Vydejte se na pouť komiksovou Prašinou. Pozor však na žháře a developery

Komiksové vyprávění Prašina. Křídový panáček je na zdejší české poměry neobvykle rozdělen do sedmi útlých sešitů, které jsou prvním příspěvkem do většího projektu nazvaného Prašina. Kroniky. Každý ze sešitů Křídového panáčka má čtyřiadvacet stran a vycházely od loňského dubna do letošního února. Scénáře se ujal sám Matocha a kresbu obstaral jeden z nejperspektivnějších českých kreslířů Karel Osoha, který se podílel třeba na výborném zpracování Návratu krále Šumavy a jenž rovněž vybavil ilustracemi původní Matochovy romány.

Sledovat debatu

Prašina. Křídový panáček se odehrává dva roky po událostech popsaných v knižní sérii. V popředí nestojí dobře známí románoví hrdinové, nýbrž mladík Vašek, který v Prašině sice nevyrostl, čtvrť mu přesto přirostla k srdci, když se do ní přistěhoval. Jenomže Prašina se začíná měnit. Do dříve odříznutého prostoru proniká okolní svět, nad křivolakými uličkami ční jeřáby, přestavba je v plném proudu a původní obyvatelé trnou, co se stane s jejich čtvrtí i s jejich domovy.

Napjatý klid pukne ve chvíli, kdy maskovaný muž zapálí pomocí lucerny obchodní dům. Záhy žhář začne řádit po celé Prašině, přičemž po sobě zanechává křídou nakreslené panáčky. Pro Vaška je nastalá situace o to peprnější, že se jej po smrti matky ujal strýc, který pracuje pro policii, kam čas od času vezme na brigádu i svého synovce – a Vašek si tak musí vybrat, na které straně bude stát. Je totiž jasné, že se zde začíná rýsovat střet mezi starým a novým světem, mezi původními obyvateli Prašiny a těmi, již neváhají pokácet starou lípu, aby mohli postavit podzemní parkoviště. Nad aktéry se vznáší otázka: Co s tím vším zmůže běžný člověk? A kam až může zajít?

Vzhledem k formátu sešitových vydání stál před tvůrci nesnadný úkol – jednak na ploše necelých dvou stovek stran co nejdůkladněji spojit linie rozehraného příběhu, jednak vystavět každý sešit tak, aby obstál samostatně – mezi vydáním jednotlivých čísel byla i několikaměsíční prodleva. To druhé se jim povedlo znamenitě, a to včetně toho, jak tvůrci čtenáře s příběhem a jeho aktéry seznamují; o tom, odkud Vašek pochází, jak se na Prašinu dostal a proč žije sám, se například dozvídáme až ve druhém a třetím sešitě, není to však na škodu. Vyprávění kvůli tomu nedrhne, naopak seznámení se s novými postavami působí o to organičtěji, že se neodehraje hned na několika úvodních stranách.

Pohled do třetího sešitu Křídového panáčka, foto: Paseka

Co se celkové výstavby příběhu týče, i zde Matocha odvedl dobrou práci – až na závěr, který působí poněkud na sílu utnutý, jako kdyby autora příliš tlačil předem vymezený prostor; vyprávění rozehrané v předchozích šesti sešitech zkrátka láká na velkolepější závěr, než jaký nabízí sešit poslední. Nadto po první sérii zůstává několik zajímavých motivů, které byly pouze načrtnuty – snad budou více rozpracovány v dalších dílech.

Opomenuta nesmí být brilantní výtvarná práce Karla Osohy. Jeho kresba je do detailů propracovaná, dynamická a kompozice stránek dodává vyprávění vtahující tempo. Pokud má někdo ještě tendenci pokukovat po zahraničních komiksech jako po nedosažitelné metě, práce Karla Osohy je důkazem, že při takovémto vkladu nejsou mindráky namístě. Zcela právem získal tento tvůrce za komiksovou Prašinu cenu Muriel. Na tu byl nominován i Vojtěch Matocha za scénář a jako celek se Prašina ucházela o nejlepší komiks pro děti. Byť se v těchto kategoriích laureáty nakonec stala jiná díla, je patrné, že Paseka měla s tímto projektem mimořádně šťastnou ruku. A nedávno začal vycházet další komiksový příběh situovaný do Prašiny. Tentokrát zabere prostor tří sešitů a spolu s Vojtěchem Matochou na něm pracují Ester Kuchynková a Kateřina Čupová.