Výstava, již by si neměl nechat ujít ten, kdo miluje dílo Stanleyho Kubricka

poster
Pohled do londýnské výstavy Stanley Kubrick: The Exhibition. Račte vstoupit do mágova světa…Foto: Ed Reeve for The Design Museum

Většinu Kubrickových skalních fanoušků k návštěvě akce přesvědčí už ten její prostý název. Co ovšem může očekávat návštěvník, který zná tvorbu (a osobnost) tohoto Američana (1928–1999) jen dílčím způsobem či dokonce pouze okrajově?

Výstava od svého otevření na konci dubna sklidila nebývale pozitivní ohlasy (pět hvězdiček snad ve všech předních anglických kulturních rubrikách). Návštěvníkům slibuje na sedm stovek autentických exponátů. Tento objem je umožněn i tím, že Kubrick pečlivě schraňoval artefakty spojené se svou prací. Nyní se ta rozsáhlá sbírka nachází pod hlavičkou The Stanley Kubrick Archive ve vlastnictví University of the Arts London, kam se dostala jako dar pozůstalých. V současnosti je většina předmětů ze jmenovaného archivu zapůjčena na putovní výstavu, přičemž ta v londýnském muzeu je jedním z jejích zastavení. Výstavní turné však neabsolvuje jedna a táž skladba exponátů. Každá zastávka je specifická.

costume Kostým pro snímek Mechanický pomeranč(1971), foto: Ed Reeve for The Design Museum

Britská metropole byla Kubrickovým dlouholetým zdrojem inspirace a domovem po téměř čtyřicet let. Londýn se pro něj stal skoro signifikantnější než jeho rodný New York, jehož ulice dokonce nahrazoval v posledním filmu Eyes Wide Shut (1999) podobnými ulicemi Londýna. To když se u Kubricka projevila nechuť létat. I z tohoto důvodu nechal v Londýně vystavět vietnamské městečko pro film Olověná vesta (1987). Nenavrhoval je sám, najal si k tomu absolventa Royal College of Art Antona Fursta, jak výstava připomíná. Furst dva roky po premiéře Olověné vesty získal za svou práci Oskara díky Gotham City ve filmu Batman od Tima Burtona.

Jména Kubrickových spolupracovníků jsou na výstavě důležitá. Jde především o designéry a návrháře, kteří režisérovi pomáhali realizovat jeho vize. Ví se, že Kubrick byl perfekcionista a vybíral si inovátory a vůdčí osobnosti svých oborů. Jmenovitě to byli kupříkladu Hardy Amies (kostýmy pro 2001: Vesmírná odysea), Saul Bass (například plakát pro Osvícení), Philip Castl (plakát pro Mechanický pomeranč), Milena Canonero (kostýmní designérka více jeho filmů) nebo Ken Adam (kulisy pro film Dr. Divnoláska). Zároveň se tím zodpovídá otázka, proč je přehlídka velkého filmaře v muzeu designu, nikoliv v muzeu filmu (v takové instituci byla putovní výstava uvedena loni v německém Frankfurtu). Zkoumat přesahy své „oficiálně“ definované náplně se stalo pro mnohá londýnská muzea zásadním bodem programu. The Design Museum v tom není výjimkou.

psaci stroj Originální proprieta z filmu Osvícení – Jackeův psací strojj, foto: Ed Reeve for The Design Museum

Výstava tudíž nabízí co nejširší vhled do světa Stanleyho Kubricka. Už u vchodu vítá návštěvníky rozměrná soustava obrazovek promítající ikonické scény z jeho filmů. Uvnitř je pak možné si detailně prohlédnout například i mléčný bar z Mechanického pomeranče. Expozice zároveň upozorňuje na inovace, které při filmování Kubrick vymýšlel. Třeba jakési filmařské ruské kolo pomáhalo se záběry stavu beztíže ve snímku 2001: Vesmírná odysea. Opakovaně také připomíná množství času a práce, které režisér věnoval přípravě každého filmu. Výzkumná část trvala často roky, než se vůbec začalo s natáčením. A někdy ani tak nebyla nalezena dokonalá lokalita, jako v případě historického sídla v Barry Lyndonovi (1975). Panství bylo nakonec poskládáno ze čtyř různých. Část je proto věnovaná i nerealizovanému filmu Napoleon. Při přípravě si režisér sestavoval detailní popis každého dne francouzského vojevůdce; k natočení nakonec nedošlo.

Očekávatelně muzeum do doprovodného programu zapojilo projekce. Spojilo se s BFI (tedy s Britským filmovým institutem), který připravil přehlídku Kubrickových filmů. Mezi nimi je i Mechanický pomeranč. Po jeho původní premiéře v roce 1971 se zvedla vlna nevole a britské úřady si stěžovaly, že jeho vinou se zvýšila kriminalita mladistvých. Kubrick ho nakonec zakázal za svého života v Británii promítat a znovu zde byl uveden až po jeho smrti.

Kubrick Model bludiště z filmu Osvícení, foto: Ed Reeve for The Design Museum

Nakonec praktická poznámka. Plánujete-li návštěvu této výstavy, raději si ověřte dostupnost lístků na požadované datum. Některé dny byly už necelý týden po zahájení vyprodány.

Související