Mafie je na postupu. Jímá vás mozková mlha? Dvakrát o úbytku svobod. Kissingerova šestice

Chobotnice se má čile k světu

Francouzský historik a spisovatel Jacques de Saint Victor (* 1963) byl do letoška na zdejším trhu přítomen jediným titulem, historickým románem Mademe du Barry. V roce 2012 autor zveřejnil historickou práci (poznámkový aparát čítá 855 položek!) Neviditelná moc. Mafie a stát v moderních evropských demokraciích. Vzápětí od Francouzské akademie získala cenu za nejlepší esejistickou knihu roku. Nyní ji můžeme číst v češtině. Svazek má tři části. První sleduje „zrod mafiánské moci“ od počátku 19. století do druhé světové války s důrazem na italské území. Druhá zahrnuje období 1945–1989, nese název Promarněné šance sociálního státu a i tady hraje prim Itálie, ale autor zmiňuje i souvislosti americké či francouzské. Ve třetí části, nazvané Blažená globalizace aneb Triumf kořistnického smýšlení, se sledované území rozšiřuje: Jacques de Saint Victor píše o sovětské a ruské mafii, o rozkvětu mafie na evropském kontinentě i o chobotnicovém rozpínání se mafiánských praktik po světě vůbec.

Obálku navrhla Eliška Fenclová a využila pro ni fotografii z losangeleského obchodu s alkoholem z roku 1933, Everettova kolekce, archiv Shutterstock, repro: Maraton

Jacques de Saint Victor: Neviditelná moc. Mafie a stát v moderních evropských demokraciích

Přeložil Martin Pokorný. Maraton, Praha 2023, 360 stran, doporučená cena 458 korun

Chceš být rychlejší? Zpomal

Originál této knihy americké klinické psycholožky Jill P. Weber (* 1973) se v nabídce objevil vloni v říjnu; netrvalo dlouho a stala se dostupnou i v češtině. Zkušená popularizátorka, spolupracující s předními americkými médii, titulní termín své práce, tedy „mozková mlha“, vykládá jinak, než se s ním nakládalo v tuzemských médiích, kde se ujal jako pojmenování stavu, který někteří lidé pociťují po prodělání covidu. Weber píše: „Mozková mlha způsobená stresem je něco jiného než zamlžení mysli, jehož příčinou jsou různá onemocněn a neurologické poruchy, například Alzheimerova choroba či demence, nebo neurologické poruchy po operaci, v těhotenství nebo po prodělání covidu. Je to tím, že mozková mlha způsobená stresem není důsledkem žádného onemocnění. Její příčinou je stres v okolí a způsob, jakým na něj reagujete.“ Autorka v deseti kapitolách probírá různé aspekty fungování mysli a jak s nimi pracovat. Kniha je to velmi praktická. Její základní rada by se dala formulovat asi takto: Chceš-li rychleji a lépe myslet, zpomal ve svých aktivitách, méně se rozptyluj.

Obálku navrhla Kateřina Tvrdá a využila pro ni ilustraci z fotobanky Shutterstock, repro: Portál

Jill Weber: Mozková mlha. 10 způsobů, jak ji rozfoukat

Přeložila Linda Bartošková. Portál, Praha 2023, 160 stran, doporučená cena 299 korun.

Život je boj

Nová sbírka originálního zjevu současné české literatury, Daniela Hradeckého (* 1973). Sestává ze dvou oddílů ve formě básnických skladeb – rozsáhlejší Na cvičišti a Bojiště. Osobní a politické je zde po způsobu slitiny přítomno v nedělitelné jednotě, vyřčeno v nezaměnitelné Hradeckého striktní a sarkastické dikci, přece něčím značně melancholické (sepsáno to bylo předloni v Horních Beřkovicích, dle všeho v tamní psychiatrické nemocnici). Na ukázku několik veršů:

Bylo to za časů krále cvrčka, otec láteřil,
obviňoval z nepřízně počasí hlavu státu,
na tento gag se děti obzvlášť těšívaly.
Pak jsme se naučili mluvit, počítat a psát,
abychom spolu vůbec vydrželi, abychom
spolu vůbec mohli vést účetní spory,
abychom se vůbec měli jak dohodnout
na bezdětnosti s ohledem na výsledek voleb.
Prababička přišla o vlasy na parníku
cestou do Ameriky, dochoval se o tom
fotografický portrét, rovněž praděd
se usmívá na svůj bankrot, umíraje
v garáži, zamřížovaný výpletem
vlastnoručně zrobených proutěných židlí.

