Jeden svět: Soutěž imerzivních filmů

Interaktivní promítání v rámci festivalu Jeden svět 2024 Praha.

Vzala jsem si smrtící dávku bylinek / Yvette Granata / USA 2023 / 19 min – Bizarně mrazivý příběh ilustruje sebedestrukci, k níž může ženy dovést zkušenost s poporodní psychózou a protipotratová ideologie. „Gratuluji, jsi zase těhotná!“, „Zabij se, mamko!“ jsou upozornění, která naskakují na obrazovce hlavní hrdinky, když chatuje se svými kamarádkami. Pozitivní těhotenský test nemusí být vždy veselou zprávou. Obzvlášť pokud už žena za sebou jeden porod má a nezůstaly jí po něm zrovna šťastné vzpomínky. Film plný psychotických výjevů a satanských miminek vypráví příběh inspirovaný vláknem na Redditu. V něm se bývalá protipotratová aktivistka anonymně svěřila se svou zkušeností s nechtěným těhotenstvím a s následným požitím smrtící dávky bylinek. Realistické animace halucinací fyzicky zpřítomňují zkušenost s psychickými potížemi v těhotenství a mateřství a dávají diváctvu pocítit, jaké to je, mít vtíravé násilné myšlenky, s nimiž je obtížné se svěřit.

Desetihodinové okno / Fanni Fazakas / Maďarsko 2022 / 16 min – Interaktivní film inspirovaný skutečnou událostí dává diváctvu možnost rozhodnout o osudu dívky, která je obtěžována na večírku. Jak těžké je překonat efekt přihlížejícího? Večírek ve skupině mladých dospělých začíná jako mnoho jiných: taneční klub, hlasitá hudba, alkohol. Po chvíli se však začne dít něco zvláštního – proč má Mara problém s artikulací a sotva se udrží na nohou, když toho tolik nevypila? A proč se k ní kamarád Greg začal chovat jinak? Příběh inspirovaný osobní zkušeností s „drink spikingem“, tedy přidáním drogy do pití, dává diváctvu možnost rozhodnout o pokračování Mařina příběhu tím, že ho staví do role jedné z postav. Kdokoliv si tak může vlastním rozhodnutím zvolit, zda bude jen nečinně přihlížet, jak se situace vyvine, nebo ovlivní děj vlastním zásahem.

Texada / Josephine Anderson, Claire Sanford / Kanada 2023 / 17 min – Kameny, vzpomínky, melancholie: to jsou hlavní témata projektu ve virtuální realitě, kde silou autentického vyprávění o mizejícím průmyslu ožívají i nerosty. Projekt přibližuje současnost největšího ostrova souostroví Gulf Islands u západního pobřeží Kanady. Texada bývala významným průmyslovým centrem, především díky těžbě vápence, to je však dnes již minulostí. Přízračně vylidněné dokumentární scény dua kanadských autorek poskytují vhled do pozůstalého těžebního prostředí. Doplňují je výpovědi místních lidí, ale také vtahující animované sekvence, které umožňují publiku prožít plynutí geologického času. Kameny zde vystupují v roli archivářů lidské informace, kteří ožívají ve chvíli, kdy jim lidé uvolní prostor k vlastnímu vyprávění.

Bezútěšné / Gina Kim / Jižní Korea, USA 2023 / 15 min – Komplex America Town sloužil v minulosti jako „odpočinkový ráj“ pro americké vojáky. Realistický náhled do ulic a budov této čtvrti odhaluje bezútěšný život jihokorejských „utěšovatelek“. V roce 1969 byla za podpory jihokorejské vlády vybudována ve městě Kunsan čtvrť America Town, aby uspokojila různé potřeby amerických vojáků z nedaleké základny. Každý večer navštívilo čtvrť asi tisíc mužů, aby v ní našli zábavu, kterou vyžadovali: bary, taneční kluby, prostitutky. Ty byly rekrutovány z celé země a oficiálními autoritami označovány za „utěšovatelky amerických vojáků“. Zobrazením jejich každodenní rutiny autorka Gina Kim představuje život v America Town z jejich perspektivy a snaží se o to, aby zkušenosti žen nebyly vymazány z povrchu zemského jako celá čtvrť. Na pozadí sešlého města duchů autorka pomocí útržků konverzací, odrazů postav v zrcadlech, náznaků a stop evokuje bolestivou paměť místa.

Namaluj změnu: Žijeme, vzdorujeme / Mariana Cadenas / Belgie 2023 / 15 min – Mexická umělkyně upozorňuje na násilí na ženách ve své zemi jednak ve fyzickém světě, jednak prostřednictvím svých maleb a streetartu, nově ale také v interaktivním VR zážitku. Mezinárodně známé malby od queer ilustrátorky Maremoto nesou skrz témata těla, sexuality a sebepřijetí poselství současného feminismu, jenž v Mexiku reaguje především na rostoucí míru násilí na ženách. Maremoto společně s režisérkou snímku umožňují zakusit pozitivní i negativní aspekty ženské zkušenosti. Na jednu stranu představují poklidné umělčino studio, načež přivádí diváky/divačky/diváctvo do situace v ohrožení, v níž je podporují, aby se dokázali/dokázaly/dokázalo postavit potenciálnímu násilí. Projektu nechybí ani edukativní rozměr, v němž autorka konkrétněji představuje alarmující situaci v Mexiku i demonstrativní pochody proti násilí na ženách.

