The Nagano Tapes zpřítomňují národní hokejovou mytologii
Internetová televize Olympic Channel, zřízená Mezinárodním olympijským výborem, najala režiséra Ondřeje Hudečka, aby pro ni natočil dokument o českém hokejovém vítězství na hrách v Naganu. Výsledek s názvem The Nagano Tapes můžeme posoudit na webu Olympic Channel nebo tento týden i na České televizi.
První, co diváka českých dokumentů na Hudečkově filmu upoutá, je nesrovnatelně lepší produkční zázemí, jež mu zahraniční společnost poskytla – oproti tomu, s jakými rozpočty a pracovními podmínkami se počítá u domácích dokumentů. Hudeček měl možnost natáčet rozhovory se širokou skupinou zainteresovaných osobností z několika států. Navíc skládá dohromady množství archivních záběrů z různých zdrojů.
Oficiální trailer k filmu Nagano Tapes, zdroj: www.youtube.com (Olympic) The Nagano Tapes je v jádru klasický televizní sportovní dokument. Záběry na „mluvící hlavy“ sportovců, kteří vedou monology na kameru, se prostřídávají s archivními záznamy samotných zápasů olympijského „turnaje století“ nebo jejich zákulisí, v předělech slyšíme neutrální komentář vypravěče, dramatičnost scén podtrhuje dynamická hudba. Celá událost se navíc prezentuje jako jednoduchý napínavý příběh s kořeny už ve studené válce. Vrcholí pak velkolepou celonárodní euforií z vítězství, jímž jsme si potvrdili, že jsme světoví.
Hudeček v podstatě vypráví příběh o příběhu – Nagano pro Čechy není pouhý sportovní úspěch, nýbrž celospolečenská událost, v níž se křižuje nejedna národní frustrace i naděje. V dokumentu ostatně zazní názor, že asi každý Čech si vzpomene, kde byl, když se hrály rozhodující zápasy, podobně jako v USA se říká, že si každý dodnes pamatuje, co dělal, když se dozvěděl, že byl zastřelen prezident John F. Kennedy. Nagano je součástí české národní mytologie, příběh, který Hudečkův film pouze převypráví. Hudeček auru Nagana 1998 nezpochybňuje, pouze ji zpřítomňuje pro české diváky a představuje těm zahraničním.
Plakát k filmu Nagano Tapes, repro: olympicchannel.com
Přitom však způsob, jakým režisér organizuje sebraný materiál, zasluhuje obdiv. Nejde jen o precizní práci s tempem a střihovou skladbou. Film často přímo komentuje povahu využitých archivních materiálů. Už samotný název The Nagano Tapes odkazuje na technologii VHS, jež nám vytane na mysli, když se díváme na záznamy dobového televizního vysílání, které má dnes nedostatečnou technickou, rozlišovací kvalitu. Neopomene také zdůraznit, že nejvíc zpráv od českých fanoušků dostali hokejisté prostřednictvím dalšího ryze devadesátkového média – faxu. Asi nejzakuklenější odkaz, na který ve filmu narazíme, je však japonský song znějící před úvodními titulky. Pochází ze slavného japonského anime (tedy z televizní série založené na manga předloze) Neon Genesis Evangelion z poloviny devadesátých let; tím pro zasvěcenější rozehrává řadu asociací s tím, co se v té době dělo v zemi konání olympijských her.
Milovníci uměleckých dokumentů tady mohou namítnout, že Hudeček vlastně natočil rutinní spotřební televizní dokument, který nemá zjevné autorské ambice. Na to se dá odpovědět, že právě takové dokumenty jsou v českém prostředí rovněž potřeba. Nebo dokonce, že pro některá témata je právě takové zpracování ideální.
Celý film s českým titulky je ke zhlédnutí zde.
