Nedůvěryhodná architektura aneb futuretro seriálu Legion

poster
Chodba léčebny stylizovaná do brutalistního stylu. Záběr ze seriálu Legion. Na snímku stojí Dan Stevens jako David Haller a Rachel Keller coby Syd Barrett, foto: FX

Pojem nedůvěryhodný vypravěč označuje v literatuře naraci první osoby, jejíž kredibilita je na pováženou, ať už z důvodu špatné paměti, požití halucinogenů nebo duševní choroby. Film i televize se umí s obsahem nedůvěryhodného vyprávění vypořádat různými způsoby. Zdánlivě reálné scény jsou ve skutečnosti vypravěčovy vidiny; objektivní flashbacky se ukáží být subjektivními výmysly. Jak ovšem zobrazit prostředí takového nedůvěryhodného děje? Tam, kde literatura může těžit z „nedořečenosti“ slovního popisu, musí film chtě nechtě uplatnit „doslovnost“ vizuálního jazyka. Verbální deskripce prostředí může být vágní, dvojsmyslná i protikladná, její materiální ekvivalent ovšem těžko, a proto se většina filmařů tomuto problému vyhne. Jednou z mála výjimek jsou tvůrci seriálu Legion, kteří se rozhodli tento oříšek rozlousknout a našli řešení v překvapivé kombinaci moderny, futurismu a retra sedmdesátých let.

Amaroun, nebo dort pejska a kočičky?

Seriál Legion podává příběh Davida Hallera, mladého muže, který si myslí, že trpí schizofrenií, ale ve skutečnosti je nejmocnějším mutantem na světě. Jedná se tedy o charakter ze světa X-Menů, ovšem zde jakákoli podobnost s tradiční marvelovskou produkcí končí. Oproti vizuálně efektním superschopnostem se totiž seriál soustřeďuje na téma narušené mysli hlavního hrdiny. Záměrem tvůrců bylo podat děj z Davidovy poněkud pokřivené perspektivy a hlavním nástrojem k tomu se stala architektura. Ta záměrně neumožňuje určit, zda se události odehrávají ve skutečnosti, anebo jsou Davidovým bludem.

Michael Wylie, filmový architekt, jenž svůj styl popsal jako „vizuální chaos“, byl pro tento projekt skvělou volbou. Spolu s Noahem Hawleyem, hlavním tvůrcem seriálu, se aktivně snažili, aby výsledek neměl rozpoznatelný architektonický styl. Prostředí zde není objektivní svět, nýbrž Davidova subjektivní zkušenost. Vizuální metafora jeho neschopnosti jasně rozlišit to, co je reálné, a co nikoliv. Proto se uchýlili k setům, které nepůsobí současně, avšak nejsou ani jasně historické.

Legion
Podívejte se na trailer k seriálu Legion, foto a video: Marvel Entertainment

Odrazilo se to předně v zobrazení technologií, které se ve filmech zpravidla nejsnadněji stávají obětí zastaralosti. V Legion na jednu stranu chybí mobilní telefony, na druhou stranu se zde nenápadně objevují na dnešní dobu pokročilé skládací tablety, které vlastní pouze pracovníci tajemné Divize 3. Stejné časové spektrum se projevuje i ve výběru automobilů, které se pohybují od modelů šedesátých let až do současnosti. V seriálu většinou není jasné, zda pokročilejší technologie neexistuje, nebo si ji dané postavy pouze nemohou dovolit.

V případě architektury by bylo možné nejasné chronologické ukotvení vyřešit takovými sety, které by byly barevně i tvarově neurčité a vágní. Autoři seriálu Legion však rozhodně nevytvořili designérský ekvivalent amarounu, právě naopak. Bujará vizuální skrumáž svou výrazností přitahuje zaslouženou pozornost a chce být pastvou pro oči, ale není to dort pejska a kočičky, neboť tyto odvážné výtvarné nápady jsou výsledkem postupného procesu.

Futuretro

Svébytné architektonické směřování seriálu udal už jeho hlavní tvůrce Hawley. Nejenže do příběhu „vepsal“ kuriózní lokace jako výslechovou místnost postavenou uprostřed vypuštěného bazénu; vytvořil i dvacetistránkovou knihu s fotografiemi a dalšími vizuálními odkazy odrážejícími jeho představu o vzhledu celé show. Suploval tak částečně práci filmových architektů, kteří takovéto referenční šanony či nástěnky sestavují zpravidla sami. Architekt Michael Wylie byl tudíž na začátku projektu konfrontován s Hawleyho vizí, která naštěstí souzněla s jeho vlastní. Nezávisle na sobě se totiž oba rozhodli seriál stylizovat do sedmdesátých let.