Knihu graficky upravil a ilustracemi vybavil Jan Čumlivski, repro: Větrné mlýny

Daniel Hradecký: Na cvičišti. Bojiště

Ilustrace a grafická úprava Jan Čumlivski. Větrné mlýny, Berno 2023, 72 stran, doporučená cena 249 korun.

O čem se (ne)mluví

Kniha Akademické svobody ve věku konformity britské akademičky Joanny Williamsové vyšla v originále v roce 2016. Od té doby se téma akademických svobod – velmi zjednodušeně řečeno: co se „může“ a „nemůže“, co se sluší a nesluší říkat a psát – stalo ještě exponovanější a mnohem citelněji je přítomné rovněž v českém univerzitním i obecně kulturním prostředí. Autorka primárně vychází z britské vysokoškolské reality, jak se formovala především po druhé světové válce, ale permanentně uvažuje v širších souvislostech jak společenských, tak intelektuálních. Z naší zkušenosti je kniha užitečná tím, že jednak nabízí antiprogresivistickou perspektivu, která je dnes v defenzivě, jednak poskytuje poměrně obsáhlý popis – samozřejmě z pohledu autorky – k jakému procesu a proč v posledním zhruba půlstoletí ve věci akademických svobod v západním světě došlo.

Obálku zpracoval Jiří Franc podle grafického návrhu Terezy Pavelkové ze Studia Marvil, repro: Academia

Joanna Williamsová: Akademické svobody ve věku konformity. Jak čelit strachu z poznání

Přeložil Jiří Beránek. Academia, Praha 2022 (fakticky 2023), 232 stran, doporučená cena 365 korun.

Umění pojmenovat umění

Estetik Ondřej Dadejík (* 1973), přednášející na Univerzitě Karlově a na Jihočeské univerzitě, v knize Na okrajích umění přepracoval a do souboru scelil své statě publikované v posledních zhruba deseti letech. Zajímá ho, jak se zejména ve 20. století vyvíjela estetika jako disciplína, jak definovala umění, ale také to, jak se proměňovaly představy veřejnosti o tom, co je umění a co jím není a proč. Publikaci autor otevírá připomenutím soudního sporu Constantin Brâncuși vs. Spojené státy americké, v němž rumunsko-francouzský sochař vedl při s vládou USA, zda jeho dílo Letící pták je uměleckým předmětem, nebo technickým výrobkem. Stalo se tak roku 1926 poté, co si plastiku zakoupil slavný americký fotograf Edward Steichen, poslal si ji do domovských USA, ovšem celníci Letícího ptáka nepovažovali za umělecké dílo (nelíbilo se jim), nýbrž za průmyslový výrobek a vyměřili clo. Soud nakonec rozhodl, že umění nemusí zahrnovat realistickou reprezentaci přírody, nýbrž může být zhmotněním abstraktního pojmu (v tomto případě šlo o „útěk“). A takových „okrajů“ je Dadejíkova kniha, protkaná černobílými reprodukcemi, plná.

Obálku navrhl Michal Puhač s využitím obrázku Amonit od Andere Seite Studia, repro: Dokořán

Ondřej Dadejík: Na okrajích umění. Kapitoly z rozostřené hranice mezi uměním a životem

Dokořán a Jihočeská univerzity, Praha a České Budějovice 2022 (fakticky 2023), 264 stran, doporučená cena 349 korun.

Amerika téměř reálná?

