Ozářený Cílek. Rushdie píše o druhých i o sobě. Dostojevskij dnešním hlasem. Kupte si můj život

Knižní podzim aneb Výběr knih pro mírně pokročilé a výš

Poster k rubrice Knižní podzim
Knižní podzim III, repro: ČT art

Geolog v ateliérech

Má psavost geologa a spisovatele Václava Cílka (* 1955) nějaké limity? V jeho bibliografii se už není snadné vyznat… Ale bez poťouchlosti: svoji nejnovější knihu esejů Cílek neplánoval, zrodila se takto: „Tyto eseje vznikly během dvou covidových let (tedy až na část stati o severoamerickém skalním umění) a byly určeny pro různé tisky či katalogy, kde nikdy nevyšly. Představují pro mě jeden víceméně souvislý text složený z několika střípků jedné mysli. Všechny byly nejenom promýšleny, ale hlavně žity.“ Co je tedy tématem souboru nazvaného Věci, které září s podtitulem O malých zasvěcencích, podivínech a vizionářích a o tichém bílém proudění starým kosmem? Tématem je autorův vztah k umění, k umělcům a tázání se, proč některé umění působí tak, jak působí, totiž že člověk, který je vnímá, má dojem, že dané dílo září. Při svých úvahách pisatel různě odskakuje, například k přírodním motivům a souvislostem včetně geologie. Není to však kniha teoretická, psaná „od stolu“, nýbrž (pro)žitá. Myšleno je to tak, že podnětem k takovým setkáním a reflexím Cílkovi byla spolupráce se slovenským fotografem a sběratelem umění Ivanem Zubaľem, který jej seznámil s některými dalšími slovenskými výtvarníky. Šest kapitol, z nichž kniha sestává, je však kromě několika osobností slovenské scény věnováno také – a především – umělcům českým: žijícím Petr Niklovi či Františku Skálovi, ale i zesnulým Františku Bílkovi či Alfonsu Muchovi. Na pražském křestu knihy, který proběhl 7. listopadu, ostatně  Nikl a Skála vystoupili.

Obálka knihy Václava Cílka Věci, které září Obálku navrhl a knihu graficky upravil Martin Radimecký, repro: Dokořán

Václav Cílek: Věci, které září

Ilustrace: Petr Nikl, František Skála, Zdeňka Sůvová, Lucie Straková, Ondřej Smeykal. Fotografie: Václav Cílek, Jan William Drnek, Ivan Zubaľ, Michal Bartoš, Jarmila Mucha Plocková, Stanislav Chládek. Dokořán, Praha 2023, 280 stran, 32 stran barevné přílohy, doporučená cena 399 korun.

Velké otázky v malé knize

Ve Spojených státech působící britský fyzik, kosmolog a astrobiolog Paul Davies (* 1946) je schopen jak výsostně odborného výzkumu, tak popularizace vědeckých poznatků. Ostatně česky z jeho početné popularizační bibliografie vyšly knihy Jsme sami? (česky 1996), O čase. Einsteinova nedokončená revoluce (1999), Pátý zázrak. Pátrání po původu života (2001), Kosmický jackpot (2009) a Podivné ticho (2011). Svazek Co žere vesmír? a jiné kosmické otázky je Daviesovým zatím posledním popularizačním titulem, publikoval jej předloni. Ve třiceti krátkých kapitolách a v celkově nevelkém rozsahu autor nastiňuje otázky současné kosmologie. Velmi srozumitelně, včetně vysloveně osobních pasáží, se dotýká času, prostoru, hmoty, vesmíru, trvání, možné existence mimozemských životů a v neposlední řadě toho, zda všechno to, co ve vesmíru probíhá, dává nějaký smysl. Na onen smysl Davies odpovídá tak, že „kdokoliv, kdo se rozhodne zabývat zásadními problémy existence a kosmu“, stane před složitou volbou: buď může „brát vesmír takový, jaký je, jako nevysvětlitelný surový fakt, a věnovat se přitom praktické vědecké práci, nebo si může připustit, že podstata samotného procesu vědeckého bádání se nachází na ještě hlubší racionálního přirozeného řádu.“ Přitom „nemáme žádnou záruku, že lidský intelekt bude vůbec někdy schopen“ přírodu a její řád v úplnosti pochopit.

