Pohádka z bolševického Ruska

„Dosud byl přeložen do více než dvaceti jazyků. Prodalo se jej přes milion výtisků. Vévodil po deset měsíců žebříčku bestsellerů The New York Times a dalších amerických a irských deníků…,“ píše v doprovodné anotaci románu Američana Amora Towlese nakladavatelství Vyšehrad. A výmluvný je i dosavadní počet hodnocení (téměř devadesát tisíc) a čtenářských recenzí (skoro třináct tisíc) na webu Goodreads.com.

Hrabě Rostov by byl za jiných okolností postaven ke zdi a zastřelen podobně jako další členové jeho sociální třídy včetně carské rodiny. Protože však v mládí napsal báseň kritizující ruskou šlechtu, rozhodli se jej bolševici ušetřit a po zbytek jeho života jej vykázali do malého podkrovního pokojíku v hotelu v centru Moskvy, v němž do té doby obýval rozlehlé apartmá. „Vytáhněte paty z Metropolu a budete na místě zastřelen,“ uzavírají rozsudek jeho samozvaní soudci.

Towles vybavil hlavní postavu povahopisem romantických ruských hrdinů. Jeho Rostov je šarmantní, vzdělaný, vtipný muž, který své květnaté promluvy prokládá francouzskými výrazy a ke každé situaci má připravený duchaplný bonmot („A opravdu je nutné mít k tomu kleště na chřest?“, „A je potřeba v orchestru pozoun?“). Jeho podkrovní pokoj se stává poslední výspou jinak zlikvidovaného světa: Rostov v příbytku přežívá coby poslední pamětník a nositel šlechtických způsobů. Jediným rozptýlením je mu přátelství s kuchařem Emilem a číšníkem Andrejem a především s malou Sofií, kterou přijme jako svou schovanku poté, co její matka odejde za svým mužem do gulagu.

Brutální politické události Towles ponechává za zdmi hotelu Metropol. Vykresluje je pouze jako temné pozadí, na němž může vyprávět svůj romantický příběh. Nejspíš i proto má jeho román u čtenářů a kritiky nebývalý úspěch. Zatímco bolševici „v reálu“ likvidují celou jednu sociální třídu a neruská etnika a lidé mizejí v gulazích na Kavkazu a Sibiři, o personál románového Metropolu se ony brutální události sotva otřou nebo je autor vylíčí v poznámkách pod čarou (sic!). Za okny zkrátka zuří občanská válka, ovšem Towles nechá pana hraběte strachovat se a přemýšlet pouze o tom, jaké víno by se více hodilo k jehněčímu hřbetu a jak do malého podkrovního pokoje nacpat stůl z doby Ludvíka XVI. a ebenové lampy po babičce.

Hrdina úvodní třetinu románu neprožije žádný konflikt nebo krizi, které by příběh čtenářsky zažehly. Duchaplné bonmoty po čase začínají být spíše rozvláčné, spoustu se toho napovídá, ale málo zprostředkuje skrze zkušenost a při čtení se vkrádají pochyby. Copak je možné, aby Rostov studoval Montaignovy eseje, a přitom se nezajímal o politické dění v zemi? Vyrůstal ve šlechtickém prostředí, ale bylo mu jedno, že bolševici celou jeho sociální třídu materiálně i fyzicky likvidují? Mimochodem: kde na svůj prostopášný život bere peníze? Že by mu bolševici jeho rodinné jmění nezestátnili?

Přesně tutéž obálku jako je tato nese vydání pražského Vyšehradu: použilo grafický návrh a ilustraci Melissy Four – pouze dodalo české litery, repro: amazon.com

V závěru knihy se Rostov svým věznitelům sice vzepře, ale jaksi navzdory svému dosavadnímu životu. Rostov zkrátka připomíná golema, do něhož autor umně vložil všechna romantická klišé o ruském šlechtici, ale nepodařilo se mu jej úplně přimět k životu. Ke své životní situaci se hrabě nevztahuje, neprožívá ji, jen ji glosuje.

Towles samozřejmě nepíše ani historický, ani politický román a nemá proto smysl jej v takových intencích hodnotit. Je ale téměř nemožné přijmout jeho příběh věrojatně. Nejde o to, že by politické události zcela opomíjel, ale – jak již zřejmo – když je zmíní, tak je romantizuje nebo svůj příběh vypráví v přímém rozporu s povahou bolševického režimu. Odráží se to už v základu samotné zápletky: Copak by bylo možné, aby bolševici nechali vězněného šlechtice vychovávat mladou dívku, jejíž rodiče se stali odpůrci jejich režimu? Zvlášť když ředitelem hotelu je aparátčík, který se celé roky chce hraběti pomstít?

Možná není potřeba přistupovat k Towlesovu románu s takovou vážností. Na všechny rozpory, historii i současné politické události se dá zapomenout, nekazit si jimi líbezný příběh a číst jej prostě jako dobře napsaný midkult – poutavou a zábavnou pohádku pro dospělé.

Amor Towles, Gentleman v Moskvě, Praha: Vyšehrad, 2018.
(přeložila Martina Šímová, 472 stran, doporučená cena 388 korun).