Americká prozaička hongkongského původu Celeste Ng (* 1980) dosud publikovala tři romány a všechny vyšly nedlouho po vydání originálu v českých překladech v nakladatelství Odeon (Vše, co jsme si nikdy neřekli, 2016; Ohníčky všude kolem (2017). Nedávno na pulty dosedl autorčin loňský titul Naše ztracená srdce. Je v zásadě situován do současné Ameriky, ale jisté společenské aspekty jsou „protaženy“ do dystopie. Občané asijského původu jsou dle zákonů, jež vstoupily v platnost, vystaveni pronásledování. Ale obdobně jsou stíhání i ti Američané, kteří proti této diskriminace vystupují. V těchto poměrech se odehrává příběh dvanáctiletého Noaha, který žije pouze s otcem, neboť matka čínského původu od rodiny odešla, nestýkají se, nicméně matka jej osloví tajemným dopisem s kresbami. A chlapec, jemuž se říkalo Ptáček, začne více poznávat a pozvolna lépe chápat panující svět kolem sebe… Amerikanistka Hana Ulmanová svoji recenzi v Respektu zakončila takto: „Na rozdíl od předchozích, neokázale napsaných knih s důrazem na detail je přitom autorčin styl tentokrát mnohem lyričtější, možná i proto může popis utahujících se šroubů a záblesků naděje občas působit didakticky. Minimálně zámořské publikum však má za to, že autorka nijak nepřehání. Podle Stephena Kinga, který román recenzoval pro The New York Times, je kniha nepříjemně blízko reality: je portálem do světa, který se den ode dne víc podobá tomu našemu.“

Obálku navrhl Ivan Brůha, repro: Euromedia Group – Odeon

Celeste Ng: Naše ztracená srdce

Přeložila Jana Kunová. Doslov napsala Johana Klusek. Euromedia Group — Odeon, Praha 2023, 328 stran, doporučená cena 399 korun.

Kissinger o osobnostech v dějinách

Asi vůbec nejvlivnější světový politolog – Američan německého židovského původu Henry Kissinger – letos oslavil sté narozeniny. O důvod víc, aby pražský Prostor, který publikoval už nejednu autorovu práci (a to třeba i v několika vydáních), zprostředkoval pod názvem Umění politické strategie. Šest vůdčích postav moderního světa autorovu loňskou knihu Leadership: Six Studies in World Strategy. Jestliže Luigi Pirandello před sto lety napsal divadelní hru Šest postav hledá autora, tak Kissinger si vybral šest osobností, které hledaly politická řešení složitých společenských problémů. Na jejich dráze sleduje podoby a proměny politického uvažování. Těmi osobnostmi jsou první poválečný kancléř Německa Konrad Adenauer, poválečný prezident Francie Charles de Gaulle, prezident Spojených států amerických v letech 1969–1974 Richard Nixon, egyptský prezident z let 1970–1981 Anvar as-Sádát, zakladatel Singapuru Li Kuang-jao a britská premiérka z let 1979–1990 Margaret Thatcherová. Kissinger všech šest státníků osobně poznal. Ke konci knihy tvrdí, že všichni z nich dospívali v éře takzvané hloubkové gramotnosti, kdy bylo v určitých kruzích pravidlem a svým způsobem povinností vyrovnávat se, co se vzdělání týče, s rozsáhlými texty. V dnešní éře obrazů je pro politiky těžší, tvrdí autor, rozvinout v sobě vůdčí schopnosti založené na promýšlení vizí, neboť jsou pod tlakem sociálních médií, a ta je táhnou k bezprostřednosti, intenzitě, polarizaci a konformitě.

Knihu graficky upravil Toman Desing, pro obálku byla použita fotografie, na níž jsou Henry Kissinger s prezidentem USA Richardem Nixonem ve Washingtonu 16. září 1972; repro: Prostor

Henry Kissinger: Umění politické strategie. Šest vůdčích postav moderního světa

Přeložil Martin Pokorný. Prostor, Praha 2023, 552 stran, doporučená cena 697 korun.

Kniha o knihách

Když tedy knižní čtvrtek, tak i kniha, která dává nahlédnout, jak knihy vznikají, respektive jak je jim pomáháno na svět. Jak se vyhledávají tituly? Jak se pracuje s autory či s překladateli? Jak se projevují osobní preference a kontakty? Tyto a mnohé další aspekty redaktorské profese v souboru osobních vzpomínek/vyznání/statí/esejů nazvaném Neviditelné řemeslo přibližují například Miroslav Balaštík (z nakladatelství Host), Petra Diestlerová (Euromedia Group), Joachim Dvořák (Labyrint), Petr Onufer (Argo) nebo Jindřich Jůzl (Odeon).

Obálku navrhl Vojta Sedláček, repro: Paseka

Jakub Sedláček a kolektiv: Neviditelné řemeslo. Tajemství redakční práce

Uspořádal a k vydání připravil Jakub Sedláček. Ilustroval Lukáš Fibrich. Paseka, Praha 2023, 304 stran, doporučená cena