Komiksová reportáž líčí frakování i generační pnutí mezi domorodými obyvateli Kanady

Předloni vyšla v českém překladu kniha polské reportérky Joanny Gierak-Onoszko 27 smrtí Tonyho Obeda zaměřená na nepříliš známou a velice krutou kapitolu z kanadských dějin. Až do devadesátých let zde  byly děti původních obyvatel odebírány rodičům a umisťovány do internátních škol, kde jim bylo zakazováno mluvit rodným jazykem, hrozilo jim fyzické i psychické násilí, ba dokonce smrt.

Na tuto epizodu se v jedné z nejlepších kapitol komiksu Zaplatit zemi rovněž zaměřil známý maltsko-americký tvůrce Joe Sacco (* 1960). Z jeho tvorby u nás už vyšla díla například o Palestině či válce v Jugoslávii. Joe Sacco je představitelem komiksové reportáže – zatímco reportáž literární čeští čtenáři relativně dobře znají, a především díky nakladatelství Absynt i hojně čtou, ta komiksová dosud nemá zdaleka tak výrazné zastoupení. Když už nějaký titul vyjde – a jsou to vesměs knihy Joea Sacca –, většinou jde o široce reflektovaný počin.

Stránka z komiksu Joe Sacca Zaplatit zemi, repro: BB art

V první kapitole Zaplatit zemi sledujeme takřka harmonické líčení způsobu života Denéů, domorodých obyvatel usídlených v Severozápadních teritoriích na severu Kanady. Denéové žijí v souladu s přírodou, děti se po táboře potulují a všímá si jich ten z dospělých, komu přijdou pod ruku. Jenomže – jak se ukáže v dalších kapitolách –  situace domorodých obyvatel zdaleka není tak růžová, jak by se snad z těchto stránek mohlo zdát.

O tom se Joe Sacco jel přesvědčit na vlastní kůži, když s průvodkyní Shaunou nasedl do vypůjčeného pickupu a vyrazili na cestu „do míst, která jsou přístupná autem, jen když země zcela zmrzne“. Projížděli těžko dostupné a řídce osídlené oblasti a Sacco zaznamenával vypravování a příběhy tamních obyvatel. A z nich se složil poněkud jiný obraz, než jaký prezentuje úvodní kapitola, v níž jeden ze zpovídaných mužů vzpomíná na své dětství. K ústředním tématům druhé kapitoly patří otázka frakování, tedy ekologicky sporné technologie dobývání plynu a ropy. Pohled Denéů na toto téma je ambivalentní – uvědomují si, že těžba má ekologický dopad, na druhou stranu z ní plynou finance a pracovní příležitosti, jež jsou v oblasti spíše vzácností. „Rodiny kvůli tomu bojují proti sobě. Lidé si jdou po krku,“ říká Saccovi o frakování muž, který si nepřeje být jmenován. Těžba je okem v rozsáhlé síti problémů, které do života Denéů přinesl kolonialismus.

Stránka z komiksu Joe Sacca Zaplatit zemi, repro: BB art

Peníze, které do Severozápadních teritorií proudí mimo jiné právě díky frakování, jsou pro místní často především prostředkem, jak se dostat k alkoholu. K tomu ženou některé obyvatele vzpomínky na drastické zážitky z internátních škol. Ty zároveň začínají vytvářet mezi zástupci kmenů generační propast. Mladí se nechtějí podvolovat „vzteku a nepřátelství“ předcházejících generací, jež si v sobě nesou hrůzy dospívání; samozřejmě však nezřídka dochází k předávání vzorců chování, kdy se drastické zážitky z mládí některých domorodých obyvatel promítají do jejich způsobu výchovy.

Kniha Zaplatit zemi zprostředkovává výše nastíněné zkušenosti a aspekty tak, že obvykle podává na danou věc výpovědi z více úhlů pohledu. Týká se to i v úvodní kapitole nastíněné harmonie – ta je možná ideálem (nedostižným) pro některé Denéy, zdaleka však ne pro všechny. Joe Sacco vystupuje napříč knihou povětšinou jako pozorovatel monologů, jimž poskytuje prostor. Hlasy zpovídaných se občas přelévají až příliš intenzivně, komiks je na některých místech informačně, množstvím postav i témat přehuštěný. Na rozdíl od literární reportáže, kterou do velké míry čteme právě kvůli novým informacím, recepce komiksu je odlišná a zkratka a odlehčenost by Saccově vyprávění prospěly.

Stránka z komiksu Joe Sacca Zaplatit zemi, repro: BB art

Stránky Zaplatit zemi zkrátka volají po pomalé, soustředěné četbě. Černobílá Saccova kresba je velmi propracovaná; na velkých plochách tvůrce komponuje rozsáhlé, zaplněné a detailní scenérie. Na mnohých stránkách navíc nejsou jednotlivé kresby rozdělené do panelů, nýbrž na sebe plynule navazují, což je efektivní způsob, jak připoutat čtenářovu pozornost.

V rozhovoru pro ČT art Joe Sacco prohlásil, že měl původně v záměru vytvořit pouze šedesátistránkový příspěvek do časopisu; jakmile se však Denéy a jejich způsobem života začal více zabývat, došlo mu, že téma si zaslouží samostatnou knihu. Možná ten námět proslulému tvůrci nakonec mírně přerostl přes hlavu. Nebylo by od věci, kdyby byl autor střídmější a koncentrovanější co do rozsahu i šíře témat. Přesto je komiks Zaplatit zemi podnětným počinem a pražský BB art si za jeho zprostředkování zaslouží pochvalu.

Obálka českého vydání Saccova díla Zaplatit zemi, repro: BB art