8 hlav šílenství. Vladivojna La Chia & spol. evokují svět pronásledované ruské básnířky
Přesně před dvěma lety byl v pražském Studiu Hrdinů natočen záznam hudebně-dramatického recitálu 8 hlav šílenství. Jeho vznik inspirovaly osudy novinářky a básnířky Anny Barkovové. Dnes, v pátek 26. listopadu, jej od 21:55 uvede ČT art. Jde o pozoruhodné dílo, jehož motorem byla hudebnice Vladivojna La Chia.
Už dlouho před tím, než jsme se s tvorbou a osobností Anny Barkovové (1901–1976) mohli seznámit prostřednictvím výběru jejích textů, který připravila Radka Rubilina pod názvem Osm hlav šílenství a roku 2015 vyšel v nakladatelství Prostor, připravovala režisérka Marta Nováková film o této pozoruhodné osobnosti. Nováková (* 1975) na snímku začala pracovat v roce 2008, dokončila jej o devět let později. Nazvala jej 8 hlav šílenství (skutečně se od knižního výboru liší nevypsáním číslovky), hlavní roli ztělesnila zpěvačka Aneta Langerová a hudbu k němu napsala Vladivojna La Chia, kterou osobnost Barkovové uhranula.
„Z hudebních motivů, které ve filmu zazní, jsem vytvořila skladby na básně Anny Barkovové, o které celý film je, a k nim jsem přizvala několik výrazných interpretů, vlastně docela nesourodou společnost,“ osvětlila Vladivojna La Chia vznik alba 8 hlav šílenství – Písně inspirované filmem, které vyšlo na konci roku 2017. Na albu zpívají Lucie Bílá, Aneta Langerová, Oto Klempíř či šansoniérka Sylvia Bee nebo písničkář Kittchen. „Právě prostřednictvím hudby ke mně začala poezie Anny Barkovové promlouvat s ještě větší intenzitou než ze stránek knih.“
Gabriela Míčová coby Anna Barkovová v hudebně-dramatickém recitálu 8 hlav šílenství, foto: Helena Kadlčíková Současně ostravská rodačka (* 1983) Vladivojna La Chia (vlastním jménem Klára Kozielová) pracovala na koncertní podobě písní ze zmíněné desky. Na jaře 2017 proběhl v pražském Klementinu první koncert složený výhradně ze zhudebněných básní Anny Barkovové. V dubnu 2019 následovalo vystoupení v Anežském klášteře s „polodefinitivní“ podobou recitálu. A předloni na podzim se uskutečnilo turné s definitivním tvarem recitálu; mezi těmi šesti zastávkami bylo (28. listopadu) právě i pražské Studio Hrdinů, kde vznikl dnes na ČT artu uváděný záznam. Spoluautorkou a režisérkou recitálu byla zmíněná Marta Nováková, která záznam také režijně zpracovala. Zhudebněné básně se tu střídají s citacemi z dopisů a deníkových zápisků v interpretaci herečky Gabriely Míčové coby Anny Barkovové. Součástí tvaru jsou videoprojekce využívající různé dokumentární záběry.
Hudební sestava, nazvaná 4Trio, hraje ve složení: Vladivojna La Chia (zpěv, basa, akustická kytara), Terezie Kovalová (violoncello, doprovodný zpěv), Sylvie Bee (doprovodný zpěv, perkuse, klarinet), Petr Uvira (akustické kytary, doprovodný zpěv), Luboš Pavlík (bicí nástroje, perkuse, doprovodný zpěv) a Marie Ladrová (teremin, doprovodný zpěv).
Anna Barkovová byla dítětem Říjnové revoluce. V roce 1922 jí vyšel knižní básnický debut Žena s předmluvou vlivného filozofa, politika, lidového komisaře pro vzdělávání Anatolije Lunačarského. Ten talentované autorce rovněž zajistil práci v deníku Pravda a ubytování v Kremlu. Jenže privilegia pro ni skončila v okamžiku, kdy kritizovala život kremelské smetánky, kterou mohla sledovat z bezprostřední blízkosti. Kvůli své tvorbě strávila mezi roky 1934 až 1965 více než dvacet let života v sovětských gulazích a další léta v mezidobí ve vyhnanství.
V anotaci k českému knižnímu výboru Osm hlav šílenství stojí: „Od konce dvacátých let mezi její hlavní témata patřil hladomor, zatýkání a všeobjímající strach. Pozdější poezie psaná v lágru a ve vyhnanství nabývá niternější, reflexivní podoby, básnířčino alter ego se stává zpodobněním celé historie Ruska. Od padesátých let reflektuje také hrozbu světové apokalypsy v podobě atomové války. V próze, psané především ve vyhnanství, zachycuje Barkovová podstatu zla, diskutuje se svými postavami o smyslu existence a zobrazuje jejich vykořeněnost a nesvobodu. Její texty vyjadřují naprostou nedůvěru k jakýmkoliv ideologiím a patosu.“