Obálka knihy Paula Daviese Co žere vesmír? Obálku – s použitím snímku mlhoviny v Orionu z Hubbleova vesmírného dalekohledu – navrhl Michal Puhač, repro: Dokořán

Paul Davies: Co žere vesmír? a jiné kosmické otázky

Překlad Tomáš Nosek. Dokořán a Argo, Praha 2023, 200 stran, doporučená cena 298 korun.

Odešla, zůstala

Před deseti lety zemřela ve Francii Vladimíra Čerepková; pražská rodačka (* 1946) tam odešla v roce 1968. Živila se příležitostnými pracemi, výtvarnou tvorbou a batikováním látek. A psala básně. Od mládí. První sbírka, nazvaná Ryba k rybě mluví, jí vyšla roku 1969 ještě v rodné zemi a zahrnovala poezii z let 1960–1968. Poslední sbírku publikovala před patnácti roky (Zimní derviš). Souborný svazek zahrnuje – pod titulem Knihy básní – všech šest autorčiných sbírek. Vycházejí pospolu poprvé. „Poetika Vladimíry Čerepkové, ve svých počátcích ovlivněná Allenem Ginsbergem a Janem Zábranou, se vyvinula ve zcela osobitý básnický hlas, pro nějž bychom v novodobé české poezii jen stěží hledali obdobu,“ píše v anotaci nakladatelství Torst, které zamýšlí vydat ještě jeden svazek autorčina díla. Ten by měl zahrnovat básně publikované časopisecky, texty z pozůstalosti, Čerepkové scénáře a také rozhovory, které poskytla. Portrét této pozoruhodné osobnosti se snažila načrtnout Alice Horáčková v kolážovitě pojaté knize Vladimíra Čerepková. Beatnická femme fatale, kterou vydalo Argo v roce 2014. Za ukázku z Knih básní jsme zvolili bezejmenný text ze sbírky z roku 1991, která ostatně nese název Bez názvu.

K době ke které přicházíme
se svět zmenší a zvětší
bude bezbarvě barevný
a bez spánku spát
umírat ožívat

Obálka Knihy básní Vladimíry Čerepkové Knihu graficky upravil Jakub Krč ze studia Lacerta, repro: ČT art

Vladimíra Čerepková: Knihy básní

Uspořádal a ediční poznámku napsal Jan Šulc. Torst, Praha 2023, 362 stran, doporučená cena 399 korun.

Poznej svého autora

Několik desítek textů rozdělených do čtyř částí obsahuje tato v originále předloni vydaná kniha esejů jednoho z nejproslulejších spisovatelů současnosti, Salmana Rushdieho (* 1947). Jazyky pravdy, jak se pětisetstránkový svazek jmenuje, shrnují autorovy eseje z let 2003 až 2020. V kvartetů textů, které tvoří první část, se Rushdie zamýšlí nad významem příběhů jako takových v lidské kultuře. Druhá část přináší texty, které indicko-britský spisovatel napsal o některých jiných literárních autorech a dílech, například o Philipu Rothovi, Samuelu Beckettovi, Haroldu Pinterovi, Hansovi Christianu Andersonovi; ale přibližuje tu třeba i své osobní setkání s Garcíou Márqeuzem. Třetí část obsahuje příspěvky, v nichž Rushdie vystupuje z literatury do veřejného prostoru, mluví o pravdě, svobodě a nesvobodě, o politice, angažovanosti. Některé z nich napsal pro Mezinárodní PEN klub, některé proslovil, když mu byl udělen čestný doktorát. A ve čtvrté části se Rushdie obrací ke světu výtvarného umění a vizuality vůbec, je tu kupříkladu text o slavném brazilském fotografu Salgadovi. Tomuto zacílení se pak vymykají úplně poslední dva texty knihy. Jeden se jmenuje Pandemie: osobní zkušenost s koronavirem, druhý je pak tvořen autorovými lapidárními odpověďmi pro časopis Vanity Fair, když mu položil takzvaný Proustovský dotazník.

