Když se dají do pochodu fanouškovské armády

Moc se neví, co přesně se to mezi dámami na Fashion Weeku semlelo. Nicméně Cardi B si z večírku odnesla bouli na hlavě a podle svědků přišla o botu, kterou nejspíš hodila po své konkurentce. Pro bulvár téma na pár dní, pro sociální sítě možná na týden, pro fanoušky obou rapperek povel k další bitvě války, která se táhne už skoro rok. Nebojuje se o nic menšího než o trůn nejlepší rapperky současnosti. Bitevním polem jsou sociální sítě a diskuse pod články. Každý příznivec je v téhle válce důležitým pěšákem.

Válečnické názvosloví a metafory zde nejsou od věci. Nikoliv náhodou se organizovaným skupinám příznivců kapel či interpretů říká v angličtině fan army – „fanouškovská armáda“. Každá má své specifické jméno, které vytvořily buď samy celebrity, nebo si ho vymysleli fanoušci – Justina Biebera milují Beliebers, za Taylor Swift stojí Swifties, Little Monsters/Příšerky jsou zase příznivci Lady Gaga. V případě „naší“ války proti sobě stojí Barbz (tým Nicki Minaj) a Bardi Gang (tým Cardi B). Vzájemně se přesvědčují o tom, že jejich oblíbenkyně je lepší než ta druhá a má právo na trůn.

Když se v osmdesátých letech na středních školách dělili teenageři na metalisty a depešáky, vypadalo to trochu jako z nouze ctnost. O moc víc kultů totiž za železnou oponou dostupných nebylo. Lepší to nebylo ani v devadesátkách, kdy průmysl ovládaly velké nahrávací společnosti „dávkující“ konzumentům omezený počet hvězd. S nástupem internetu a jeho nekonečných možností se chvíli zdálo, že upínat se na jednoho interpreta je zbytečné a pošetilé. Jenže takhle fanouškovství prostě nefunguje! Je trochu jako manželství: patří k němu monogamie s věrností až za hrob (nebo alespoň teoreticky). Nelze být dost dobře členem více než jedné „armády“.

V před-digitální době byly možnosti fanouškovských aktivit poměrně omezené. Vrcholem bývaly „street teamy“ roznášející letáky a lepící stickery po ulicích. S nástupem sociálních sítí přišly nové typy mobilizace fanoušků. Skvěle je na začátku tisíciletí využívala Lady Gaga, která svým „příšerkám“ vštěpovala přes Twitter filozofii sebelásky a tolerance k jinakosti. Odvděčovaly se jí absolutní poslušností a šířením její slávy. Dnes se fanouškovské armády koordinují přes diskusní fóra, jejich úkolem je lajkování příspěvků nebo napravování omylů v článcích. Jak se někde objeví negativní recenze na jejich oblíbeného interpreta, hned se tam seběhnou a nenechají na recenzentovi nit suchou.

Aktivity fanouškovských armád na sociálních sítích v začátku nynější dekády byly v mnohém předzvěstí právě probíhajících takzvaných kulturních válek, jež se v současnosti vyrojily na internetu, a to pod taktovkou různých ideologických skupin, prakticky na celé škále politického spektra. Někteří to dělají z přesvědčení, jiní jsou možná vycvičení a zaplacení z nejvyšších míst, aby sloužili propagandě své země. Hybridní války hýbou veřejným míněním ve společnosti a dost možná mají podstatný podíl na aktuálním vítězném tažení populistů. V případě bitev hudebních fanoušků o nic takhle vážného nejde, pokud tedy vítězství ve volbách nespadá do stejné kategorie jako vítězství v prodejním žebříčku.

Kompetitivnost je nedílnou součástí tohoto světa. A poslední dobou se zdá, že co se týče oddanosti, nikdo se nemůže vyrovnat fanouškům z Asie. Když časopis Billboard pořádal letos v létě internetové hlasování o nejpopulárnější „armádu“, neměl nikdo na korejskou skupinu Super Junior, respektive jejich Everlasting Friends, kteří ve finále „zničili“ fanoušky Harryho Stylese pojmenované The Stylers s celkovým součtem 2,2 milionu proti 1,8 milionu. Z těch čísel se až tají dech.

Ještě se vraťme k válce o ženský rapový trůn. „Fanoušci vždycky všechno nafukují,“ postěžovala si Cardi B v květnu, když se rozhořelo jedno z kol její slovní války s Nicki Minaj. Cardi tehdy vydala desku Invasion of Privacy, jež obsahovala i pár veršů, které si pěšáci z druhého tábora vyložili jako verbální útoky na konkurentku. „Média mají ráda konflikt a snaží se nás za každou cenu postavit proti sobě a fanoušci jim to rádi sežerou,“ prohlašovala tehdy „generálka Bardi gangu“. O pár měsíců později to vypadá, že i ona sama se už nechala zatáhnout do války, kterou možná nikdy nechtěla vést.