Světelné skvrny / Adam Weingrod / Izrael, Kanada 2023 / 14 min – Mladý voják Dan se po zásahu šrapnelem musel vyrovnat s tím, že po zbytek života uvidí jen nejasné světelné skvrny. Jeho situace se však v průběhu času několikrát nečekaně změnila. Na pohovce v obýváku sledujeme televizní obrazovku, na které archivní záběry dokumentují životní příběh bývalého vojáka Dana Layaniho. V mládí náhle oslepl, postupně se s tím dokázal vyrovnat a žít plnohodnotný život: vystudoval, seznámil se s manželkou Sonií a založili spolu rodinu. O dvě desetiletí později podstoupil Dan experimentální operaci, která mu zrak opět vrátila. Tím však jeho zdravotní peripetie neskončily a on byl opět nucen přehodnocovat, na čem v životě opravdu záleží. Film působivě využívá médium virtuální reality a vyprávění životního příběhu k evokaci vnímání nevidomého.

Muž, který nemohl odejít / Chen Singing / Taiwan 2022 / 35 min – Návštěva tchajwanského vězení je zároveň exkurzí do historie země, přibližující antikomunistický režim ostrova v 50. letech minulého století. Bývalý politický vězeň A-Kchuna se ve svém vyprávění vrací mezi zdi bývalé tchajwanské věznice Green Island do období bílého teroru, kdy bylo podle některých odhadů uvězněno 90–200 tisíc lidí a 45 tisíc popraveno. Vypravěč syrově přibližuje zkušenost věznění a pronásledování, přičemž se zaměřuje na příběhy svého přítele A-Ťina a dalších spoluvězňů. Ty jsou kromě strachu plné i naděje a přetrvávajícího přátelství. Režisér vychází z historických pramenů a z výpovědí politických disidentů. Zprostředkovává pocity jednotlivců, zároveň zdůrazňuje význam ideálů a důležitost vyprávění příběhů.

Zapamatuj si tohle místo: 31°20’46’’N 34°46’46’’E / Patricia Echeverria Liras / Palestina, Katar, Španělsko 2023 / 25 min – Posbírané výpovědi neúnavně bojujících beduínských žen zůstávají v příběhy nabité palestinské krajině jako pozůstatky jejich nezadržitelně mizejících domovů. Španělská umělkyně Patricia Echeverria Liras zrežírovala multimediální projekt nořící se do tématu zranitelného domova trvale ohroženého válečnou okupací, ale odolávajícího díky odhodlání beduínských žen. Režisérka ve svém vyprávění přivádí publikum do ohrožených komunit, kde představuje aktivistky, architektky, umělkyně a básnířky chránící své domovy, ale i místní kulturu a historii. Prostřednictvím spolupráce s těmito ženami splétá fragmenty prostorů a budoucích vizí, které rezonují s univerzální touhou po domově. Film odráží i osobní zkušenost autorky se životem v Ramalláhu a její snahu přiblížit lidem zvenčí nedostatečně medializované příběhy.

Vznášet se s duchy / Juanita Onzaga / Belgie, Lucembursko, Nizozemsko 2023 / 31 min – Úpatí mexických hor halí mlha. Je Día de los Muertos, Den mrtvých, kdy je hranice mezi světy živých a zemřelých nejtenčí. Duchové přírody se probouzejí a promlouvají. „Vzpomínky jsou pro duchy jako mapa,“ šeptá nám do uší tajemný ženský hlas, zatímco se divák prochází venkovskou přírodou, která uchovává vzpomínky na vypravěččinu babičku šamanku. Tok řeky připomíná její hlas, rozkvetlé louky zase vůni jejích oblíbených květin. Rituály oslav mrtvých pozorujeme přímo ze hřbitova, obklopeni mořem svíček, jejichž oheň má navigovat duchy na cestě posmrtným světem a připomínat jim teplo domova. Autorka snímku strávila roky zkoumáním domorodého mexického obyvatelstva a studiem jejich mýtů o vzniku světa a posmrtném životě. Ve filmu divákům předává své poznání a skrze působivou vizuální stránku projektu nechává oživnout tajemné duchy přírody. Ti s diváky sdílejí starobylá tajemství o světě. Jak jim naslouchat?

21–22 Čína / Thierry Loa / Kanada 2022 / 24 min – Znepokojivý průlet nad Čínou, který i beze slov jasně ukazuje, jak se člověk podepisuje na proměnách krajiny. Přemýšleli by lidé o světě jinak, kdyby se změnil jejich úhel pohledu? Lidská zkušenost omezuje vnímání světa kolem: průměrně ho člověk vidí a slyší z výšky 165 centimetrů, což značně omezuje náhled na jeho okolí. Projekt 21–22 Čína nabízí jiný pohled – z ptačí perspektivy lze vidět zemi zdálky a odkrývat tak vzory a změny v krajině způsobené masovou industrializací a urbanizací, které obvykle zůstávají skryté. Porovnáním přirozeného a umělého je možné prozkoumat environmentální a morální důsledky antropocénu.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.