Foglar, zapisovatel počasí. Román o šikaně. Sychravo s Elsou Aids. Nechtějte cestovat s Bestií

Knižní podzim aneb Výběr knih pro mírně pokročilé a výš

Poster k druhému dílu rubriky Knižní podzim
Knižní podzim II, repro: ČT art

S Foglarem den po dni

Nádherně vypravený, Martinem T. Pecinou graficky „vymazlený“ svazek, dá se říct ideální dárek – tedy pro vyznavače děl a osobnosti spisovatele Jaroslava Foglara (1907–1999). Jde o první svazek výboru z autorových deníků; tento obsahuje zápisky z let 1920–1937. Dvacátá léta jsou zastoupena skromně, pravé deníkové hody začínají v knize rokem 1934, běží den co den, pokaždé začínají lapidární zprávou o počasí. S touto železnou pravidelností pokračují až do pátku 31. prosince 1937. V tu dobu se počínala autorova spisovatelská dráha a v záznamech jsou ohlasy na Foglarovu publikační činnost samozřejmě přítomny. Zápisky jsou obohaceny o unikátní obrazový materiál (fotografie, reprodukce plakátů, dokumentů, kreseb, kronik nebo časopisů) sestavený Romanem Šantorou, který rovněž připojil kalendária pro lepší orientaci v dobovém kontextu vázaném k Foglarovi.

Obálka výboru z Foglarových deníku Celý den drobně prší Autorem grafické úpravy Foglarových deníků je Martin T. Pecina, repro: ČT art

Jaroslav Foglar: Celý den drobně prší. Výbor z deníků 1920–1937

Ediční příprava Jan Šulc. Obrazový doprovod sestavil a přehledové texty napsal Roman Šantora. Ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara vydalo nakladatelství Albatros, Praha 2022 (fakticky 2023), 584 stran, doporučená cena 749 korun.

Půjdou šikanovaní do nebe?

Uznávaná současná japonská spisovatelka a blogerka Mieko Kawakami (* 1976) bylo pro nás objevena předloni, když zde vyšel její objemný román z roku 2019 o některých aspektech ženského údělu Prsa a vajíčka.  O deset let dříve publikovala prózu Nebe; její překlad se objevil před několika měsíci (obě knihy převedla Klára Macúchová). Vypravěčem Nebe je čtrnáctiletý chlapec, jenž kvůli své oční vadě má přezdívku Šilhavec a ve škole je vystaven šikaně. Osamělec a outsider však nalezne spřízněnou duši, spolužačku Kodžimovou, která původně rovněž byla obětí šikany. Vzájemnou komunikací si dodávají sílu a hledají smysl svého postavení, spatřují v něm jistý typ mučednictví. Existuje však takové nebe, či nikoliv? „Kawakami je nejsilnější v popisech dětského násilí a zároveň dokáže ukázat, co násilí s obětí dělá. Z některých scén přímo mrazí, třeba když Šilhavce spolužáci nutí jíst křídu a zapíjet ji splašky,“ napsal v recenzi pro Seznam Zprávy spisovatel Marek Torčík. „Jinde mu na hlavu nasadí vyfouknutý míč a hrají s ním fotbal. Chlapec ve svém okolí nemá žádné přátele a autorka tenhle pocit samoty ještě umocňuje tím, že nevěnuje téměř žádnou pozornost popisům jeho okolí. Jazyk románu totiž díky hrdinově vadě zraku závisí spíš na jeho vnitřních pochodech. Jde o strohý záznam pocitů a bolestí.“

Obálka knihy Nebe od Mieka Kawakamiho Obálku navrhl Ivan Brůha a použil při tom fotografii Takako Noel (Picador Art Department), repro: Euromedia Group – Odeon

Mieko Kawakami: Nebe

Přeložila Klára Macúchová. Doslov napsala Veronika Abbasová. Euromedia Group – Odeon, Praha 2023, 224 stran, doporučená cena 179 korun.

Jakub Deml už tolik „necvičí“

Když vyšel vloni na jaře šestý svazek Sebraných spisů Jakuba Demla, nesl název V Sokole a v Tasově.  Když letos následoval svazek sedmý, titul je „obrácený“ – V Tasově a v Sokole. Zatím předešlý soubor zahrnoval autorovy texty z let 1923–1925, tento přináší jeho publikace z roku 1926, v nichž se katolický autor již odklání od sokolského hnutí, k němuž se v předešlých letech dost překvapivě přimkl a hojně o něm psal. V knihách Tepna, Hlas mluví k slovu a Mohyla, které sedmý svazek spisů obsahuje, se Deml obrací ke světu svých předků a k rodnému kraji. Kromě toho v textech – jak je pro něj typické – mnohé komentuje. Tak třeba: „Jestliže v Rusku je bolševismus možným, nestačí obviňovati několik Židů: je vinen jedině národ, který svými neřestmi a svou nekázní bolševism zplodil. Pročpak se vši nedají do lidí čistotných? (…) Nedávejte vinu ani carovi, to je výmluva lenochů a zbabělců. V té příčině věřím Buddhovi, který učí: ‚Tvorové jsou majiteli svých činů, dětmi svých činů, příbuznými svých činů, útočištěm svých činů. Činy rozlišují lidi na nízké a vysoké.‘ A já bych dodal: na svobodné a porobené!“ – Protože jde o spisy připravované pro akademické nakladatelství, svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, reprodukce ilustrací a obálek původních vydání.

