Glosa: Experti na co? No to je právě otázka!

Konec Petra Fischera na postu šéfa rozhlasové stanice Vltava náleží k těm kauzám, při nichž vyplují na povrch různé pozoruhodnosti. Tady jedna z nich.

Rada Českého rozhlasu si zadala posudky na „Fischerovu“ Vltavu od dvou mužů: Jiřího Mikeše a Lubomíra Zemana. Jaroslav Spurný z Respektu tvrdí, že oba jsou v evidencích StB vedeni jako agenti; to nechme stranou. Podívejme se na prvního z nich čistě profesně. Prezentuje se, respektive je Parlamentními listy soustavně prezentován, a jistě proti tomu neprotestuje, jako „mediální expert“.  Při zkoumání faktů těžko usuzovat, na základě čeho je Mikeš „mediálním expertem“.

Jiří Mikeš se narodil roku 1942. „Působil jako propagační poradce v Rapidu, československé reklamní agentuře (1965–1976) a jako vedoucí oddělení propagace cestovního ruchu v Merkuru (1967–1989). V letech 1990–1992 byl ředitelem agentury McCann-Eriskson a poradcem v agentuře Leo Burnett. Od roku 1992 řídí Asociaci reklamních agentur, která byla později přejmenována na Asociaci komunikačních agentur. (…) Po odchodu do penze se věnuje výuce komerčních komunikací na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. V roce 2000 byl za pedagogické zásluhy a spojení praxe s teorií jmenován na VŠE hostujícím profesorem. V roce 2004 byl vyhlášen jako první reklamní pracovník Admanem Česka,“ stojí v údajích nakladatelství Grada, kde Mikeš publikoval dvě knihy, obě s Ivanou Vysekalovou: Image a firemní identita (2009) a Reklama (2010). Pro pořádek třeba dodat, že heslo se časově vázalo k dvěma zmíněným knihám a dnes již Mikeš Asociaci komunikačních agentur neřídí.

Marketing, image a reklama jsou ovšem zcela jiné obory, než mediální studia a žurnalistika. V tomto oboru je Mikešova odborná publikační činnost neznámá, nejspíš žádná neexistuje. Za více než třicet let, co se pohybuji v kulturní žurnalistice, jsem jméno Jiřího Mikeše nikdy v souvislosti s tímto oborem nezaznamenal. A přece to byl on, kdo byl pověřen posoudit kulturní a artovou rozhlasovou stanici Vltava. „Myslíme si, že stanice stagnuje, chtěli jsme někoho, kdo ji naposlouchá a napíše nám posudek. Tito dva muži jsou vedeni jako externí spolupracovníci rozhlasové rady a řekli, že to pro nás udělají. Protože jsou to odborníci,“ řekla Respektu šéfova rozhlasové rady Hana Dohnálková.

Jiří Mikeš v Parlamentních listech, s nimiž intenzivně spolupracuje a vehementně tam prezentuje své názory proti „mainstreamovým“ médiím, popsal, co následovalo: „Byl jsem požádán, abych napsal posudek. Asi tři dny jsem Vltavu poslouchal a poté jsem předsedkyni Rady Českého rozhlasu napsal, že se omlouvám, ale posudek nenapíšu, protože ta stanice mě unavovala a nedalo se to poslouchat. Bylo to elitářské, užvaněné. Pouze jsem v příloze mailu poslal svůj krátký osobní názor, který se nezakládá na žádném rozboru.“ Už jenom Mikešem použité výrazivo ukazuje na vpravdě „expertní“ přístup.

Člověk by čekal, že rada veřejnoprávního rozhlasu při posuzování dané stanice osloví osoby, které se v oblasti roky pohybují a mají odborný kredit. Když tedy nechat zhotovit posudky na kulturní stanici Vltava, pak jeden od experta na rozhlasové vysílání, od znalce, který se orientuje i v některých artových rozhlasových stanicích zahraničních. Druhý expert by měl být zaměřen vysloveně kulturně – měl by být s to formulovat kvalifikované stanovisko k umělecké skladbě Vltavy. A pak by také mohl být osloven odborník, který by posuzoval žurnalistickou kvalitu publicistiky, kterou Vltava produkuje. Ničím z toho Jiří Mikeš není. Ostatně nejnovější fotka, k níž se lze dostat v archivu ČTK a na níž je Jiří Mikeš (viz ilustrace k tomu článku) pochází z roku 2014 a je k ní tento popisek: „Organizátoři karlovarského festivalu turistických filmů Tourfilm vyhradili 10. října prezentaci Maroka. Na snímku Rostislav Vondruška (vlevo), generální ředitel agentury CzechTourism a předseda poroty Jiří Mikeš.“ Mikeš je prostě pán přes reklamu, který nemá co posuzovat Vltavu z pověření rozhlasové rady – tedy pokud není uplatňována lidová filozofie, že kulturu umí a může posuzovat každý.

Bylo by užitečné a zajímavé vědět, jaké vazby a zájmy v Radě Českého rozhlasu vedou k takové spolupráci. Pohlédneme-li na zápis Rady ČRo z 25. 7. 2018 – přítomni byli Hana Dohnálková (předsedkyně Rady ČRo), Jiří Vejvoda, Miroslav Dittrich (místopředsedové Rady ČRo), Tomáš Kňourek, Vítězslav Jandák, Ivan Vodochodský a Zdeněk Mahdal (členové rady) – pak na tomto zasedání byla jednomyslně schválena skupina „expertů, se kterými bude od 1. 8. 2018 spolupracovat: Ing. Jiří Mikeš, Mgr. Jaroslav Růžička, PhDr. Ľubomír Zeman, JUDr. Zdeněk Hromádka a Prof. JUDr. Jan Kříž, CSc., Dr.h.c.“

Nyní už by to měla být práce pro nějakého kulturního investigativce, pokud ten by v českých médiích existoval, aby tuhle síť začal rozplétat.