Umění předělávky. Sgt. Pepper pojatý jako jazzové album

Tradiční rocková disciplína předělávání cizích skladeb do nové podoby se v době nadvlády elektroniky a hip hopu už příliš nepěstuje. Z módy vyšly i remixy či samplování – přidusily je vysoké licenční poplatky majitelům autorských práv. Ale jazz udržuje umění coververzí v oběhu. Nahrávka A Day In The Life: Impressions Of Pepper, která ukazuje, jak se do alba Beatles z roku 1967 Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band pustili současní jazzoví hudebníci, je toho důkazem.

Jazz vychází z pojetí hudby coby mnohočetného dialogu – mezi jednotlivými nástroji, mezi dynamikou minulosti a současnosti i mezi černou a bílou hudbou. Součástí jazzové tradice je rovněž konverzace mezi muzikantem a cizí skladbou: jazzman se ji snaží podat v podstatně inovované podobě. Vlastně to už ani není, nemusí být coververze, v jazzu se spíše mluví o reinterpretaci – My Favourite Things v podání Johna Coltranea mají pramálo společného s originálem z muzikálu Sound of Music: jako kdyby melodie šlágru sloužila na způsob odrazového můstku k saxofonistově exhibici, která je živoucí dávno poté, co se na zmíněný muzikál zapomnělo. Píseň pro jazzmany není uzavřená, nýbrž slouží jako materiál k další hře. Nikoliv náhodou má nové album coververzí slavné desky Beatles v názvu anglické slovo přeložitelné jako „dojmy“, „otisky“ či „imprese“. Přesně to – namísto coververzí – nabízí ekipa jazzových muzikantů, kteří se všichni narodili až po vydání originálu.

Antonio Sanchéz, mj autor cenou Grammy oceněného soundracku k filmu Birdman, zpracoval úvodní píseň na albu A Day In The Life: Impressions Of Pepper, foto: archiv Antonio Sanchéz

Úvodní, titulní skladba měla už v originále hutný groove, který se v podání kapely Antonia Sanchéze ovšem posouvá téměř k hard rocku, zatímco nad ním si povlávají další nástroje ve svobodomyslné kakofonii. Chvílemi McCartneyho melodii poznáváte, chvíli se od ní muzikanti vzdalují a vydávají se za svým vlastním dobrodružstvím. V následující With a Little Help From My Friends vyměňuje kytaristka Mary Halvorson Ringovu dětskou hravost za psychedelické efekty. Lucy in the Sky v podání Makaya McCravena je naopak vyklidněná, jako kdyby nepotřebovala hlasitě opěvovat kyselinovou intoxikaci – jen se tak veze na příjemné vlně změněného stavu vědomí. Good Morning v podání Shabaka and the Ancestors infikuje veselou píseň afrogroovem a „surově“ si ji přivlastňuje do svého světa. When I´m Sixty Four Sulivana Fortnera pro změnu vychází z tradice anglických tančíren, kterou se Beatles snažili na své desce napodobovat a rozjívený sólo klavír nás přenese skoro až do meziválečných kinematografů, kde se takto doprovázely němé grotesky. Asociacím a originálním přístupům se tu meze nekladou.

Obal alba A Day In The Life: Impressions Of Pepper pochopitelně graficky odkazuje k původní albu The Beatles z roku 1967, repro: Verve Music

Beatles jsou dnes bráni za legendy, kolem nichž se bezmála chodí po špičkách – jsou předmětem uctivých reminiscencí a dokumentů. Předloňská výroční edice Sgt. Peppera byla spojena s fanfárami nejlepšího pop/rock alba všech dob, které shrnulo šedesátá léta a ukázalo této hudbě nové cesty. Chvalozpěvy a kanonizace jsou přitom asi tím posledním, co by hudba potřebovala – ta je naopak živá jen tehdy, když se poslouchá a hraje. Na A Day In The Life: Impressions Of Pepper dostávají půlstoletí staré písně znovu šmrnc a v reinterpretacích mladých jazzmanů se po půlstoletí získávají nový život.

Jeden z vydařených remakeů, tentokrát jen v obraze: britský komik Stevie Riks si na pár minut vyzkoušel kůže chlapců z Liverpoolu. Pozor! Video obsahuje všechna beatleklišé! Foto a video: YouTube

Už vlastně nejde ani tak o Beatles; tato deska označuje nástup jazzové generace, která vyrostla v posledních letech. Ať už v Británii nebo v USA, objevují se na jazzové scéně projekty odhazující konzervativní, s jazzem po dekády spojovaný kabát. Vydávají se na dobrodružné cesty, v nichž se nehledí na žánrová pravidla. Titul A Day In The Life: Impressions Of Pepper, publikovaný labelem Verve Music, může posloužit jako výtečný posluchačský vstup do této obrozené scény.