Obálka knihy Salmana Rushdieho Jazyky pravdy Obálku navrhl a knihu graficky upravil Martin Svoboda, repro: Paseka

Salman Rushdie: Jazyky pravdy. Eseje 2003–2020

Přeložila Martina Neradová. Paseka, Praha 2023, 512 stran, doporučená cena 489 korun.

Dvořákův Dostojevskij

Proč upozorňovat na bůhvíkolikáté české vydání Dostojevského Zločinu a trestu, jednoho ze stěžejních románů druhé poloviny devatenáctého století? No proto, že tohle je první vydání překladu rusisty (a také komentátora Českého rozhlasu) Libora Dvořáka. Pořídil jej pro Knihovnu klasiků nakladatelství Odeon, kterou tvoří nové překlady klasických děl světového písemnictví, přičemž mezi tituly převažují prozaická díla předtím již do češtiny nejednou převedená. Redaktor Jindřich Jůzl totiž soustavně usiluje o to, aby vybraná díla „mluvila“ současnou češtinou nikoliv ve smyslu nějakého „cool“ slovníku, nýbrž bez archaismů, s ohledem na aktuální stav spisovaného jazyka. Není to první Dostojevskij, kterého Libor Dvořák pro Knihovnu klasiků přeložil: v roce 2013 v edici vyšly „jeho“ Bratři Karamazovi, v roce 2020 Dvořákův nový překlad Idiota.

Obálka nového překladu Zločinu a trestu od F. M. Dostojevského Autorem grafické úpravy knihy je Zdeněk Ziegler (jeho minimalismus se projevuje i na obálce následující knihy dnešní nabídky – Obyčejné neřesti), repro: Euromedia Group – Odeon

Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest. Tomájn v šesti částech s epilogem

Přeložil Libor Dvořák. Euromedia Group – Odeon, Praha 2023, 672 stran, doporučená cena 799 korun.

Není těžké chovat se neřestně

Univerzitní nakladatelství Karolinum nejprve spustilo edici Myšlení současnosti, to se psal rok 2017. V posledních dvou letech k ní v příbuzné grafické podobě, jejímž autorem je (letos v dubnu zesnulý) Zdeněk Ziegler, přibyly další tři edice: Středověké myšlení, Dějiny politické filozofie a Etika. V posledně jmenované řadě jsou dostupné zatím dvě práce. Vloni vyšla kniha anglického filozofa Simona Blackburna Etika. Velmi stručný úvod. Nedávno k ní přibyla studie Obyčejné neřesti americké filozofky a politické teoretičky Judith N. Shklarové (1928–1992); narodila se v Rize v židovské rodině, která v roce 1941 z Evropy uprchla. Obyčejné neřesti autorka publikovala roku 1984 a titulní pojem, který převzala od esejisty Montaigneho, definuje nejstručněji takto: „Obyčejné neřesti jsou jednáním, na jaké jsme všichni zvyklí. Nic úchvatného či nevšedního,“ píše Shklarová „Krutost, pokrytectví, snobství, proradnost a misantropie mají něco společného: jsou zároveň osobní i veřejné. Krutí jsme k dětem i k politickým nepřátelům; pokrytectví lze sledovat kdekoliv, doma i na veřejnosti; snobství je soukromé, ale v zastupitelské demokracii má vážné ideologické důsledky; a své osobní přátele nezrazujeme o nic méně než politické spojence – proto jsou si láska a válka tak podobné.“ Shklarová pak v pěti oddílech postupně analyzuje právě krutost, pokrytectví, snobství, proradnost a misantropii. Činí tak za pomoci literárních a filozofických děl, ale i vhledů do politiky evropské a samozřejmě americké. Hodnotově jsou Obyčejné neřesti obranou liberalismu, který je ohrožován relativismem a lhostejností.

