Salvador Dalí

Salvador Dalí, celým jménem Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí y Domènech, se narodil roku 1904 ve španělské vesnici Figueres v Katalánii. Rodina patřila ke střední třídě. Otec Dalí i Cusí byl státní úředník, matka Felipa Domènech Ferres původně pracovala jako služka pro svého budoucího manžela. Salvador měl dva sourozence, mladší sestru Annu Maríu a staršího bratra Salvadora, který zemřel ve věku dvou let a Salvador věřil, že je jeho reinkarnací.

Již od dětství Dalí jevil známky malířského talentu. V roce 1921 byl přijat na madridskou Akademii výtvarných umění sv. Fernanda. Zde se seznámil se svými budoucími přáteli a kolegy, Luisem Buñuelem a Federikem Garcíou Lorkou. V dílech z toho období lze pozorovat prvky futurismu, metafyzické malby i kubismu. V roce 1925 se konala první samostatná výstava v Galerii Dalmau v Barceloně. O rok později malíř navštívil Paříž, kde se setkal s Pablem Piccasem. Picasso Salvadora seznámil s pařížskými avantgardními umělci. Podle vzoru Diega Velázqueze (španělský malíř, vůdčí umělecká osobnost na dvoře krále Filipa IV) si Dalí nechal narůst svůj pověstný knír. Téhož roku byl definitivně vyloučen z madridské Akademie. V roce 1929 natočil spolu s Luisem Buñuelem film Andaluský pes, který znamenal oficiální přijetí ke skupině surrealistů.

V létě stejného roku došlo k osudovému setkání s Galou, Dalího budoucí celoživotní partnerkou, která velmi ovlivnila jeho tvorbu. V tomto období Salvador začal rozvíjet paranoicko- kritickou metodu, založenou na samovolném uvolňování iracionálního vědomí. Vzniklé obrazy jako Truchlivá hra (1929) či Perzistence paměti (1931) jsou jejími ukázkovými díly. Roku 1932 Dalí vystoupil na první surrealistické výstavě v USA, která slavila triumfální úspěch. Mezitím ve Španělsku začala občanská válka a Dalí, proslulý svými extrémními názory, se nijak netajil sympatiemi k politice generála Franka. To vedlo ke sporům s ostatními surrealisty. Nakonec byl v roce 1939 Salvador Dalí ze surrealistické skupiny vyloučen. O rok později odjel spolu s Galou do USA, kde zůstali až do roku 1948. V USA Dalí vydal autobiografii Tajný život S. Dalího (1942) a pracoval pro film, maloval například skici pro Walta Disneyho. Po návratu se Dalí s Galou usadili v Katalánsku, kde strávili zbytek života. V té době Dalí začal do svých děl komponovat více náboženských prvků a optických iluzí, vznikly obrazy jako Madona z Port Lligatu (1950) či Ukřižování (1954). Od roku 1960 pracoval Dalí na svém divadle a muzeu ve Figueres, které dokončil v roce 1974. Věnoval se i jiným projektům, například reklamě (logo lízátka Chupa Chups) nebo designu nábytku, (pohovka ve tvaru rtů herečky Mae Westové). Vytvořil také vlastní kolekci šperků či parfém Dalí.

Dalí ve své surrealistické tvorbě používal celou řadu symbolů. Nejznámější jsou roztékající se hodinky, které měly symbolizovat relativitu času tak, jak ji popisoval Albert Einstein. Dalí prý na tento nápad přišel, když v horkém letním dni pozoroval roztékající se camembert. Dalším symbolem byli sloni na tenkých nohou a rozlézající se mravenci. Mravenci podle něj symbolizovali smrt a strach. Tyto pocity mají původ v dětství – když byl malý, měl jako domácího mazlíčka netopýra. Jednoho dne mu netopýr uhynul a Dalí jej našel pokrytého mravenci. Dalího motivy se pohybují ve světě snu a volných asociací.

V roce 1982 zemřela Dalího milovaná žena Gala. Téhož roku byl malíř povýšen do šlechtického stavu. V roce 1989 rezignovaný Dalí umírá na selhání srdce ve svém muzeu ve věži Galatea. Dle přání je pohřben v kryptě tohoto muzea. V závěti odkazuje všechen svůj majetek a dílo španělskému státu. S mnohdy nedohlednou hloubkou obrazů silně kontrastovaly skandály a exhibicionistická veřejná vystoupení. Dalí celý život odmítal jíst jídlo červené barvy a nosil napůl oholený knír. Rád dělal neobvyklé věci, jen aby na sebe přitáhl pozornost. Přesto se kvalitou díla zařadil mezi největší výtvarníky a stal se jedním z nejvýznamnějších podněcovatelů nových uměleckých směrů své doby.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.