Egoistický hodinový koncert v novocirkusovém ladění
Uskupení Losers si za pět let vydobylo na české scéně postavení novocirkusové jedničky. O svou reputaci však musí pečovat, tedy diváky uspokojovat novými projekty, které posunují tým vpřed, a to spolu se žánrem, jenž se překotně vyvíjí.
Nový cirkus do sebe lačně nasává inspirace ze stávajících uměleckých odvětví, využívá jejich potenciál, posunuje i maže tradiční hranice mezi obory. Limitující jsou pouze fyzické možnosti akrobatů – pro nový cirkus sice nástroj, nikoliv cíl. A tak Losers hledají možnosti, jak nejen „výše, rychleji a silněji“, nýbrž (a především) „zábavně, originálně a nově“. Mimo jiné o tom pojednává jejich nová inscenace Ego.
Scéně vévodí Petr Horníček se svými mazlíčky-medailemi. Vychutnává si koncert reflektorů po okrajích ringu. Příchod Jindřicha Panského do vytyčeného prostoru jej nutí bránit své teritorium vlastním tělem, jehož limity mu mladší a výkonnější soupeř nechává ochutnat. A přestože je akrobatická dovednost mužů podstatným prvkem Ega, nepřehlušují jednotlivé výstupy spád děje a hravost podání. Většinou volí akrobacii pozemní, s prvky bojových sportů, nechybí však ani zorbingové koule a závěsná lana. Rekvizity jsou bezezbytku využity, respektive Horníček & Panský s nimi nakládají „příběhově“ a v nečekaném světle. Daniel Špinar (režijní supervize) a Radim Vizváry (choreografie) pozvedli chlapské naparování na hodinové představení plné nadsázky a humoru, bez hluchých míst či zdlouhavých příprav k artistickým číslům. Špinar a Vizváry skvěle využili potenciál obou protagonistů, kteří zde obstáli i v rovině herecké: k „fyzičnu“ totiž přidali šťávu či podtext tak, aniž ty by působily rušivě nebo násilně.
Nečekejte jeden nebo dva wow momenty, nýbrž šedesát minut příjemného usmívání pod fousy, které si dva exhibující muži vychutnávají. A nejen ti na jevišti: vibrace vycházejí i od světelného pultu Amara Mulabegoviče a Michaela Bláhy, kteří si zaslouženě užívají show time svého light designu a projekce. Energie proudí i od mixpultu DJ a skladatele Igora Ochepovskyho. Jeho zvukové efekty i promyšlené umístění mikrofonů a reproduktorů dodávají inscenaci další vrstvu vtipu. Zahanbit se nenechala ani Petra Vlachynská se svými kostýmy. Komorní souboj dvou předáků Losers se tak díky celému týmu zkušených „egoistů“ mění v boxerský ring plný fanoušků, přihazovačů i sázkařů. A jako Losers pochopili, že cesta leží v hledání nových možností a inspirací, tak Petr Horníček v Egu přijímá svou roli chytřejšího, který ustoupí. Bez ohledu na dorážejícího mladíka, jemuž se výzva k souboji zalíbila, a rád by dokázal svůj prim, se Horníček oddává meditaci a přijímá mnišskou řeholi. Ať si bezhlavý Ikarus klidně svá křídla spálí!
Autorka je redaktorkou portálu Taneční aktuality.
Snímek z inscenace Ego souboru Losers Cirque Company. Tančí a hrají Petr Horníček a Jindřich Panský, foto: František Ortmann
Losers Cirque Company – Ego
Hrají: Jindřich Panský a Petr Horníček, choreografie: Radim Vizváry, hudba: Igor Ochepovsky, animace: Amar Mulabegovič, kostýmy: Petra Vlachynská, light design: Michael Bláha, Amar Mulabegovič, režijní supervize: Daniel Špinar, zvuk: Karel Mařík.
Premiéra 24. listopadu 2018 v Divadle La Fabrika, Praha; psáno z reprízy 25. listopadu.