Knihu včetně obálky graficky upravil Jakub Krč ze studia Lacerta, repro: Academia

Jakub Deml: V Tasově a v Sokole. Sebrané spisy VII

K vydání připravili Martin C. Putna, Záviš Šuman a Jakub Vaníček. Doslov Martin C. Putna, ediční poznámka Jakub Vaníček. Academia, Praha 2022 (fakticky 2023), 512 stran + 16 stran barevné obrazové přílohy, doporučená cena 650 korun.

Ještě o tom postmodernismu

Studie kanadské literární teoretičky Lindy Hutcheonové (* 1947) Poetika postmodernismu. Historie, teorie, beletrie vyšla v originále poprvé již před pětatřiceti lety. Že se na ni v češtině dostalo až letos sice není na první pohled up to date, v devadesátých letech tu byl totiž celý koncept postmodernismu diskutován hojněji i vášnivěji než dnes, nicméně nakládání s pojmem postmodernismus samozřejmě trvá a dodnes pak vychází najevo, jak různé jsou představy o něm a co kdo pod ten termín zahrnuje. „Tato studie není ani obhajobou, ani dalším znevažováním kulturního podniku, který umanutě nazýváme postmodernismem. Nenajdete v ní nic o radikální revoluční změně ani apokalyptické kvílení o úpadku Západu za pozdního kapitalismu,“ předesílá autorka. Kromě teoretických konceptů nemohou stranou její pozornosti zůstat konkrétní literární díla například Umberta Eca, Salmana Rushdieho, Edgara Lawrence Doctorowa. Anglista Ladislav Nagy pak v doslovu řadí práci Lindy Hutcheonové do kontextu západního uvažování o literatuře na konci minulého století.

Knihy z edice Limes graficky upravuje Jan Šerých, repro: ČT art

Linda Hutcheonová: Poetika postmodernismu. Historie, teorie, beletrie

Přeložila Markéta Musilová, doslov napsal Ladislav Nagy.
Karolinum, Praha 2023, 384 stran, doporučená cena 450 korun.

Švédova dramatická osma

Osm her švédského dramatika, prozaika, filmového scenáristy a esejisty Pera Olova Enquista (1934–2020). Jeho texty byly nejednou uvedeny i na českých jevištích, viz tituly Noc tribádek, Ze života žížal, V hodině rysa, Obrázkáři, Blanche a Marie, Faidra. První ze jmenovaných her Enquistu coby dramatikovi založila mezinárodní věhlas – s drsným humorem v ní vykreslil vztah spisovatele Augusta Strindberga k ženám; Noc tribádek publikoval v roce 1975, již o dva roky později byla hra přeložena do češtiny. Na textu Obrázkáři (1998) spolupracoval se slavným Ingmarem Bergmanem; Enquist pak roku 1999 osobně zhlédl tuzemskou premiéru Obrázkářů v pražském Divadla Komedie (v režii Michala Dočekala). Kromě her, jež u nás byly již uvedeny a jejichž překlady prošly pro tuto knižní edici revizí, kniha obsahuje dvě hry dosud nepřeložené – Magický kruh (kritický pohled na praktiky Komunistické strany Dánska) a autorskou adaptaci Čechovova dramatu Tři sestry nazvanou Tři sestry, teď staré. Závěr souboru, jenž je 19. svazkem edice Divadelní hry, která pro milovníky divadelní literatury přináší perfektně zpracované texty, patří doslovu z pera Enquistova věrného překladatele Zbyňka Černíka a soupisu inscenací Enquistových her na českých jevištích.

Obálka souboru her Per Olova Enquista Obálku navrhl a knihu graficky upravil Egon Tobiáš, pro obálku využil fotografii od Zbyňka Černíka, repro: ČT art

Per Olov Enquist: Hry

Přeložili Zbyněk Černík a František Fröhlich. Doslov a ediční poznámku napsal Zbyněk Černík. Institut umění – Divadelní ústav, Praha 2023, 472 stran, doporučená cena 380 korun.

