Artchiv: Lada, Miler, Pojar a Born – osobnosti Večerníčku v unikátních archivních videích

Znělka Večerníčku s chlapcem s papírovou čepicí je tady s námi už šedesát let, foto: archiv ČT

Josef Lada (1887–1957)

Malíř, ilustrátor, karikaturista a spisovatel se proslavil nezaměnitelným výtvarným stylem, jenž vtiskl tvář nejen mnoha pohádkovým postavám, ale stal se synonymem pomyslné idyly českého venkova první poloviny minulého století. Mezi jeho nejslavnější „nepohádkové“ počiny patří ilustrace k Haškovým Osudům dobrého vojáka Švejka za světové války.

Sám Lada zemřel necelých osm let před vysíláním prvního Večerníčku, ovšem jeho dílo se stalo předlohou hned několika z nich. Tím nejznámějším je animovaný seriál O Mikešovi z roku 1970. Ladův mluvící kocour v něm ožil díky scénáři Josefa Bruknera, režii a ilustracím Josefa Klugeho a nezaměnitelnému hlasu Karla Högera. Na tvorbě seriálu se podílela i Ladova dcera, výtvarnice Alena. Roku 1989 Československá televize odvysílala další seriál vycházející z Ladovy tvorby – O chytré kmotře lišce, tentokrát v režii Eduarda Hofmana. Dalším „ladovským“ Večerníčkem byli Bubáci a Hastrmani v roce 1999 (druhá série byla vysílána o šest let později). Zatím posledním ladovským Večerníčkem je Honza a beránek z roku 2016.

Adolf Born (1930–2016)

Nejen díky svému kníru byl nepřehlédnutelnou postavou české animované tvorby. Jeho ilustrace a karikatury, které vynikaly osobitým humorem a fantazií, doprovodily stovky knih pro děti a dospělé.
Asi nejvíc se však Adolf Born proslavil coby výtvarný spoluautor několika populárních večerníčků. Ve dvojici s Milošem Macourkem vytvořil Macha a Šebestovou (1976) o žácích 3. B disponujících kouzelným sluchátkem nebo Žofku a spol. (1987) vyprávějící příběhy podnikavé opičky v zoologické zahradě. Jako výtvarník spolupracoval i na seriálu Já, Baryk z roku 2002.

Zdeněk Miler (1921–2011)

Ve výčtu pochopitelně nemůže chybět Zdeněk Miler – ilustrátor, animátor, režisér kreslených filmů, a především autor možná vůbec nejslavnější večerníčkovské postavy: Krtečka. Od konce čtyřicátých let působil ve studiu Bratři v triku, pro něž navrhl dodnes používané logo tří kluků v pruhovaném tričku.

Kromě Krtečka má na svědomí i další populární Večerníčky: například sérii příběhů O cvrčkovi (1979) nebo Cesty formana Šejtročka (1995). Jeho tvorba vyniká milým humorem a výtvarnou jednoduchostí, díky níž je snadno srozumitelná i těm nejmenším.

Večerníček slaví 60 let

Česká televize si jubileum pořadu připomíná řadou akcí: do konce září mohou diváci navštívit výstavuVečerníček slaví 60 let ve Strahovském klášteře, v iVysílání lze zhlédnout rozšířenou kolekci Večerníčků a součástí oslav rovněž je podcastová sérieFenomén Večerníček, v níž šestice autorů a autorek známých českých podcastů zkoumá Večerníček z pohledu dnešních diváků.

Břetislav Pojar (1923–2012)

Režisér, animátor a výtvarník. Náležel mezi vůdčí osobnosti československého loutkového filmu. Řemeslu se učil od Jiřího Trnky, s nímž spolupracoval na filmech jako Špalíček (1947), Císařův slavík (1949) nebo Staré pověsti české (1952). V roce 1959 se osamostatnil a spolupráci se svým učitelem symbolicky završil několik let po jeho smrti pěti krátkometrážními snímky na motivy Trnkovy knihy Zahrada (1974)

Jeho nejslavnějším večerníčkovským počinem bezesporu je seriál Pojďte pane, budeme si hrát (1965) o dvou veselých medvědech. Za zmínku stojí i adaptace Čapkova románu Dášeňka (1979) nebo nezapomenutelní Jája a Pája (1986).

Večerníček (* 1965)

Postava chlapce jedoucího nejprve na houpacím koni, pak v autě a nakonec na jednokolce vznikla v roce 1965. Malé diváky vítá dodnes. Jejím autorem je výtvarník Radek Pilař, znělku režíroval Václav Bedřich a hudbu k ní složil Ladislav Simon.

Autor postavy Večerníčka Radek Pilař (1931–1993) se jako výtvarník podílel i na několika večerníčkovských seriálech. Tím nejznámějším je O loupežníku Rumcajsovi (1967).

