jsou nedílnou součástí politiky. Omezovat jejich fungování na toliko provoz je v současném českém kontextu prostě lež. I o tom příště.