Kytice ze Semaforu, příběh Liběny Rochové i Andyho Warhola

• Kytice
• Andy Warhol: americký sen (1/2)
• Liběna Rochová: Sochy v pohybu
• Literární místopis (3/13) – Ústecký kraj
• Kvietah
• Mosty

Pondělí 28. září, 20:15

Kytice
2026, 130 minut, divadelní režie: Jiří Suchý

Kytice patří k nejúspěšnějším titulům Divadla Semafor. Jiří Suchý a Ferdinand Havlík v ní originálním způsobem zpracovali slavnou sbírku balad Karla Jaromíra Erbena a proměnili ji v jedinečné hudebně-divadelní dílo plné poetiky i humoru. Vznikla v období normalizace a od své premiéry v roce 1972 si získala mimořádnou oblibu diváků díky nezapomenutelným písním, nápaditým textům Jiřího Suchého i osobitému propojení klasické literatury s poetikou Semaforu.

Zpěvačka Jitka Molavcová v představení Kytice v pražském Divadle Semafor, foto: ČTK – Dušan Dostál

Úterý 29. září, 20:15

Andy Warhol: americký sen (1/2)
2023, 56 minut, režie: Ľubomír Ján Slivka

Píše se rok 1921. Julia Warhola míří z Československa za svým mužem Andrejem do amerického Pittsburghu. Několik let nato se jim rodí syn Andy Warhol. A stane se jednou z ikon umění 20. století. Spolupracoval s osobnostmi jako byli například Marilyn Monroe, John Wayne, Mick Jagger nebo Liz Taylor. První část dokumentu odkrývá umělcovy kořeny a dává nahlédnout do jeho domova. Jaký měl Warhol vliv na český underground? A jak se mu podařilo prorazit?

Andy Warhol, foto: archiv ČT

Středa 30. září, 20:15

Liběna Rochová: Sochy v pohybu
2026, 51 minut, režie: Jakub Jahn

Liběna Rochová (* 1951) – jedna z nejvýznamnějších českých módních návrhářek současnosti. Její otec krátce po jejím narození vystoupil z komunistické strany a vědecké články na poli energetiky mohl v zahraničí publikovat pouze tajně. Její maminka byla herečkou, ale odmítla hrát v budovatelských hrách. Ani Liběna neměla dětství jednoduché – těžký zánět mozkových blan v sedmi letech zásadně ovlivnil její vztah k životu. Jako módní návrhářka si po sametové revoluci vybudovala zdárnou mezinárodní kariéru a dlouhá léta působila také jako pedagožka. Filmovou poctu Liběně Rochové uvádí ČT art u příležitosti jejích 75. narozenin.

Dokument o Liběně Rochové Sochy v pohybu, foto: Monika Kavalo

Čtvrtek 1. října, 20:15

Literární místopis (3/13) – Ústecký kraj
2026, 26 minut, režie: Petr Smělík

Třetí díl Literárního místopisu diváky zavede do Ústeckého kraje. Místa, kde se těžká industriální minulost potkává s překvapivě krásnou krajinou – od sopečných kopců Českého středohoří až po hluboké údolí Labe. Právě tenhle kontrast lákal spisovatele a spisovatelky, kteří tu čerpali inspiraci pro příběhy o síle lidí žijících mezi fabrikami a horami. První setkání Jaroslava Rudiše se odehraje v Ústí nad Labem. Právě sem Ondřej Šanc umístil část děje svého románu Jako po drátku.

Franz Kafka bývá spojován hlavně s Prahou, ale jedna z jeho stop vede i do vesničky Siřem, která leží nedaleko Žatce. V roce 1917 tam přijel za svou sestrou Otlou, aby si na venkově léčil tuberkulózu. Proč byl pro Kafku pobyt v Siřemi důležitý, vysvětlí znalec jeho života a díla Reiner Stach. Tvorba básníka, publicisty a výtvarníka Radka Fridricha vyrůstá z pohraniční krajiny. Ve svých básních se vrací k příběhům Sudet, k lidem na okraji i k místům, která by jiní možná minuli bez povšimnutí. O sbírce Krooa, krooa si s Jaroslavem Rudišem povídají ve skalním městě u Tisé. Veronika Bendová má vztah k Srdovu, malé obci nedaleko Litoměřic. Její povídka Srdovské lípy vypráví o návratu na rodové místo, o domově, který nikdy není jen jeden, a o setkání dvou pamětí: české a německé.

Spisovatel a průvodce literárním cyklem Jaroslav Rudiš, foto: Petr Hrubeš

Pátek 2. října, 21:10

Kvietah
2026, 58 minut, režie: Gabriela Pavlovská

Držitelka Ceny Anděl za Objev roku 2024 Magdalena Fendrychová alias Kvietah patří k nejvýraznějším osobnostem nastupující generace české hudební scény. Koncert z brněnského klubu Kabinet Múz zachycuje její současnou tvorbu včetně skladeb z debutového alba Hejno černejch koček (2022), oceňované desky Díky, včely (2024) i nových autorských písní. Zatímco debut byl intimní osobní zpovědí, novější tvorba rozšiřuje autorský záběr o témata genderu, identity, války, víry i mezilidských vztahů. Na pódiu ji doprovází kapela Včely ve složení Giulia Amerighi (zpěv, baskytara), Jan Skorunka (zpěv, kytara) a Štěpán Bina (bicí).

Magdaléna Fendrychová alias Kvietah, foto: Barbora Žentelová

Sobota 3. října, 22:15

Mosty
2024, 101 minut, režie: Levan Akin

Lia, gruzínská učitelka v důchodu, slíbila před smrtí své sestře, že zjistí, co se stalo s její dávno ztracenou neteří Teklou. Mladík ze sousedství, Achi, tvrdí, že Tekla utekla do Turecka a žije v Istanbulu. Přemluví Liu, aby se Teklu vydali hledat společně. Po příjezdu do Istanbulu objevují nádherné, životem pulsující město plné možností, avšak pátrání po někom, kdo nemá v úmyslu být nalezen, se ukáže těžší, než čekali. Čtvrtý celovečerní film Levana Akina ČT art uvádí v původním gruzínském, tureckém a anglickém znění.

Mzia Arabuli ve filmu Mosty, foto: Haydar Tastan