Milostný trojúhelník Henryho Millera, legenda jménem Kubelík a Slečna Julie z finského televizního archivu
Program ČT art v týdnu od 20. května
V útrobách finského televizního archivu se dlouhá léta skrýval poklad jménem Slečna Julie. Záznam této inscenace z roku 1969 v podání špičkových českých herců přináší tento týden ČT art. Artové večery nabídnou také slavný muzikál Vlasy, vhled do milostného života spisovatele Henryho Millera či hudbu geniálního houslisty Jana Evangelisty Kubelíka.
Pondělí 20. května, 20:15
Exkluzivní záznam inscenace známé divadelní hry švédského spisovatele a dramatika Augusta Strindberga Slečna Julie v režii Jana Grossmana z roku 1969. Inscenace se tenkrát uváděla na mezinárodním letním kulturním festivalu ve finské Jyväskylä a její záznam se podařilo objevit ve finském televizním archivu díky dramaturgovi Miloslavu Klímovi. Strindberg hru napsal roku 1888 a pojednává v ní o událostech jedné Svatojánské noci. Aristokratka Julie a sluha Jean se do sebe zakoukají, společně strávená noc pak všechno změní. Jak se vyrovnat s překročením zažitých konvencí? V roli Julie se představila Marie Málková, sluhu Jeana ztvárnil Luděk Munzar a kuchařku Kristinu hrála Jana Hlaváčová.
Exkluzivní záznam inscenace známé divadelní hry švédského spisovatele a dramatika Augusta Strindberga Slečna Julie v režii Jana Grossmana, foto: archiv ČT
Středa 22. května, 20:15
Agatha Christie: 100 let s Herculem Poirotem a slečnou Marplovou
Slavná autorka detektivek, Agatha Christie, stvořila dva proslulé detektivy – Hercula Poirota a slečnu Marplovou. Její první román s názvem Záhada na zámku Styles byl vydán už před více než sto lety. Britský dokument z roku 2020 představuje nejen exkluzivní archiválie ze spisovatelčiny pozůstalosti, ale také zákulisí vzniku jejích nejslavnějších děl.
Britský dokument z roku 2020 představuje nejen exkluzivní archiválie z pozůstalosti Agathy Christie, foto: GettyImages
Sobota 25. května, 20:15
Slavný protiválečný americký muzikál z roku 1979 v režii Miloše Formana reflektuje mimo jiné válku ve Vietnamu. Úspěch sklízela už jeho jevištní broadwayská verze, která měla premiéru o více než deset let dříve. Forman měl v době natáčení Vlasů za sebou již oscarový úspěch s filmem Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), ale žádné zkušenosti se žánrem muzikálu. Přesto si v příběhu, který pomohl dotvořit také scenárista Michael Weller, našel velmi osobní téma: Konflikt jedince a společnosti, ale také vydobytou svobodu, kterou právě dlouhé vlasy symbolizovaly. Sám ostatně řekl: „Žil jsem v komunistickém režimu tak dlouho, že každý, kdo bojoval proti komunismu, byl pro mě hrdinou. Američané pro mě byli hrdiny, protože bojovali ve Vietnamu právě proti komunismu. Vlasy jsem pojal coby oslavu svobody jako takové. Svoboda předčí vše. Byl jsem nadšený z toho, jak je tato země svobodná, když se na sebe dokáže podívat do zrcadla a vidět i svou temnější stránku.“
Slavný protiválečný americký muzikál z roku 1979 v režii Miloše Formana Vlasy, foto: archiv ČT
Sobota 25. května, 22:15
Americký životopisný film z roku 1990 režírovaný Philipem Kaufmanem na motivy deníků Anais Ninové (Maria de Medeirosová). Ninová byla milenkou spisovatele Henryho Millera (Fred Ward) i jeho ženy June (Uma Thurmanová). Bohémský život, který manželský pár zažíval, Anais uchvátil, i když byla vdaná za dobře situovaného Huga (Richard E. Grant). Filmu tak vládne nejen bohémská Paříž roku 1931, ale i lechtivé scény. Kameraman Philippe Rousselot byl za tento film nominován na Oscara za nejlepší kameru. Nejde však o jedinou Kaufmanovu adaptaci literárního díla – natočil například snímek podle Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí nebo detektivního románu Michaela Crichtona Vycházející slunce.
Americký životopisný film z roku 1990 režírovaný Philipem Kaufmanem na motivy deníků Anais Ninové, foto: archiv ČT
Neděle 26. května, 20:45
Dokument z roku 1999 představuje světoznámého houslistu Jana Evangelistu Kubelíka (1880–1940) a jeho syna, slavného dirigenta Rafaela Kubelíka (1914–1996). Janu Kubelíkovi se přezdívalo „čaroděj houslí“. Poprvé koncertoval už v devíti letech, na pražskou konzervatoř ho přijali ve dvanácti – mnohem dříve, než to dovoloval školní řád. Studoval u Otakara Ševčíka, který z něj vychoval brilantního hudebníka. Kubelík patřil mezi nejlepší interprety a skladatele své doby. Úspěchů nedosáhl jen v tuzemsku, ale také v Americe, Argentině, Uruguayi, Chile, Brazílii a dalších státech světa. Se šlechtičnou Mariannou Czáky-Széll měl pět dcer a tři syny. Jeden z nich, dirigent Rafael Kubelík, v roce 1946 zahajoval i uzavíral první ročník festivalu Pražské jaro. V roce 1948 ale emigroval a žil střídavě v USA a ve Švýcarsku. Kromě tohoto dokumentu ČT art v neděli ve 21:40 uvede také Kubelíkův Koncert pro housle a orchestr č. 1 v podání Pavla Šporcla a Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK řízeného Tomášem Braunerem.
Houslista Jan Evangelista Kubelík a jeho syn slavný dirigent Rafael Kubelík, foto: archiv ČT
