Potvory, vidlačky a špatné mámy. Komediální seriály psané ženami se vysmívají očekáváním
Příběhy vyprávěné ze ženské perspektivy jsou teď kromě detektivek tím, co se na západ od Berlína poptává z televizních seriálů nejvíc. Kromě temných dramat, jako je Na jezeře, Sedmilhářky nebo Ostré předměty, vznikají skvělé autorské komedie s hrdinkami, které by samy sebe za vzor rozhodně nedaly.
„Vzdejte se myšlenek na minulost, zostřete smysly, zavřete pusu a žijte v okamžiku,“ vítá hlavní hrdinku seriálu Fleabag (Potvora) velitelka ženského víkendového workshopu, během něhož mají účastnice v tichu přemýšlet a nacházet v myšlenkách sebe sama. „Šlapkóóó!“ ozývá se však při bezhlesném okopávání záhonků z nedalekého domu.
Když se titulní Potvora od žen pohroužených do sebe nenápadně odpojí a vkrade do domu, odkud se nesou nadávky, je svědkem jiného workshopu, tentokrát pro muže. „Tohle je Patricie, vaše kamarádka. Zrovna ji povýšili, je nejmladším člověkem, který kdy tuto pozici zastával. Co Patricii nesmíme říct, když ji teď potkáme?“ ptá se vedoucí skupinky účastníků, kteří se přišli naučit, jak být lepším mužem. „Malá šprtko.“ „Komus vykouřila?!“ „Děvko! Zasraná debilní děvko!“ vybuchují vztekle muži, kteří se vedoucím nechávají konejšit a následně se učí, jak bez emocí vyslovit: „Gratuluju, Patricie.“ Poté co okounějící Potvoru vykážou, vrací se hrdinka na dámský program, kde se v tichu pracuje s dechem a dotekem se předávají energie.
Nový objev britské komedie
Potvora je už pár let stará senzace. Britská komička a scenáristka Phoebe Waller-Bridge nejprve vyhrála cenu na edinburghském festivalu Fringe se stejnojmennou divadelní hrou, tu pak přepracovala jako televizní komedii (první šestidílná série měla premiéru v roce 2016), vyhrála několik dalších ocenění, stala se známou i mimo Británii a letos v březnu uvedla druhou, opět šestidílnou sezonu.
Druhá řada seriálu Fleabag právě začíná na BBC, foto a video: YouTube Drzá komedie o zoufalé třicátnici, která všemi pohrdá a sebe sama ponižuje (třeba výběrem partnerů), působila v čemsi nově. Ne snad bouráním čtvrté stěny, Potvora těží velkou porci humoru z toho, že komentuje trapnost situací přímo do kamery. Nová byla pro diváky Waller-Bridge, která Potvoru sama hraje. Její hrdinka sice neví, co dělat, není to ale zmatená tragédka, která jen potřebuje najít správného chlapa. Potřebuje se vyrovnat se světem, svou minulostí a svým nihilismem.
Waller-Bridge prozrazuje znalost a odstup od tisíckrát probraných témat diskuzí o postavení žen, ale i ochotu vysmát se všemu, co by si nárokovalo důležitost. Ať už to pochází od mužů, nebo od žen. Ostatně ženská solidarita se v jejím seriálu rodí jen v bolestech, její svět je tvrdý. Druhá sezona je ještě lepší než první, se vtipy ještě ostřejšími. Zvěstuje to už první epizoda s katolickým knězem, kterého hraje Andrew Scott (Moriarty ze Sherlocka Holmese).
Zabít stereotypy
Mezi první a druhou sezonou Potvory se stihla britská showrunnerka stát hvězdou i v USA, nadabovat ženského robota ve filmu Solo: Star Wars Story, na popud Daniela Craiga se připojit ke scenáristickému týmu připravované bondovky (prý aby byla vtipnější) a strhnout ještě větší vlnu úspěchu než s Potvorou – se seriálem Killing Eve (česky Na mušce). Jeho první sezonu si v BBC iplayeru přehrálo přes 46 milionů lidí, stal se největším loňským seriálovým překvapením. Tentokrát nejde o původní scénář Waller-Bridge: Killing Eve je výsledkem jejího pohybu ve světě vytvořeném romanopiscem Lukem Jenningsem.
Britský spisovatel a kritik tanečního divadla dostal geniální nápad postavit na hlavu svět milovaných bondovek („Dnešní hrdinové thrillerů jsou nudaři bez vkusu“). Ze vzpomínek na stylového agenta se slabostí pro krásné ženy stvořil nepravděpodobnou dvojici: kariérní vražedkyni Vilanelle, mordující na zakázku v různých světových městech s nonšalancí puberťáka na skateboardu, a roztržitou, ale přesnou agentku MI6 Eve Polastri, která se ji snaží chytit. Roli Vilanelle, dívky s roztomilým humorem, schopností virtuózně vraždit a dokonalým módním vkusem, dostala relativně neznámá herečka Jodie Comer a hraje ji způsobem, jenž má šanci stát se ikonickým. Znuděnou Eve, opečovávanou hodným manželem, která se stane její obsesí, ztvárňuje Sandra Oh, která za roli dostala Zlatý globus a nominaci na Emmy (jako první herečka asijského původu).
Jodie Comer a Sandra Oh coby hlavní hrdinky druhé řady seriálu Killing Eve, foto a video: YouTube Humor tentokrát Waller-Bridge nejčastěji staví na umístění všehoschopných hrdinek do misogynního světa. Nevinně působící Vilanelle stačí zamrkat a hned je okolím považována za dámu v nesnázích nebo rozkošné dítě. A přesně tyhle momenty předcházejí jejím nejbrutálnějším vraždám. Přestože seriál paroduje nespočet známých motivů špionských filmů, daří se mu působit originálně. I ve druhé sezoně si pořád nejsme jistí. Je to detektivka? Parodie na bondovky? Love-story mezi dvěma potrhlými ženami? Jisté je, že ve druhé sezoně seriál dál sbírá další a další fanoušky.
