Přímé financování muzikantů fanoušky toho moc neřeší
Metoda crowdfundingu po deseti letech. Naděje vkládané do spolufinancování hudby posluchačskou obcí se ukázaly být jako příliš optimistické.
Britská média na začátku května ohlásila, že crowdfundingový portál Pledgemusic se blíží bankrotu. Poslední týdny a měsíce přicházely o portálu rozporuplné zprávy. Pledgemusic měl dlouhodobě finanční problémy. Měl je vyřešit prodej silnému partnerovi. Jenže námluvy dle všeho skončily neúspěšně. Jeden ze zakladatelů, Benji Rogers, se nechal slyšet, že Pledgemusic směřuje ke svému definitivnímu konci. Jestliže se tyto zprávy potvrdí, přijde část klientů o peníze, zároveň to bude symbolický konec jednoho z modelových příběhů crowdfundingové horečky ze začátku nynější dekády.
Pledgemusic funguje od roku 2009. Umožňuje přímé financování hudebních projektů fanoušky. Princip je následující: kapely si zadají svoje plány (natočení desky, klipu, turné atd.) a sbírají na ně peníze, za něž často svým „investorům“ slibují různé exkluzivní dárky. Fanoušci si například kupují desku ještě předtím, než se vůbec začne natáčet. Muzikantům dal crowdfunding do ruky finanční prostředky, kterými by nejspíš jinak nemohli nikdy disponovat. A fanouškům pocit, že pomáhají svým oblíbencům. Díky Pledgemusic mohli natočit své desky třeba Weezer, Macy Gray nebo The Vines.
Macy Gray, vlastním jménem Natalie McIntyre, americká R&B a soulová zpěvačka, skladatelka, hudební producentka a herečka. Jedna z těch, která úspěšně využila služeb portálu Pledgemusic, foto: archiv Macy GrayHvězdou rané éry crowfundingu z počátku této dekády byla Amanda Palmer. Naplno dokázala využít svoji už vybudovanou pozici (byla zpěvačkou populární skupiny Dresden Dolls) a napojit fanoušky na svoji osobní zkušenost bojovnice s nahrávacím průmyslem. Fanoušci jí financovali turné i desky. Pro média to byl inspirativní příběh o nové realitě hudebního průmyslu, Palmer neměla problémy realizovat své sny, nicméně umělecky její kariéra spíše stagnovala. Na crowdfundingové stránce Patreon, přes niž vybírá peníze, visí banner: „Amanda Palmer tvoří bez přestávky.“ Je to samozřejmě odkaz na její letošní studiovou desku There Will Be No Intermission, ale také poněkud mrazivá připomínka toho, že zpěvačka už desky chrlí spíše z povinnosti, aby se zavděčila fanouškům, než proto, že má něco zajímavého na srdci.
Obecně platí, že u crowdfundingu jsou hudební projekty spíše okrajovými záležitostmi. Prohlédneme-li nejúspěšnější kampaně spojené s hudbou, zjistíme, že jejich seznamu vesměs vévodí kdysi slavní muzikanti, kteří začali mít pocit, že za jejich kariérní úpadek může nepřející hudební průmysl. Skupiny jako De La Soul, TLC, Ash nebo Katatonia úspěšně vybraly peníze, vydaly desku a… potěšily pár skalních fanoušků. Nic víc se obvykle nestalo. Pak je tu samozřejmě spousta malých a neznámých kapel, které se snaží najít nové fanoušky/investory. Některé skupiny peníze na vysněné natáčení skutečně vyberou, ale i jejich hudba obyčejně skončí u hrstky „těch už přesvědčených“. Protlačit písně do širší posluchačské obce, to vyžaduje víc.
Amanda MacKinnon Gaiman Palmer, známá jako Amanda Fucking Palmer. Americká zpěvačka, pianistka, skladatelka, performerka, průkopnice crowdfundingu, představitelka kultury DIY. Na snímku o svém přístupu vypráví na konferenci TED v roce 2013. V ČR bude Palmer koncertovat 26. 9. 2019 v pražském Divadle Hybernia, foto: TEDPro spoustu kapel tak crowdfundingové kampaně zůstaly spíše jen pokusem, sondou, jak to může/bude fungovat. Metoda přinášela něco zajímavého a inovativního. Chvíli vypadala jako řešení finančních problémů, které se vynořily po rozpadu zábavního průmyslu na začátku tisíciletí. Jenže crowdfunding se projevil coby neúplná odpověď. Obzvláště ze strany muzikantů začala převažovat negativa.
Crowdfunding předně nastavil mezi muzikanty a fanoušky nový vztah, který spoustě z těch prvních nemusí být úplně příjemný. Najednou už netočí desku podle sebe, nýbrž naplňují něčí představy a předpoklady a vinou finančního závazku jsou de facto postaveni do rolí dlužníků. Jenže dělat hudbu neznamená poskytovat někomu službu, muzikanti nejsou ničí zaměstnanci.
Vizuál českého portálu Startovač, zdroj: startovac.czMinulý čas vlastně není úplně spravedlivý. Přestože zájem o spolufinancování opadá (a ještě zřetelněji je to vidět na herním průmyslu), nadále s pomocí malých investorů vznikají hudební díla. O tom, jak moc se daří hudebním projektům třeba na českém Startovači, vypoví celkem dost fakt, že v sekci nejúspěšnějších projektů figuruje i jakýsi minifestival, který za bezmála měsíc vybral osm procent žádané částky.
Zdá se, že všichni jsme uvěřili snu, že peníze (a důvěra vyjádřená skrze ně) stačí k tomu, aby kdokoliv dokázal tvořit umění. Tak tomu samozřejmě nebývá: při tvorbě hrají roli jiné aspekty než materiální předpoklady. Crowdfunding není finálním řešením problému financování hudby, je pouze jednou z možností, která sama o sobě má své limity.