Legion Bývalá kancelářská budova 5255 Heather Street byla použita jako fasáda léčebny Clockworks, foto: Jeff Hitchcock (Flickr)

Důvody vedoucí k této zvláštní volbě byly dva. Tím prvním jsou britské filmy let šedesátých a sedmdesátých, které Hawleyho ovlivnily při psaní scénářů: zapůsobila na něho jejich estetika, typicky výrazné barvy, vzory a tapety, a především brutalistní architektura, která v těchto snímcích dominuje v exteriérech i interiérech. Patrné je to kupříkladu v Kubrickově slavném Mechanickém pomeranči (1971), jehož sety si našly cestu do Hawleyho „referenční“ knihy.

Toto ideové retro naladění následně utvrdila skutečnost, že se seriál natáčel v nové „Mekce“ severoamerických televizních seriálů, ve Vancouveru. Tato kanadská metropole oplývá množstvím brutalistních staveb a pro tvůrce Legion bylo při hledání vhodných exteriérů jednoduše snazší tento výrazný styl přijmout za vlastní. I když tedy původně Hawley ani Wylie nezamýšleli točit show ze sedmdesátých let, postupně svůj časově neurčitý svět do této doby stylizovali.

Výtvarný styl seriálu má však diváka mást. Proto je retro vybavení proloženo prvky nadčasově moderními i futuristickými a interiéry místy připomínají obraz budoucnosti viděný z perspektivy poválečných dekád. Nepřekvapí tudíž, že vedle Mechanického pomeranče se Hawley při psaní inspiroval i dalším Kubrickovým opusem – 2001: Vesmírná odysea (1968).

Na víkend do lázní

Ukázkou tohoto designérsky kreativního přístupu je blázinec Clockworks, narativně významný set, který otevírá první sezónu seriálu a slouží jako dějiště scén odehrávajících se jak v reálu, tak i v hlavách postav. Pro záběry exteriéru posloužila opuštěná brutalistní kancelářská budova 5255 Heather Street, která je dlouhodobě pronajímána jako filmařská lokace (například seriál Arrow z roku 2012 ji použil pro pět různých setů). Surreálnou atmosféru navozuje masivní řetěz jako vystřihnutý z Piranesiho grafik, který architekt Wylie doplnil na fasádu stavby. Patrně má jít buď o naznačení restriktivní povahy institucí pro duševně nemocné, anebo – což je také možné – jen o zábavný detail, který má diváka vyvést z konceptu.

Vizuální zmatení každopádně nastává v interiéru zkonstruovaném ve studiu. Seriáloví pacienti se zde procházejí v netradičních oranžových teplákových soupravách s prodlouženým límcem, které na míru Hawleyho scénáře vymyslela kostýmní výtvarnice Carol Case. Architekt Wylie se snažil postavit takovou psychiatrickou léčebnu, která by se razantně odlišovala od zaběhnutého ztvárnění blázinců, jaké známe třeba z Přeletu nad kukaččím hnízdem (1975) nebo z 12 opic (1995). Namísto bílých nepřívětivých poloprázdných prostorů předělených mřížemi navrhl prostředí, které je barevné, zabydlené a zalité světlem.

Legion Kampus Univerzity Britské Kolumbie kombinující současnou a retro architekturu posloužil pro exteriéry seriálu Legion, foto: Krista Jahnke

Chodby této fiktivní nemocnice navazují na brutalistní linii geometricky členěným stropem a diagonálním zdobením stěn – otisky bednění typické pro brutalistní povrchy z litého betonu. Těsně nad podlahou dané zdi ustupují a vytvářejí výklenek pro osvětlení, které je natolik intenzivní, že vytváří dojem levitujících stěn. Snový efekt umocňuje reflexivní materiál podlahy a lesklý nátěr zdí, které světlo rozvádí po celém prostoru.

