Rodinný archiv Louise de Funèse, talentová show mladých virtuózů nebo dystopie Olega Sencova režírovaná z ruského vězení
ČT art v týdnu od 29. listopadu
Tápete, na co se z programu ČT art podívat, nebo zapomínáte, co jste si vlastně chtěli pustit? Nechte se inspirovat výběrem, který pro vás každý týden sestavuje redakce webu ČT art. Níže najdete přehled tipů na tento týden.
Pondělí 29. listopadu, 21:15
Bibiana Nováková v hlavní roli filmu Nina, foto: archiv ČT
Rodiče dvanáctileté Niny se rozvádějí a její dosavadní svět se rozpadá. Jedinou jistotou, k níž se upíná a která jí nahrazuje všechno, co jí doma chybí, je plavání. Když však sobečtí rodiče ohrozí její účast na plaveckých závodech, rozhodne se Nina zakročit. Slovensko-české koprodukční drama režiséra Juraje Lehotského (* 1975), jehož nejnovější film Potlesk čeká na svou premiéru, si první uvedení odbylo v roce 2017 na MFF v Karlových Varech. Od té doby Nina posbírala několik festivalových úspěchů, například Robert Roth si za svůj herecký výkon ve vedlejší roli Ninina otce odnesl cenu Slovenské filmové a televizní akademie.
Úterý 30. listopadu, 20:15
Designér Jiří Pelcl, foto: ČTK – Patrik Uhlíř
Pozvání do studia poslední letošní ArtZóny přijal designér, architekt a pedagog Jiří Pelcl, který právě v Moravské galerii v Brně otevřel novou výstavu rekapitulující přes čtyřicet let jeho tvorby. Jak vzpomíná na 80. léta a založení postmoderní skupiny Atika, jak se podle něj pozná dobrý design, co zjistil při studiu asketické sekty Shakers a jaká je podle něj budoucnost českého designu?
Rubrika Týden přinese koncert táborské skupiny Kalle v Kabinetu múz. Představí také film Jak jsem se stala partyzánkou, v němž slovenská režisérka Vera Lacková odkrývá příběh své rodiny a pradědečka, který byl romským partyzánem za druhé světové války. Na téma stereotypního zobrazení Romů v médiích a v kultuře promluví novinářka Alice Sigmund Heráková. Na závěr se diváci podívají do Znojma, kde před galerií GaP vyrostla nová socha, kterou Maxim Velčovský věnoval telefonním budkám.
Rubrika Fenomén je věnována alkoholu a jeho vztahu ke kreativitě. Ať už naši pozornost poutá film Chlast Thomase Vinterberga nebo slavný obraz Piják absintu v kavárně Slavia, děl s námětem alkoholu je mnohem více. Odpověď na to, zda je alkohol spíše múzou nebo zkázou umělců budou hledat kulturní teoretik Michal Tošner a filmový historik Petr Bilík.
Čtvrtek 2. prosince, 22:05
Bláznivá dobrodružství Louise de Funèse (1/2)
foto: archiv ČT
Mohlo by se zdát, že o životě a tvorbě jednoho z nejproslulejších komiků druhé půle dvacátého století už nelze říct mnoho nového. Francouzským dokumentaristům se však podařilo získat přístup do hercovy bohaté archivní pozůstalosti a mohli čerpat z množství dosud neznámých deníků, dopisů i rodinných filmových záznamů. Díky nim se dostali k nitru citlivého, upjatého a perfekcionistického muže, který ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí. Úvodní část dvoudílného dokumentu se věnuje první polovině de Funèsovy kariéry. Dokumentu se tu tento týden ještě budeme věnovat samostatným textem v den uvedení premiéry, tedy ve čtvrtek.
První díl dokumentu bude možné v iVysílání zhlédnout do 16. prosince.
Čtvrtek 2. prosince, 22:55
foto: archiv ČT
Dokument režisérky Johany Ožvold (* 1983) zkoumá vztah mezi zvukem a společností, technologickým boomem a globalizovaným světem. Diváky nechává nahlédnout do světa nahrávacích studií a v pěti kapitolách představuje vývoj elektronického zvuku, jeho historii i současnost. Ve filmu se objevují umělci a hudebníci jako François Bonnet, Steve Goodman, Julian Rohrhuber, John Richards nebo Hannes Hoelzl a Alberto De Campo. Každý z nich nabízí svůj pohled na dobu radikálních zvukových objevů, jež změnily umění, kulturu, a dokonce i společnost.
Film bude možné v iVysílání zhlédnout do 16. prosince.
Pátek 3. prosince, 20:40
V talentové soutěži zápolí mladí hudebníci z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Chorvatska, foto: archiv ČT
Pořad Virtuosos představuje klasickou hudbu ve formátu talentové show. Ačkoli toto spojení působí neobvykle, výsledek je divácky atraktivní. Svědčí o tom v pořadí již sedmá řada této maďarské soutěže, v níž zápolí mladí hudebníci z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Chorvatska. V porotě, která hodnotí jednotlivé interpretační výkony, zasedá i maestro Plácido Domingo.
Pátek 3. prosince, 23:05
foto: archiv ČT
Člověk z mramoru (1976) režiséra Andrzeje Wajdy (1926–2016) patří ke stěžejním dílům polské kinematografie druhé poloviny minulého století. Pro své kritické vyznění se v době svého vzniku jen obtížně dostával do kin nejen doma, ale i v dalších zemích tehdejšího východního bloku (V ČSSR té doby se neuváděl, ačkoliv filmové kluby tehdy jinak soustavně představovaly polskou tvorbu.) Pokud čas odvál něco z jeho někdejší pronikavé aktuálnosti, dosud nic snímek neztratil na uměleckém vyznění a hlubokém humánním sdělení. Wajda v něm otevřeně hovoří nejen o vykloubené polské společnosti padesátých let, ale pokouší se k ní rovněž nalézt paralelu v letech sedmdesátých.
Sobota 4. prosince, 21:55
Filmové postavy nemají jména, jen čísla. Jejich životy řídí striktní pravidla a pravidelné ceremonie, na jejichž dodržování dohlížejí ozbrojení strážci označováni jako rozhodčí, foto: archiv ČT
Ukrajinský režisér Oleg Sencov (* 1976) měl strávit dvacet let ve vězení poté, co byl po anexi Krymu zatčen na tamní protiruské demonstraci a obviněn z terorismu. Protestní hladovkou si však vymohl pozornost světových médií, a nakonec jej propustili. Ještě za mřížemi však na dálku zrežíroval film Numbers (2020). „Jediné, co jsem měl, byly dopisy a obrázky, které mi mohli posílat. Psal jsem k nim svoje komentáře. Videa mi ale posílat nemohli. Proto jsem mohl kontrolovat pouze přípravy, ale samotné natáčení už ne…“ přibližuje Sencov, do jaké míry odpovídá výsledek jeho režisérské vizi dystopického podobenství o transformaci postkomunistických společností. „Na place“ pak film spolurežíroval v Uzbekistánu narozený (* 1972) režisér a herec Achtěm Sejitablajev.
