Proč je dnes tak trendy rozdmýchávat kulturní války? Apel herce a překladatele Achaba Haidlera
APEL: SPEAKERS' CORNER WEBU ČT ART
Je tady další díl pořadu Apel o tématech, která hýbou kulturou. Herec a překladatel Jaroslav Achab Haidler si v pořadu Apel klade otázku, proč je zrovna v téhle době tak populární rozdmýchávat kulturní války. Má k tomu jedinou radu: Když budeš jako všichni ostatní, kdo bude jako ty?
Herec a překladatel Jaroslav Achab Haidler si v pořadu Apel klade otázku, proč je zrovna v téhle době tak trendy rozdmýchávat kulturní války. „Vzpomínám si, že se v Izraeli řadu let nesměl hrát Wagner. Nádherná muzika. Ale pánbů počítá každou slzu a skladatele, který se stal symbolem zla, nemohl pustit do uší někomu, kdo tenkrát chodil na Apelplatz. Podobné je to dnes třeba s ruskými umělci na Západě. Kdo smí a kdo nesmí kde vystupovat?“ ptá se Haidler. Obrazem božím je podle něj kreativita. Jen lidská bytost dokáže složit symfonii, namalovat obraz nebo třeba rozpoutat válku. To, co nás nutí poznávat vesmír, nebo dělat umění, je dar pracovat se symboly. Ale význam symbolů a jejich kontext se dnes vytrácí. Například židovská hvězda původně byla symbolem poznání. V postoji ke kulturním válkám má Haidler nakonec jedinou radu: „Vezmi symbol člověčiny, přilož k tomu svoje srdce, a když to pasuje, tak jednej. Jednej s vědomím, že když budeš jako všichni ostatní, kdo bude jako ty?“
Jaroslav Achab Haidler (* 1958)
Narodil se ve Frýdlantu. Kvůli špatnému kádrovému posudku nemohl studovat, a tak se vyučil spojovým mechanikem. Později působil mezi Adventisty sedmého dne a zajímal se o křesťanství. Z biblických jazyků si vybral ke studiu hebrejštinu, studoval i historii a judaismus. Ovlivnil ho chasidismus. Fascinovala ho symbolika, tajemství, znamení a překládal nápisy na židovských náhrobcích a později také beletrii i naučnou literaturu o židovské kultuře či humoru. Později se stal praktikujícím židem. Začal se věnovat dokumentaci židovských hřbitovů v Čechách a na Moravě. V divadelním prostředí pracoval nejprve jako kulisák v tehdejším brněnském Divadle bratří Mrštíků, až poté začal vystupovat. Hercem na volné noze se stal v roce 1984 a od roku 1989 působil jako kmenový herec v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Posléze (v letech 1994 až 2011) byl ředitelem ústeckého divadla. Nyní je hostujícím hercem v některých inscenacích souboru. Od roku 2012 působil také v komunální politice, byl krajským i městským zastupitelem, do obou funkcí byl zvolen jako nestraník.