Obálka knihy Obyčejné neřesti Autorem grafické úpravy knihy je Zdeněk Ziegler (jeho minimalismus se projevuje i na obálce předchozí knihy dnešní nabídky – Zločin a trest), repro: ČT art

Judith N. Shklarová: Obyčejné neřesti

Přeložili Daniela Theinová a Karel Thein. Karolinum, Praha 2023, 294 stran, doporučená cena 420 korun.

Najít odvahu sejít do podsvětí

Jednu edici klasických, konkrétně beletristických děl jsme tu dnes již zmínili (v anotaci Zločinu a trestu). Nakladatelství Portál, zaměřené především na psychologii a příbuzné disciplíny, před časem založilo edici Klasici. Publikuje v ní buď reedice důležitých titulů daných oborů nebo i jejich první česká vydání. Práce vlivného amerického psychologa Jamese Hillmana (1926–2011) Sny a podsvětí se v češtině objevuje po téměř čtvrtstoletí (poprvé ji Portál publikoval roku 1999, dvacet let po originálu; celkově je do češtiny přeloženo sedm Hillmanových knih). Jako absolvent Institutu C. G. Junga v Curychu autor samozřejmě při výkladu snů nemůže Freuda a Junga pominout, naopak vede s nimi téměř nepřestajný dialog s tím, že svůj přístup ke snům opírá o mytologické, imaginativní, poetické obrazy; sny podle něho často souvisejí se „stínem“ člověka, s podsvětím, se smrtí. Zhruba dvě třetiny knihy tvoří teoretický výklad, závěrečnou třetinu Hillman vyčlenil pro relativně praktický výklad některých snových motivů.

Obálka knihy Sny a podsvětí Obálku navrhla Kateřina Tvrdá s použitím ilustrace z fotobanky Shutterstock, repro: Portál

James Hillman: Sny a podsvětí

Přeložila Hana Kašparovská. Portál, Praha 2023, 272 stran, doporučená cena 419 korun.

Chcete mě?

Zásadní postavou moderní japonské literatury je Jukio Mišima (1925–1970). Plodný tvůrce, z jehož díla byl do češtiny přeložen zatím zlomek. Angažovaný občan, který při svých veřejných vystoupeních „rozséval“ nacionalistické ideje a rozhodně se stavěl proti „bezbrannému“ pojetí japonské státnosti; země se totiž po druhé světové válce, v níž utrpěla tvrdou porážku, v podstatě zřekla armády. Mišima, jenž praktikoval i bojová umění, si založil soukromou „armádu“ a svůj život ukončil tak, že 25. listopadu 1970 vnikl do hlavní kanceláře Japonských sil sebeobrany (nejde de facto o klasické ozbrojené síly), pronesl vášnivý projev a spáchal rituální sebevraždu seppuku. O autorské plodnosti svědčí mimo jiné fakt, že kromě rozsáhlých literárních děl publikoval na dvě desítky – jak tomu říkal – „drobných děl“ typu seriálový román či novela. Posledním takovým jeho textem je Život na prodej, který nejprve v roce 1968 na pokračování tiskl časopis Playboy Šúkan a posléze byla próza vydána knižně. Je to docela výstřední kus čítající dvě stovky stran naporcovaných do pětapadesáti kapitol. Mladý úředník se neúspěšně pokusí o sebevraždu. Hledá tedy jinou cestu ke smrti. V tokijském bulvárním deníku zveřejní inzerát s nabídkou svého života. Začínají mu chodit bizarní nabídky. „Život na prodej je vlastně existencialistický thriller, který místy s černým humorem paroduje horory a špionážní romány, zesměšňuje mezinárodní zločinecké syndikáty a pohrává si s přímočarými odkazy na detaily z populárních filmů své doby,“ píše v doslovu překladatel knihy Jan Levora. Vázaný svazek uzavírá několik stran vysvětlivek pro lepší orientaci v japonských reáliích.

Obálka knihy Život na prodej Obálku navrhlo Studio Bukr, repro: ČT art

Jukio Mišima: Život na prodej

Přeložil a doslov napsal Jan Levora. Argo, Praha 2023, 240 stran, doporučená cena 388 korun.

Související