Osvětlení hraje velkou roli i ve společenské místnosti, v níž se odehrává většina scén. Projevuje se v detailech, jako jsou LED pásky lemující opěradla betonových křesel, a především v nástropních kruhových lustrech, jejichž barevnost a intenzitu bylo možné upravovat v reálném čase přímo během záběru. Celý set tak šlo snadno přizpůsobovat proměňujícím se stavům Davidovy mysli. Samotná místnost má centrální půdorys na způsob jakéhosi přívětivého panoptikonu s výdejnou léků uprostřed. Takové umístění sice protiřečí logice nemocničního provozu, ale to koneckonců platí i pro celý prostor, který svou vertikální zahradou připomíná spíše vestibul malého letiště než ústav pro duševně choré. Jedná se zkrátka o překvapivě příjemnou léčebnu, do níž by si člověk skoro zajel na víkendový ozdravný pobyt.

Nedůvěryhodný vypravěč

Legion prezentuje originální design, protože staví na nezvyklém způsobu vyprávění. I když jde o adaptaci komiksového charakteru, seriál stojí zcela mimo svět X-Menů – příběhově i vizuálně. Týká se to jak žlutočerných trikotů a hypermoderních tryskáčů, tak odkazů na marvelovský filmový vesmír. V dnešní době propletených komiksových ság a všudypřítomných (až vlezlých) easter eggs je to osvěžující přístup.

Tvůrci se plně soustředili na vlastní styl vyprávění – na onen subjektivní pohled podléhající proměnlivým psychickým stavům – a rozvinuli k němu adekvátní výtvarný rámec. Narušenou mysl hlavního hrdiny manifestovali barevným světlem i přemísťováním vybavení jednotlivých prostor. Divák je udržován v nejistotě, zda se daná scéna odehrává v realitě, v představě, ve vzpomínce či v nějaké další rovině existence.

Legion Děje se to reálně, anebo jen v mé hlavě? Scéna ze seriálu Legion, foto: FX

Pohled nedůvěryhodného vypravěče lze ve filmu tlumočit různě, například pomocí střihu, časových skoků nebo vnitřním monologem hlavního hrdiny, jako je tomu v Mr. Robot (2015). Tvůrci seriálu Legion se rozhodli pro architektonické prostředky. Namísto realistických setů, které svůj halucinační původ „tají“ (což je právě příklad Mr. Robot), vytvořili prostředí poněkud přehnané. Možná bychom tímto řešením vlastně neměli být příliš překvapeni. Vždyť každý filmový set, ať už jde o lokaci nebo studiovou kulisu, je ze své podstaty krajně nedůvěryhodný.

V případě Legionu tuto falešnou povahu filmové architektury skvěle ilustruje i skutečnost, že kvůli nedostatku místa (způsobeného filmařskou vytížeností Vancouveru) musely kulisy vznikat souběžně s natáčením a na stejném místě. Schizofrenie hlavního hrdiny se tak potkala se „schizofrenností“ filmové produkce v někdejším potravinářském skladu, kde se herecké repliky prolínaly s hlukem cirkulárek. Existuje snad lepší metafora nedůvěryhodného vyprávění?

Autor je historik umění a badatel v oblasti vizuální kultury.

LegionFuturetro look v seriálu Legion: Katie Aselton jako Amy, Dan Stevens coby David Haller, foto: FX

Vysvětlivka: termín (filmový) set autor používá proto, že v češtině pro něj nenašel vhodný ekvivalent. V anglické terminologii „film set“ zahrnuje veškerou architekturu – nejen postavenou, nýbrž i reálnou, upravenou pro účel scény, a rovněž veškeré vybavení. Termín funguje také sice jako obecné označení pro místo, kde se natáčí (on the set, na place), ale pro psaní o filmové architektuře je film set podle autora nejvhodnější. Scénografie i kulisa, napsal nám Tomáš Kolich, „znějí poněkud divadelně a vyvolávají dojem kulisy jako něčeho plošného v pozadí, nikoliv komplexního filmového prostoru; scénografie je navíc příliš obecný termín, stejně jako filmová architektura“.

Legion (USA, 2017–2019)

Poetika Davide Lynche byla pro Noaha Hawleye, hlavního tvůrce seriálu Legion (Legie), klíčem k uchopení komiksové předlohy. Mutanta Davida Hallera ztvárnil britský herec Dan Stevens. Seriál z produkce televizní společnosti FX má za sebou dvě sezóny – s osmi, respektive jedenácti epizodami. Letos v létě k nim přibude třetí, závěrečná, čítající osm dílů. Pro řadu recenzentů je Legion artovou záležitostí.

Související