Prvotina Terrence Malicka. Státní velkorysost, jež se vyplatila. Smích a smutek Robina Williamse
ČT art v týdnu od 20. listopadu
Slunovrat se blíží, ale než se dny začnou zase prodlužovat, můžete si temné večery a noci zpříjemnit u vysílání ČT art. TV tipy na tento týden přináší kupříkladu operu o britské královně Anně Boleynové, kultovní thriller Zapadákov nebo profily zvukového mistra Ivo Špajla či světoznámého herce a baviče Robina Williamse.
Pondělí 20. listopadu, 20:15
Ve valonském městě Lutych, nedaleko od německých hranic, žije necelých dvě stě tisíc obyvatel. Královská valonská opera zde byla otevřena roku 1820 – jen čtyři roky od vzniku města. A právě tamní operní soubor pod vedením režiséra Stefana Mazzonise di Pralafera nastudoval v roce 2019 operu italského skladatele Gaetana Donizettiho Anna Boleynová. Předobrazem hrdinky se, jak už název napovídá, stala anglická královna ze šestnáctého století, jež stála v čele země po boku svého muže – krále Jindřicha VIII. Ten proslul mimo jiné tím, že ze šesti žen, s nimiž se postupně oženil, nechal dvě popravit, včetně teprve osmadvacetileté Anny Boleynové. Světové premiéry se Donizettiho kus dočkal roku 1830 v Miláně. V nastudování Královské valonské opery v hlavních rolích uvidíte a uslyšíte Chorvata Marka Mimicu v roli Jindřicha VIII., ukrajinskou sopranistku Sofiu Soloviyovou coby Janu Seymourovou a Rusku Olgu Peretyatkovou jakožto Annu Boleynovou. Záznam inscenace je vysílán v české premiéře.
Operní hra Anna Boleynová o anglické královně, foto: archiv ČT
Úterý 21. listopadu, 22:35
Poslední listopadový den oslaví americký filmový režisér Terrence Malick osmdesátiny. Illinoiský rodák stojí kupříkladu za snímky Nebeské dny (1978) či Tenká červená linie (1998). Jubileum tvůrce, jenž k filmařině přišel coby absolvent z Harvardu, je příležitostí připomenout si jeho celovečerní debut Zapadákov (1973). V němž několikanásobný vrah v doprovodu své přítelkyně prchá před trestem. V hlavních rolích Martin Sheen a Sissy Spacek.
Sissy Spacek v celovečerním road movie Terrence Malicka Zapadákov, foto: archiv ČT
Středa 22. listopadu, 21:40
Nákup století – 1923: Zrod francouzské sbírky
Pět milionů korun – tolik stál Národní galerii v Praze v roce 1923 tajný nákup francouzských uměleckých děl. Byla to tehdy obrovská suma. Jaké byly před sto lety česko-francouzské vztahy? Jak se tehdejším státníkům podařilo zařadit do svébytné kolekce i díla považovaná tenkrát za nepřijatelná? To jsou jen některé z otázek, jež si ve snímku klade dokumentarista Petr Záruba, a dotýká se přitom i současné situace okolo Národní galerie. V dokumentu zaznívají slova různých předních odborníků, kupříkladu kurátorek Národní galerie Anny Pravdové, Moniky Sybolové či Ruth Peterové, kunsthistorika Nikolaje Savického, francouzské historičky umění Brigitte Leal nebo historika Antoina Marese. Po snímku následuje v programu od 22:10 třetí díl britské série Ridley Road (2021) v režii irské filmařky Lisy Mulcahy. Adaptace stejnojmenného románu (Jo Bloom) přibližuje boj tajné židovské organizace 62 Group s neonacistickou stranou National Socialist Movement v Británii v 60. letech 20. století.
Obraz Moi-même, portrait-paysage od francouzského malíře Henri Rousseaua je součástí francouzské sbírky Národní galerie, foto: Národní galerie
Čtvrtek 23. listopadu, 23:25
Robin Williams – smát se až k slzám
Jedním z největších komiků uplynulých dekád nepochybně byl Robin Williams (1951–2014). Chicagský rodák z dobře situované rodiny se ve svých šestnácti přestěhoval do San Francisca, kde se začala psát jeho herecká a komediální kariéra. K prvním úspěšným rolím náleží Garp ze Světa podle Garpa (1982), adaptace stejnojmenného románu Johna Irvinga, či role saxofonisty Vladimíra Ivanova ve snímku Moskva na Hudsonu (1984). Sláva a humor byly u Williamse ovšem vykoupeny úzkostmi a depresemi, jež nakonec vyvrcholily sebevraždou. Za osudem této osobnosti se ohlíží loňský britský dokument Robin Williams – smát se až k slzám. K dokumentu se v týdnu vrátíme samostatným materiálem.
Robin Williams v dokumentárním snímku, foto: archiv ČT
Sobota 25. listopadu, 20:15
Inža – zvukový mistr Ivo Špalj
Dnes zcela kultovní večerníčky o nepraktických kutilech Pat a Mat (1979–2020) či o vnucích dědy Lebedy Jája a Pája (1986–1997). Celovečerní pohádka Karla Kachyni Malá mořská víla (1976), Hřebejkova Šakalí léta (1993) či Kolja (1996) Jana Svěráka. Tyto a mnohé další počiny získaly finální podobu i díky zvukovému mistrovi Ivo Špaljovi, jemuž se říkalo Inža. Tuzemský průkopník stereo zvuku i zvukové dramaturgie se narodil (* 1940) v jihočeských Strakonicích, titul Ing. získal na Českém vysokém učení technickém. Portrét natočila protagonistova dcera – střihačka a režisérka Adéla Špaljová.
Mistr zvuku Ivo Špajl v dokumentárním portrétu, foto: archiv ČT