V. V. Štech o Ladovi

Jak se Josef Lada stal známým výtvarníkem? Historik umění Václav Vilém Štech popisuje Ladovo „živoření“ na počátku kariéry i nalezení osobitého stylu.
V. V. Štech vypravuje a vzpomíná: O Josefu Ladovi, 1969, zdroj: Archiv ČT

Lada jako hádanka

Kdo byl kdo. Lada jako hádanka v pořadu Vlaštovka.
ČT Vlaštovka, 1974, zdroj: Archiv ČT

Lada očima Eduarda Hofmana

Josef Lada miloval děti a děti milovaly Josefa Ladu. Lada očima známého tvůrce dětských filmů Eduarda Hofmana.
Zasloužilý umělec Eduard Hofman uvádí, 1982, zdroj: Archiv ČT

Ladův vnuk vzpomíná na dědečka

Josef Lada – magistr práv a vnuk výtvarníka Josefa Lady. V rozhovoru pro Českou televizi se podělil o to, jaké to je starat se o odkaz slavného dědečka.
Nedělní ráno s Rudolfem Křesťanem, 1998, zdroj: Archiv ČT

Bornografie Adolfa Borna

Adolf Born ještě bez kníru nechává diváky nahlédnout za kulisy své „bornografie“.
Magazín TN, 1972, zdroj: Archiv ČT

Padesátiny Adolfa Borna

Adolf Born slavil padesátiny a Televizní noviny byly u toho.
Televizní noviny, 1980, zdroj: Archiv ČT

Bornovy večerníčky

Jak vznikaly večerníčky Robinson Crusoe a O pánovi a psu. Ukázka z medailonku slavného výtvarníka.
Adolf Born, režie Petr Ruttner, 1982, zdroj: Archiv KF

Born 60

Další jubileum Adolfa Borna. Šedesátiny oslavil ve Vlaštovce a prozradil, jaká jsou jeho největší přání. Vlaštovka.
Vlaštovka, 1990, zdroj: Archiv ČT

Jak vzniklo logo Bratří v triku

Eduard Hofman spolu se Zdeňkem Milerem vzpomínají, jak to bylo se vznikem studia Bratři v triku a s nápadem na slavné logo.
Zasloužilý umělec Eduard Hofman uvádí, 1981, zdroj: Archiv ČT

Jak vznikl Krtek?

Jak Zdeněk Miler přišel na Krtka? Původ postavy osvětluje v rozhovoru s Břetislavem Pojarem.
Zasloužilý umělec Břetislav Pojar uvádí, 1986, zdroj: Archiv ČT

Zdeněk Miler vzpomíná

Zdeněk Miler vzpomíná na začátky studia Bratři v triku a vznik filmu O milionáři, který ukradl Slunce. 
Kapitoly z českého animovaného filmu: Bratři v triku bez Trnky, 1997, zdroj: Archiv ČT

GEN: Zdeněk Miler

Zdeněk Miler v roce 1997 vzpomínal na mládí a výtvarné začátky.
Gen: Zdeněk Miler pohledem Dagmar Smržové, 2002, zdroj: Archiv ČT

Pojar natáčí Trnkův Sen

Pohled za kulisy vzniku loutkového filmu Sen noci svatojánské.
Týden ve filmu 1959/15, zdroj: Národní filmový archiv 

Pojar vzpomíná na Trnku

Eduard Hofman si do studia pozval Břetislava Pojara, aby zavzpomínal na spolupráci s Jiřím Trnkou.
Zasloužilý umělec Eduard Hofman uvádí: Břetislav Pojar, 1981, zdroj: Archiv ČT 

Pojar dětem

Břetislav Pojar vypráví o své práci dětem v pořadu Vlaštovka.
Vlaštovka, 1989, zdroj: Archiv ČT

Pojar debatuje

Hudebník Petr Skoumal diskutuje s mladými nadějemi českého animovaného filmu a legendou Břetislavem Pojarem.
Kavárna Na Pasece, 1998, zdroj: Archiv ČT

Pilařův Večerníček

„Tak kdo mě tedy stvořil?“, ptala se postavička roku 1981 Radka Pilaře a Václava Bedřicha.
Kam nás zavedl Večerníček, zdroj: Archiv ČT

Radek Pilař o vlivu Josefa Lady

Autor postavy Večerníčka, Radek Pilař, vzpomíná, jak ho ovlivnil Josef Lada.
O Josefu Ladovi, kocourovi Mikešovi a jejich světě, 1987, zdroj: Archiv ČT

Jak to bylo s Večerníčkem?

Jak to bylo se vznikem Večerníčku? Tvůrci ve studiu Televizního klubu mladých bilancují prvních třináct let populárního pořadu.
TKM, 1978, zdroj: Archiv ČT

Chlapec, který dal hlas Večerníčkovi

A opět Televizní klub mladých. Tentokrát i za přítomnosti Michala Citavého – chlapce, který Večerníčkovi propůjčil svůj hlas. Spolu s ním byly hosty i další významné postavy Večerníčku včetně Jiřiny Bohdalové, Zdeňka Smetany a Radka Pilaře.
TKM, 1981, zdroj: Archiv ČT

Související