Mrtví nás nezajímají, klidně ať si na ně močí psi
Světovou premiéru měla v rámci prologu letošního plzeňského Mezinárodního festivalu Divadlo inscenace Po tvých hrobech šlapu. Jde o autorský dokumentární projekt Jakuba Čermáka, frontmana pražského souboru Depresivní děti touží po penězích.
Titul Po tvých hrobech šlapu se zrodil zásluhou rezidenčního programu pro plzeňské centrum Johan, které na tamním Jižním Předměstí, v někdejší nádražní budově, dostalo do správy prostor zvaný Moving station, určený „pro současné umění a vzdělávání“. Inscenace vznikla v koprodukci s festivalem Dny židovské kultury Olomouc, jenž ji na podzim rovněž uvede. Na programu bude tento titul i v pražské Venuši ve Švehlovce, kde je soubor Depresivní děti touží po penězích doma (tam termíny nasazení zatím nejsou známy).
Čermák & spol. se pustili do poměrně čerstvé, předloňské a loňské aféry kolem bývalého židovského hřbitova v Prostějově, na jehož území si místní nepřejí vybudovat pietní místo. Starý židovský hřbitov, na kterém jsou pochovány asi dva tisíce lidí, chtělo město Prostějov koupit už v třicátých letech minulého století. S tím pochopitelně tamní Židovská obec nesouhlasila. Časy se však záhy dramaticky změnily: v červnu 1939 bylo rozhodnuto o vyvlastnění půdy. K němu ani nestačilo dojít: ve druhé polovině téhož roku byl hřbitov arizován. Od říše jej pak město odkoupilo v roce 1943. A nakládalo s ním po svém…
Richard Němec a Hana Müllerová v mrazivém představení Po tvých hrobech šlapu, foto: archiv Johan z.ú.
Dnes se na půdě hřbitova nacházejí parkoviště a park, kde místní venčí psy. Dle židovské tradice přitom místo posledního odpočinku zasluhuje z religiózních důvodů obzvláštní zacházení. O rehabilitaci daného prostoru usilují nadace Kolel Damesek Eliezer a Federace židovských obcí. Jejich návrh na rehabilitaci dotyčného místa – zahrnovala by živý plot, rozšíření zeleně a vystavení několika náhrobků – v Prostějově podnítil protestní petici, kterou podepsaly zhruba tři tisíce lidí a ke slovu se dostala drsná protižidovská rétorika a manipulativní zkreslování toho, co by rehabilitace pietního místa měla obnášet.
Inscenace natvrdo servíruje fakta. Vystačí si přitom s nápaditým využitím skládacích stolů; historii hřbitova sehraje trio herců s plejádou dětských hraček – od panenek či autíček přes umělé stromky až třeba po plyšové pejsky… Mezi nejsilnější momenty patří výstupy Hany Müllerové, kupříkladu její autentická vzpomínka na prostějovskou éru HaDivadla, kde v osmdesátých letech získala své první angažmá. Vynikající je i její parodické ztvárnění prostějovské starostky a naopak důstojné, nikoliv však patetické pojetí úryvku z Antigony. Právě spojení tématu s tímto antickým mýtem získává na významu v druhé půli inscenace, která tematizuje ztrátu úcty české společnosti k zemřelým. Operuje se zde s reálnými čísly, udávajícími procenta nevyzvednutých uren a pohřbů bez obřadu. Když považujeme za zbytečné rozloučit se s mrtvým nějakým rituálem, může se nás pak tedy vůbec dotknout Antigonin boj o důstojné uložení bratrova těla? Neúctu k mrtvým inscenace popisuje jako obecný společenský jev, čímž je však bohužel zároveň oslabena podstata prostějovské aféry – totiž živé protižidovské nálady v české společnosti.
Inscenace však nečerpá výlučně bezprostředně z prostějovského dění. Vrací se i k reakcím, které vyvolalo uvedení hry Hynka Skotáka Furianti (mimochodem: 17. října bude v rámci Dnů židovské kultury Olomouc 2018 provedeno v hanácké metropoli inscenované čtení této hry v podání Městského divadla Zlín). Skotáka zaujal novinový článek o muži, který měl celý dvorek vydlážděn náhrobky ze starého židovského hřbitova a za jejich odprodání požadoval horentní sumu. Stojí za připomenutí, že Městské divadlo Zlín si po únorovém scénickém čtení Furiantů vysloužilo reakce obsahující nejvulgárnější antisemitské nadávky. Tvůrci inscenace Po tvých hrobech šlapu zmiňují dále například kauzu nového náměstka ministra kultury Aloise Mačáka, kromě jiného autora básnických sbírek Slunce pro vorvaňku nebo Abeceda se zvířátky od A do Ž. Tento ex-náměstek hejtmana Olomouckého kraje musel z tohoto postu odejít, když se provalilo, že si bral statisícové dary od soukromých firem.
Jakubu Čermákovi a jeho spolupracovníkům se v přibližně osmdesátiminutové inscenaci podařilo vybalancovat momenty „na hraně“. Takovým je například scéna, kdy se židovští zombíci přiznávají k tomu, že jim jde – v duchu antisemitské rétoriky – nejen o nadvládu nad světem, nýbrž zejména se jim jedná o nadvládu na Wolkerovým Prostějovem. Anebo závěrečná kletba nad městem Prostějov, které se má stát prvním městem bez hřbitovů, městem, kde si lidé nebudou vyzvedávat urny a kde na hrobě starostky bude kálet pes. Ale ani lidé mimo Prostějov nejsou z obliga. Klidně by se totiž něco podobného mohlo hrát právě o Plzni. Jak zmiňuje inscenace, právě v tomhle městě má své domovské sídlo skupina Ortel. A shodou náhod v den premiéry shořela ubytovna, kde kromě Čechů žili zahraniční agenturní pracovníci. „Dobře jim tak,“ psalo se v komentářích v některých „slušných“ internetových novinách.
Johan, z.ú. ve spolupráci s festivalem Dny židovské kultury Olomouc – Jakub Čermák: Po tvých hrobech šlapu
Koncept, scénář, režie: Jakub Čermák, scéna, kostýmy: Martina Zwyrtek, produkční a dramaturgická spolupráce: Roman Černík, světla, zvuk a technická podpora: Jonáš Špaček, Petr Beránek. Hrají: Jáchym Kučera, Hana Müllerová, Richard Němec.
Premiéra 11. září 2018 v Moving Station, Plzeň.
