Zjistěte, jaké je výtvarné území nejen Jiřího Příhody, ale i vaše vlastní

Jiří Příhoda

Jiří Příhoda věří tomu, že lidé jsou do značné míry formováni prostředím, v němž žijí. Proto nabádá, aby si své okolí v rámci svých možností zvelebili a nebyli k němu lhostejní. A také vybízí diváky, aby si zkusili vytvořit svoji vlastní jedinečnou architekturu. Může to být zahradní domek, drobná lesní stavba z mechu a klacíků nebo lavička, záleží jen na tvůrcích. Citujme slavného teoretika umění Ernsta Gombricha: „Umění neexistuje, existují pouze umělci.“ Zkuste se jimi stát i vy.

Podle Příhody by právě možnost vyzkoušet si samostatně něco vyrobit a pochopit složitost řemesla i na malém projektu mohla pomoci otevřít cestu k porozumění současnému umění a architektuře. Pokud se autorovu rozhodnete výzvu přijmout, doporučuje, abyste stavbu realizovali sami, leccos se totiž při tom naučíte, donutí vás to k vynalézavosti, což je důležitý aspekt umělecké práce. Nabádá rovněž k trpělivosti a k pečlivému promyšlení umístění a účelu stavby.

Budka se stříbrného vlnitého plechu na kraji lesa
Výzva Jiřího Příhody – podívejte se a nechte se inspirovat, foto: archiv Jiřího Příhody

Jiří Příhoda (*1966) je chameleonem mezi současnými domácími umělci. Tvůrce se širokým záběrem, který se pohybuje mezi uměleckými obory s neobvyklou suverenitou. Zaujal hned zkraje devadesátých let monumentálními prostorovými realizacemi, jimiž narušoval tradiční představu o sochařské práci. Sochu vystudoval na pražské AVU u profesorů Kolíbala a Veselého. Jeho pozornost se postupně upřela k architektuře a k realizacím ve veřejném prostoru, jimiž buď doplňoval už existující architekturu měst, anebo vytvářel nové site-specific projekty. Postupně se zaměřil na architekturu a k realizacím ve veřejném prostoru, kterými buď doplňoval existující architekturu města, anebo vytvářel nové site-specific projekty. Od druhé poloviny devadesátých let pracoval také s videem – často se stalo součástí jeho objektů nebo instalací. Rychle rozpoznatelné „příhodovské“ objekty v sobě kombinují nejrůznější současné i historické vlivy, materiály a technologie.

Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého (1997) se kromě volné tvorby věnuje grafickému designu, výstavní architektuře. Je i kurátorem galerie, kterou si – jak jinak – sám navrhl a postavil. V roce 2019 realizoval v pražském Karlíně Vista Mars, tedy „největší kinetický objekt ve veřejném prostoru u nás“, jehož vznik zaznamenává díl věnovaný Jiřímu Příhodovi právě v rámci cyklu České televize Průvodce výtvarným územím. Svůj čas Příhoda dělí mezi práci v České republice a rodinu žijící ve Spojených státech.

Ondřej Horák je kurátorem a výtvarným lektorem, spoluautor scénáře cyklu Průvodce výtvarným územím, v němž také jednotlivé autory osobně představuje.

Související