Puberta v Severním Irsku
Dalším novým seriálem z britských ostrovů je Derry Girls – komedie Lisy McGee je překvapivě divoká jízda zpátky do devadesátých let. Nejenže se v devadesátkách v severoirském Londonderry odehrává, ale víceméně dodržuje tehdejší sitcomový model, až na hlasitý smích z publika a studiové kulisy. Seriál vyrobený pro Channel 4 se díky své popularitě dostal až na Netflix a je jedním z největších hitů britské komedie posledních let. Humor vyplývající z toho, že směšná parta hlavních postav jsou mladé dívky ze zdejší katolické školy, doplňuje situační komika daná pohotovostí obyvatel Derry kdykoliv vám do obličeje vykřičet nejhorší nadávky, i kdybyste si jen omylem utřeli boty do jejich rohožky. Oblíbeným motivem je samozřejmě nenávist k utlačovatelským protestantům.
Skupina dívek vyzařuje specifickou girl power. Patří k ní Erin, jejíž sny Londonderry přesahují, Orla, nosící u sebe zapalovač, protože „ráda taví různé věci“, Michelle, která všechny dostává do průšvihů, Claire, jež tím ostentativně trpí, plus bratranec James. Jediný kluk na dívčí katolické škole je Brit, na chlapeckém ústavu by ho mlátili. Derry Girls se rozhodně nedá popsat jako seriál plný silných ženských postav. Navazuje spíš na tradici ujetých britských komedií o teenagerech, jako byli třeba Inbetweeners. Jen tentokrát jsou tu za magory holky. Druhá sezona, která se uzavřela začátkem dubna, začíná epizodou, ve které Erin a její kamarádky znechutí celý chlapecký zájezd. Do Derry totiž přijíždí autobus z britské školy.
Derry Girls – druhá řada seriálu z produkce Netflixu, foto a video: YouTube Rodinný život je utrpení
Autobiografická komedie Better Things (Bude líp) komičky Pamely Adlon letos svojí třetí sezonou prokázala, že bez problémů přežije i odchod Louise C.K., dlouholetého parťáka Adlon a spoluautora scénářů. Better Things dnes už patří k početné skupině seriálových komedií amerických komiků, jejichž popularitu odstartoval roku 2006 seriál Lucky Louie (napsaný a zahraný právě Louisem C.K.) a následovaly Girls, Atlanta, Insecure nebo Master of None. Zatímco zbytek autorů používá ve svých seriálech jen určité výseče vlastních zážitků a zkušeností, Better Things působí jako záznam života Pamely Adlon, která je stejně jako hrdinka Sam Fox dabérkou, herečkou malých rolí a ve svých skoro padesáti letech single matkou třech dcer v pubertě. Většina epizod se zakládá na dvou hlavních tématech seriálu, na nekonvenčním rodičovství Sam/Pamely a jejích hollywoodských zkušeností coby druhořadé herečky.
„Mami, vědělas, že mormoni tak moc ujíždějí na hudbě?“ – „To jsem nevěděla. Ale víš, že taky ujíždějí na nesnášení gayů?“ odpovídá Sam nejmladší dceři před její mormonskou kamarádkou, jejíž matka později obviní Sam ze špatného rodičovství. Jindy se Sam při nekonečné hádce mezi dvěma dcerami uchyluje k neobvyklému řešení. Pobídne je, aby na sebe přesně minutu křičely nejhorší nadávky, které je napadnou. A pak šmitec! Z pusy nejmladší a nejroztomilejší Duke se uvolní takový vodopád kreativně promyšlených výrazů, ze kterého všichni vyprsknou smíchy. A je po hádce.
Pamela Adlon v třetí řadě seriálu Better Things, foto a video: YouTube Komika Pamely Adlon je specifická sarkasmy mířenými na ty, kteří mají pocit, že by měla zachovávat větší dekorum. Typický pro seriál Better Things je i dojem intimní blízkosti daný režijním stylem Pamely Adlon. Občas máme pocit, jako bychom seděli u Adlon v obýváku. Feministický postoj autorky je od začátku proklamovaný s unavenou samozřejmostí matky, která vychovává samé holky a celý život je zvyklá být jedinou živitelkou. Svoji životní zkušenost sumarizuje Lennonovou písničkou Woman Is the Nigger of the World. Nekonvenčnost se nesnaží omlouvat: single matka tří puberťaček nemá na výběr.
(Ne)zachovávat dekorum
Komediálních seriálů z pera ženských autorek vzniklo v poslední době mnohem víc: Smilf, Glow, Insecure nebo Orange Is the New Black jsou jen některé z nich. Feministické naladění tvůrkyň je téměř samozřejmostí, nespočívá však v poučování publika o síle obdivuhodných žen. Atraktivní (už) nejsou ani vtipy na ženskou zoufalost (Deník Bridget Jones) nebo hrdinky, jež mohou mít to samé co muži (Sex ve městě). Autorky dnešních komedií staví na kontrastu chování svých hrdinek a společenských očekávání, z něhož vycházejí jako ty chybující. Loserů, společensky neobratných autistů i úplných magorů už jsme v televizi viděli dost, ovšem sledovat, jak vtipně selhávají ženy, to je disciplína, která se ještě nějakou dobu rozhodně nevyčerpá.