Býval to Jeruzalém Evropy

Širší česká veřejnost vzala v potaz význam města Lvov až poté, co Rusko vloni v únoru napadlo Ukrajinu: do této západoukrajinské metropole, jejíž počet byl před ruskou invazí něco málo sedm set tisíc obyvatel, se z východnějších částí krajiny stahovaly z bombardovaných a okupovaných zón stovky tisíc lidí. Kniha německého historika a publicisty Lutze C. Klevemana (* 1974) o tomto městě nevznikla jako rychlá a konjukturální reakce na novou pozornost, jež na Lvov byla vloni upřena. Originál totiž vyšel v roce 2017. Kleveman napsal pro český překlad krátkou předmluvu, datovanou letošním lednem, v níž osvětluje, že do Lvova se vypravil po anexi Krymu v roce 2014 a rozhodnutí napsat o městě knihu padlo při bohoslužbě za tři západoukrajinské vojáky, kteří padli v bojích na Donbase, jež se tehdy rozhořely. Lvov byl založen roku 1256, ovšem Klevemanova živě, místy publicisticky psaná práce vypráví příběh moderní metropole: od časů, kdy město spadalo pod habsburskou říši až po současnost. Mezi dvěma světovými válkami byl Lvov označován za Jeruzalém Evropy, v němž společně existovali Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Druhá světová válka tento multikulturalismus pohřbila. Lutz C. Kleveman se při líčení nevyhýbá ukrajinskému nacionalistickému hnutí v čele se Stepanem Banderou, jehož byl Lvov centrem.

Publikaci o Lvově graficky upravil Karel Koutský, repro: ČT art

Lutz C. Cleveman: Lvov. Zapomenutý střed Evropy

Přeložil Petr Dvořáček. Argo, Praha 2023, 352 stran, doporučená cena 498 korun.

Ztráty a nálezy Elsy Aids

Lapidární, oproštěný smutek v textech spisovatele publikujícího pod pseudonymem Elsa Aids (* 1981) je v současné české literatuře nezaměnitelný. Nejnověji je formulován v básnické sbírce Lazarská v zimě a jiné básně. Obrazy z obchodních a skladových zón, od benzinových pump, od ubytoven, ze sídlišť, z pražské periferie, ale i z centra metropole, vždyť titulní Lazarská ulice leží právě v něm (a propos: mezi prosincem 2005 a dubnem 2011 mělo přilehlé Divadlo Komedie na repertoáru inscenaci Vodičkova-Lazarská. Příběhy nalezené na ulici). Obrazy rovněž privátního charakteru, z ložnice, koupelny, vzpomínky na vztahy a hezčí časy. Pro představu několik veršů z básně Hotel Slánka:

Jdu sám po proudu Berounky,
cestou mě provází odkvetlý zlatobýl.
Je listopad a svět se zdá spletitý,
Strávený, a přece vlídný.

Než dojdu do Černošic,
spustí se déšť.
Osychám na baru hotelu Slánka,
kam se dřív jezdilo na levné líbánky.

I já jsem tam spal.
Teď tu bydlí Ukrajinci
a touha, ta sezónní květina,
vadne už v recepci.

Obálka knihy Elsy Aids Lazarská v zimě a jiné básně Knihy Elsy Aids graficky upravila značka Nusle, repro: Fra

Elsa Aids: Lazarská v zimě a jiné básně

Fra, Praha 2023, 76 stran, doporučená cena 179 korun.

Bestie projíždí Mexikem

Co nebo kdo je onou Bestií, která figuruje v titulku knihy Bestie. Na migrantech nesejde salvadorského novináře Óscara Martíneze (* 1983)? Tak se označuje nákladní vlak, na jehož střeše se migranti prchající před násilím ve středoamerických zemích (v Guatemale, Hondurasu či Salvadoru) snaží projet Mexikem a dostat se do Spojených států. Migranti jsou ovšem v Mexiku unášeni, vydíráni, zabíjeni, ženy znásilňovány. Autor nejprve v předmluvě, a pak v konkrétním reportážním vyprávění dokumentuje rozklad mexického státu, který na svém území nechá v zásadě beztrestně působit bandy, pro něž jsou migranti lovná zvěř. Úřady s bandami mnohdy spolupracují. Děje se to tiše, stranou pozornosti. Martínez několik takových cest s migranty absolvoval. Jeho kniha vyšla v dnes již zavedené a uznávané české edici Prokletí reportéři slovenského nakladatelství Absynt, přičemž v případě Martinéze má přívlastek „prokletý“ hořkou příchuť: autor několika novinářských cen čelil mnoha výhrůžkám a s rodinou byl nucen žít v režimu zvláštní ochrany.

Obálka knihy Bestie. Na migrantech nesejde Obálku navrhli Pavlína Morháčová a Michal Lašán a použili fotografii Sandyho Huffakera / Getty Images, repro: ČT art

Óscar Martínez: Bestie. Na migrantech nesejde

Přeložil Michal Špína. Absynt, Žilina 2023, 328 stran, doporučená cena 399 korun.

Související