Místo činu: Kavčí hory – Jiří Pelikán
Epizoda čtvrtá – Vyhnanec
Kolik Čechů se během svého života stihlo zapojit do protinacistického odboje, budování i reformy komunismu, usedlo v poslaneckých lavicích na obou stranách železné opony a stalo se terčem atentátu StB? Odpověď zní: jenom Jiří Pelikán. Přesto jeho jméno dnes už skoro nikdo nezná.
Jiří Pelikán (1923–1999). Novinář, publicista, politik a ředitel Československé televize. Byl synem olomouckého sochaře Julia Pelikána. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil do ilegální KSČ a podílel se na odbojové činnosti. V dubnu 1940 byl zatčen gestapem, po půl roce byl propuštěn a místo čekání na soud utekl z domova a začal se skrývat. Pod falešným jménem Bohumil Paroulek poté válku přežil v utajení. Po válce vystudoval pražskou Vysokou školu politickou a sociální a patřil k čelním představitelům komunistické mládeže. Spolu s funkcí předsedy Ústředního svazu československých studentů (1948–1953) byl ve stejném období rovněž pracovníkem ÚV KSČ a nejmladším poslancem Národního shromáždění. Po únoru 1948 se aktivně podílel na vylučování nekomunistických studentů z vysokých škol. V letech 1953–1963 stál v čele Mezinárodního svazu studentstva.
Jiří Pelikán na snímku z roku 1969, foto: Profimedia/ČTK – Stanislav Peška
Jiří Pelikán v iVysílání
Roku 1963 byl jmenován do funkce ústředního ředitele Československé televize, v níž zastával reformní postoje. I díky němu televize svobodněji informovala veřejnost o tehdejším politickém dění. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl z funkce televizního ředitele odvolán a odsunut do diplomatických služeb – stal se kulturním atašé československého velvyslanectví v Římě. V roce 1969 se odmítl vrátit do vlasti, požádal o politický azyl a zapojil se do exilové kultury a politiky – vydával například časopis Listy. V roce 1977 získal italské občanství a od roku 1979 působil po dvě volební období (znovu zvolen 1984) jako poslanec Evropského parlamentu za italskou socialistickou stranu. Po roce 1990 dělal krátce poradce prezidentu Václavu Havlovi. Jsou po něm pojmenovány ulice v Olomouci, v Římě a v Miláně.
Místo činu: Kavčí hory (Česká televize, 2023, 6 epizod, celková stopáž 3 hodiny a 45 minut)
autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek, zvuk a sound design: Jakub Novotný, autor znělky: Ivan Acher, režie: Eva Jarešová, vedoucí dramaturg: Jiří Koukal, vizuální styl: Kateřina Sudolská, kreativní producentka: Štěpánka Sunková, úryvky načetli: Jindřiška Dudziaková, Michaela Maurerová, Martin Písařík, Petr Stach, Matěj Vejdělek
Autorský tým děkuje pamětníkům a protagonistům, jejichž hlasy v podcastu zaznívají a také všem ostatním, kteří se na vzniku série podíleli.
Ukázka z pořadu Porota, který byl součástí publicistického cyklu Zvědavá kamera. Náplní pořadu byla polohranná debata o chybách, které se staly během prvních dvaceti let komunistického režimu, 1968, archiv ČT 
