Znovu ten známý příběh. Vyšel jediný román Zeldy Fitzgeraldové

poster
F. Scott a Zelda Fitzgeraldovi s dcerou Scottie při návštěvě ve Virginia Beach roku 1927, foto: ČTK/ZUMA/Keystone Pictures USA

Příběh manželů Fitzgeraldových je dobře známý i díky mnoha literárním zpracováním. O Francisi Scottovi a jeho manželce Zeldě psali jak ti, kteří je přímo znali, třeba Ernest Hemingway v knize Pohyblivý svátek, tak ti, kteří se k jejich vztahu vraceli s mnohaletým odstupem. Za zmínku zde stojí dva tituly, jež zaznamenaly značný ohlas ve světě a byly přeloženy i do češtiny: román Francouze Gillese Leroye Alabama Song (2007, č. 2009) a román Z jako Zelda (2013, č. 2014) Američanky Theresy Ann Fowlerové. Obě díla zachycují soužití manželů Fitzgeraldových; soužití zprvu láskyplné, později vášnivé a bouřlivé, ústící v předčasnou smrt obou. To manželství dodnes vzbuzuje diskuse a nezodpověditelné otázky. Čeští čtenáři mohou na ně nyní, sedmdesát jedna let po autorčině smrti, nahlédnout i pod dojmem výrazně autobiografického románu z roku 1932 Věnujte mi valčík, který Zelda Fitzgeraldová napsala během šesti týdnů pobytu v psychiatrické léčebně.

Protagonistkou prózy je dívka Alabama. Narodila se na jihu USA do slušně situované rodiny. Postupem času Alabama čelí mnohému z toho, čemu čelila Zelda. Jak se blíží k dospělosti, je hrdinka svéhlavá, trochu prostopášná a také krásná, tudíž nemá o nápadníky nouzi. Zájem o Alabamu ještě umocní světová válka, která do jižanského města přivede množství sloužících vojáků. Mezi nimi je David Knight, pohledný, galantní a ambiciózní umělec, v němž samozřejmě nelze nevidět mladého Francise Scotta, a to i přesto, že David není v románu spisovatelem, nýbrž malířem.

Zelda v mladi Zelda Sayre Fitzgeraldová, rozená Zelda Sayreová (1900-1948), manželka Francise Scotta Fitzgeralda (1896-1940), zdroj: Wikipedia.org

Krátce po svatbě slaví David první úspěchy a z Alabamy a jejího manžela se stává jeden z nejvyhledávanějších a nejobdivovanějších párů mezi uměleckou smetánkou. Přichází přesun na starý kontinent, jeden bujarý večírek střídá druhý, objevují se však problémy. Kupříkladu nemanželský poměr Alabamy s francouzským letcem. V hektickém a hýřivém životě nebrzdí pana a paní Knightovy ani malá dcera Bonnie, jež je vychovávána s osobitostí, která je jejím rodičům vlastní: „‚Bonnie,‘ nabádala Alabama dceru, ‚když polezeš na koleje, přejede ti mašinka nožičky a nebudou ani chic, ani élégante – a tady ve Francii se na tyhle nuance hodně dbá.‘“

Třetí ze čtyř částí románu prostupuje Alabamina touha stát se primabalerínou. Trénuje do úmoru, opouští svou rodinu, aby takřka živořila (ačkoliv, je-li třeba, nechá si od Davida poslat finanční podporu) v malém bytu v Neapoli, v níž je jí nabídnuto baletní angažmá. Tato část je z románu nejzdařilejší. Dává nahlédnout do duše ženy, jež je ochotna obětovat svému snu cokoliv, a román Zelda Fitzgeraldová je v tomto ohledu skoro stejně přesvědčivý, ale i znepokojivý jako film režiséra Darrena Aronofskyho Černá labuť z roku 2010.

Zelda obaly Obálky dvou svazků s texty Zeldy Fitzgeraldové, repro: Amazon.com

Ovšem jak v doslovu právem poznamenává překladatelka Kateřina Klabanová, jako celek je próza Věnujte mi valčík stylisticky roztříštěná. Fitzgeraldová se snažila o barvitost, ale často jí z toho vycházela těžkopádnost. Viz věty z úvodních partií románu jako: „Stíny přejíždějí jižanskou noc jako smeták obtěžkaný hadrem, jímž se všechno smývá do zapomnění horké temnoty prvopočátků“ či „Její lícní kosti se prosekávaly měsíčním světlem jako kosa lánem zralé pšenice“. Ale postupně stylistických klopotností ubývá a v textu lze najít případné i vtipné formulace: „Cokoliv ta osoba pronesla, znělo jako složitý recept na karamely.“

Zdobný jazyk, který překladatelka výtečně zprostředkovala, je sice nejnápadnějším prvkem románu, ale mnohem silnější zážitek nakonec představuje to, co Alabama s manželem a dcerou – a později bez nich – prožije. Ne nadarmo se příběh manželů Fitzgeraldových, a v posledních letech snad ještě silněji příběh Zeldy samotné, těší takové oblibě u literárních nadšenců, badatelů a tvůrců. Ostatně román Věnujte mi valčík by tady jinak byl sotva vydán, kdyby se neopíral o pestré mimoliterární skutečnosti. Přesto čtenář, který jej vezme do rukou a nenechá se odradit prvními desítkami stránek, nebude litovat.

Autor je literární recenzent.

Venujte mi valcik Obálka českého vydání románu Zeldy Fitzgeraldové, repro: LEDA

Zelda Fitzgeraldová: Věnujte mi valčík. Přeložila Kateřina Klabanová. Leda, Praha, 2019, 292 stran, doporučená cena 318 korun.

Související