Malina

Žár, plameny, všespalující oheň. Až do konce minulého století byla s kinematografií vždy spojena velmi reálná hrozba vzplanutí, nebezpečí požáru. Ale asi v žádném jiném filmu není tento živel natolik všudypřítomný, dominující, jako ve filmu Wernera Schroetera o bezejmenné Ženě a o panu Malinovi. V pozadí zůstává jistý Ivan, jehož role se omezí pouze na to, aby v Ženě-spisovatelce rozpoutal vášeň, kterou pak už nebude možné uhasit. Román Malina (1971) z pera největší poválečné německé básnířky Ingeborg Bachmann adaptovala pro film Elfriede Jelinek, rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu, a svůj scénář s důvěrou svěřila do rukou estéta, jakých v celé historii světového filmu mnoho nenajdeme. („Z nás ze všech určitě nikdo nebyl takový dandy, jako Werner,“ prohlásil o svém obdivovaném vrstevníkovi Wim Wenders.)

Elfi Mikesch získala Deutscher Kamerapreis 1991 za nejlepší kameramanský výkon roku, Juliane Lorenz Německou filmovou cenu za nejlepší střih. Film, který kráčí od „nerozumné“ lásky k šílenství bez zaváhání, bez studu, odvážně, nejvíce ženský z tolika svých ženských filmů věnoval Werner Schroeter svému velkému francouzskému kolegovi Jeanu Eustacheovi, necelých deset let po jeho sebevraždě.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.